V Paláci Akropolis vzpomínali na Mejlu

Praha - Nedožité šedesátiny předního představitele českého hudebního undergroundu Milana „Mejly“ Hlavsy (6. března 1951) připomněl vyprodaný Palác Akropolis. Na koncertu s názvem Vzpomínka na Mejlu zahrály skupiny The Plastic People of the Universe a Garage. Vystoupení v žižkovském klubu bylo součástí turné s názvem Vzpomínka na Mejlu, které začalo 3. března v Olomouci. Sérii deseti koncertů zakončí 19. března vystoupení v Raškovicích u Frýdku-Místku. Vedle The Plastic People of the Universe a Garage se některých akcí zúčastní soubory Půlnoc a DG307.

„Myslím, že je velmi dobře, že jsme na Mejlu nezapomněli. Byla to jedna z burcujících postav toho, co jsme dělali, a jsme mu dodnes vděčni za melodie a poselství, které nám skrze ně zanechal,“ řekl Ivan Magor Jirous, někdejší člen Plastic People, který večer uváděl.

Na Mejlu Hlavsu vzpomínal ve studiu ČT24 i Vratislav Brabenec. „Když Mejla umřel, tak spousta lidí, kteří nám to nepřáli, říkali, že bychom měli skončit. Já jsem trval na tom, že kvůli Mejlovi by bylo slušné pokračovat. Tak jsme udělali ty skladby, které už nestihl dodělat, Líně s tebou spím a Úkryty, ale moc neuspěly. Bez Mejly to bylo opravdu těžké. Bylo nutné nahradit basu a přinutit lidi v kapele, aby taky začali skládat. Volba padla na Evu Turnovou, protože jsme nechtěli, aby někdo snad Mejlu napodoboval. Říkal jsem si, že lepší bude, když to převezme Evička, která s Mejlou předtím pracovala na několika projektech, takže tu muziku znala,“ řekl kromě jiného v rozhovoru Vratislav Brabenec.

Nahrávám video
Vratislav Brabenec hostem pořadu Před polednem
Zdroj: ČT24

„Tak Mejlovi by bylo šedesát. To je ten průser, jak ti mladí lidi rychle stárnou.“

/Vratislav Brabenec/

Plastic People nabídli publiku tvořenému lidmi převážně střední generace svoji typickou hypnotickou rockovou undergroundovou hudbu. Na pozadí jevištní projekční plochy s tváří Hlavsy zazněly starší písně i skladby z nového studiového alba Maska za maskou, které Plastic People vydali loni po osmi letech od toho předchozího a jednačtyřiceti letech existence skupiny.

Na závěr zhruba hodinového vystoupení kapela věnovala Hlavsovi píseň Kanárek z alba Hovězí porážka natočeného na začátku 80. let minulého století.

Ve druhé polovině vzpomínkového večera zahrála skupina Garage s charismatickým Tony Ducháčkem, který byl na přelomu 80. a 90. let populární postavou pražské klubové scény. Vedle novějších skladeb si nadšení diváci zanotovali i starší hity jako například přes tři desítky let staré Meadow.

Milan Hlavsa zemřel v lednu 2001; jeho písně si jeho fanoušci počátkem ledna připomněli právě v Akropoli na koncertě nazvaném 10 let bez Mejly. Jeho někdejší kapelu Půlnoc Hlavsovi bývalí spoluhráči tehdy obnovili speciálně kvůli vzpomínkovému koncertu. Vydavatelství Guerilla Records na koncertě představilo nově vydané archivní dvojalbum Kniha noci se záznamem jejích historických koncertů ze sklonku 80. let.

Mejla Hlavsa

se narodil 6. března 1951 na pražském Břevnově v rodině bankovního úředníka. Svou první kapelu založil už ve čtrnácti letech. Legendární kapelu The Plastic People of the Universe spoluzakládal Hlavsa v roce 1968 a jako baskytarista, zpěvák a autor řady skladeb si s ní zahrál na utajovaných „podzemních“ koncertech i v Bílém domě pro prezidenty Billa Clintona a Václava Havla. V 70. letech stál i u zrodu DG 307. V Garáži (nyní Garage) hrál Hlavsa na kytaru na sklonku 80. let, poté založil Půlnoc. Po jejím rozpuštění založil kapelu Fiction a poté hrál s vlastním projektem Šílenství. Napsal také autobiografickou knihu Bez ohňů je underground, ve které otevřeně a s nadhledem vylíčil divoká léta svého rockového mládí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoO Oscara usilují i tvůrci česko-dánského dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi

Dvojice českých producentů v úterý odlétá do Los Angeles, kde se budou udílet ceny Oscar. Nominaci na zlatou sošku totiž získal česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Od premiéry na festivalu Sundance už posbíral po světě řadu trofejí, naposledy ho ocenila britská filmová akademie. Oscarovou kampaň vedou Češi s Dány intenzivně už od září. Podpořili ji i oba státní filmové fondy. Tvůrci jsou tak už půl roku stále na cestách, aby film dostali k co nejvíce členům americké akademie. V polovině února se účastnili oběda pro nominované na Oscara, který se konal v Beverly Hills. Film tak mohli představit i hollywoodské elitě. Na akci se potkali a mluvili třeba s hercem Leonardem DiCapriem nebo Ethanem Hawkem. Nominovaný dokument představili také režisérovi Stevenu Spielbergovi. O tom, zda film cenu získá, se rozhodne v noci z 15. na 16. března.
před 3 hhodinami

Český film je v dobré kondici, stačí jen trochu přidat, říká Bezděk Fraňková

Bývalá šéfka Státního fondu audiovize Helena Bezděk Fraňková získá letošního Českého lva za mimořádný přínos kinematografii. Cenu uděluje prezidium České filmové a televizní akademie. Odbornice na filmovou politiku, veřejné financování a mezinárodní audiovizi ji převezme 14. března na slavnostním večeru Českých lvů. Bezděk Fraňková v průběhu dvou dekád ve státní správě prosadila mimo jiné zavedení filmových pobídek, které do tuzemska lákají zahraniční štáby. Ty tu v posledních letech utrácejí miliardy korun.
před 21 hhodinami

Česko na Eurovizi bude reprezentovat Daniel Žižka

Česko zná svého zástupce pro letošní ročník Eurovision Song Contest. Na jedné z nejsledovanějších hudebních soutěží světa bude se skladbou CROSSROADS Českou republiku reprezentovat Daniel Žižka, který patří k nejvýraznějším talentům nastupující hudební generace. Česká televize odvysílá přímé přenosy květnových semifinále na ČT2, finále pak na ČT1.
8. 3. 2026

Kniha o mediální češtině luští oříšek, jaké exemplární příklady jsou na vině

Lingvistka Lucie Jílková v knize Jak moc nás to posunulo? nabízí odpověď, jak jsou na tom s čistotou češtiny média. A nezní příliš lichotivě.
7. 3. 2026

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
6. 3. 2026

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
6. 3. 2026

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
6. 3. 2026

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026
Načítání...