V Ostravě zazněly premiéry soudobé hudby, autory inspirovala ponorná řeka i přehlcení

3 minuty
V Ostravě zazněly premiéry soudobé hudby
Zdroj: ČT24

V moravskoslezské metropoli pokračují Ostravské dny nové hudby. Součástí bienále soudobé klasiky je i koncert orchestru Ostravská banda. Během něho zazněly ve světové premiéře tři skladby od komponistů tří generací. Dvě díla od českých autorů – Petra Bakaly a Marie Nečasové, třetí složila klíčová osobnost polské hudební avantgardy sedmdesátých a osmdesátých let Zygmunt Krauze.

Zygmunt Krauze uvedl skladbu, která je pokračováním série předchozích děl. Ke všem ho inspirovala ponorná řeka, tedy tok, který alespoň zčásti teče pod zemí. „Je to neuvěřitelný přírodní úkaz, který se nevidí velmi často. Byl jsem v takových podzemních řekách pod velkými městy, jako je Paříž a Soul,“ říká skladatel.

Nejnovější kompozice z „ponorné“ série je psána pro klavír a orchestr. Zvuky tajemné podzemní řeky vytváří Krauze přímo na strunách klavíru. „Používám takové kovové tyčinky, jež vydávají takový dlouhý vibrující zvuk, který dobře sedí do té myšlenky podzemní řeky,“ popisuje. Elektronický zvuk kombinuje s instrumentálním souborem.

Přehlcení citlivých lidí

Cembalistka Marie Nečasová se zajímá i o poučenou interpretaci staré hudby, na Ostravských dnech se ale představila jako skladatelka.

Její kompozice s názvem Přehlcení měla být provedena už třikrát, jenže premiéře pokaždé zabránila covidová pandemie. Při psaní skladby Nečasovou ovlivnilo setkání s vysoce citlivými lidmi, kteří jsou vystaveni zvukům, emocím a nárokům okolního světa.

„Velmi jednoduchá forma a koncept mi umožnily prozkoumávat jemné, něžné zvuky a sledovat, jakým způsobem se proměňují, když jsou znásobeny – kdy spíše nabývají na šíři intenzitou než na výši hlasitostí. Spolu s barvami celého orchestru by měly vytvořit podobně pestrý a komplikovaný chaos, jaký občas člověk cítí ve své hlavě,“ přiblížila své dílo Marie Nečasová.

Tohle by šlo

Trojici světových premiér při koncertě Ostravské bandy doplnil Diptych pro dvanáct smyčcových nástrojů. Autor Petr Bakala je zástupcem střední generace.

„Umění, jak já ho ze své zkušenosti chápu, se uskutečňuje, když možnost je víceméně jediná: ano, tohle by – přece jen, najednou, ještě – šlo. Její uvědomění si provází trojí stav mysli, díky němuž ji jako takovou rozpoznávám, jímž se mi potvrzuje: radost, nepochybně; údiv až rozpaky, kam jsem se to vlastně dostal; jistota, že objevená možnost se nedá vrátit, už se stalo, nenapsat by bylo násilí,“ uvedl k Diptychu.

Ostravské dny pokračují do 2. září. Uvést stihnou například ještě operu rakouského komponisty Bernharda Langa Hrátky s Trumpem, která rekapituluje úřadování bývalého amerického prezidenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 9 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 9 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 11 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 13 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 20 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...