V Ostravě zazněly premiéry soudobé hudby, autory inspirovala ponorná řeka i přehlcení

Nahrávám video

V moravskoslezské metropoli pokračují Ostravské dny nové hudby. Součástí bienále soudobé klasiky je i koncert orchestru Ostravská banda. Během něho zazněly ve světové premiéře tři skladby od komponistů tří generací. Dvě díla od českých autorů – Petra Bakaly a Marie Nečasové, třetí složila klíčová osobnost polské hudební avantgardy sedmdesátých a osmdesátých let Zygmunt Krauze.

Zygmunt Krauze uvedl skladbu, která je pokračováním série předchozích děl. Ke všem ho inspirovala ponorná řeka, tedy tok, který alespoň zčásti teče pod zemí. „Je to neuvěřitelný přírodní úkaz, který se nevidí velmi často. Byl jsem v takových podzemních řekách pod velkými městy, jako je Paříž a Soul,“ říká skladatel.

Nejnovější kompozice z „ponorné“ série je psána pro klavír a orchestr. Zvuky tajemné podzemní řeky vytváří Krauze přímo na strunách klavíru. „Používám takové kovové tyčinky, jež vydávají takový dlouhý vibrující zvuk, který dobře sedí do té myšlenky podzemní řeky,“ popisuje. Elektronický zvuk kombinuje s instrumentálním souborem.

Přehlcení citlivých lidí

Cembalistka Marie Nečasová se zajímá i o poučenou interpretaci staré hudby, na Ostravských dnech se ale představila jako skladatelka.

Její kompozice s názvem Přehlcení měla být provedena už třikrát, jenže premiéře pokaždé zabránila covidová pandemie. Při psaní skladby Nečasovou ovlivnilo setkání s vysoce citlivými lidmi, kteří jsou vystaveni zvukům, emocím a nárokům okolního světa.

„Velmi jednoduchá forma a koncept mi umožnily prozkoumávat jemné, něžné zvuky a sledovat, jakým způsobem se proměňují, když jsou znásobeny – kdy spíše nabývají na šíři intenzitou než na výši hlasitostí. Spolu s barvami celého orchestru by měly vytvořit podobně pestrý a komplikovaný chaos, jaký občas člověk cítí ve své hlavě,“ přiblížila své dílo Marie Nečasová.

Tohle by šlo

Trojici světových premiér při koncertě Ostravské bandy doplnil Diptych pro dvanáct smyčcových nástrojů. Autor Petr Bakala je zástupcem střední generace.

„Umění, jak já ho ze své zkušenosti chápu, se uskutečňuje, když možnost je víceméně jediná: ano, tohle by – přece jen, najednou, ještě – šlo. Její uvědomění si provází trojí stav mysli, díky němuž ji jako takovou rozpoznávám, jímž se mi potvrzuje: radost, nepochybně; údiv až rozpaky, kam jsem se to vlastně dostal; jistota, že objevená možnost se nedá vrátit, už se stalo, nenapsat by bylo násilí,“ uvedl k Diptychu.

Ostravské dny pokračují do 2. září. Uvést stihnou například ještě operu rakouského komponisty Bernharda Langa Hrátky s Trumpem, která rekapituluje úřadování bývalého amerického prezidenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 15 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 16 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...