Londýn - Umělecká díla se dávno nevystavují jen v galeriích. Londýnská Tate poskytla práci jednoho ze svých kmenových umělců do katedrály svatého Pavla. Američan Bill Viola v kostelních prostorách vystavil videoartovou instalaci Maryrs, tedy Mučedníci, na níž pracoval deset let.
V londýnské katedrále promítají utrpení
Tradiční téma sakrálního umění tak dostalo moderní podobu. Viola místo po štětci nebo sochařském dlátě sáhl po videokameře a natočil čtveřici sekvencí, kterou promítá na obrazovkách hlavního oltáře. „Chtěli jsme stvořit něco univerzálnějšího. Nejen z křesťanského, muslimského nebo jakéhokoli jiného náboženského hlediska,“ podotkla Violova partnerka Kira Perová, která umělci s instalací pomáhala.
Univerzality Viola dosáhl propojením mučednické smrti s tím, co obklopuje celé lidstvo – živly. Zachytil, jak drtivá síla elementů bere člověku život, v agonii posledních okamžiků se střetává s přírodní energií. Postavu pohlcují ohnivé plameny, jiná trpí pod proudy vody, na další se řítí půda, poslední nekonečně smýká vítr. „Lidé potřebují vytvářet obrazy, zvuky, potřebují tvořit. Tvořivost je nejdůležitější a nejmocnější živel,“ tvrdí Viola.
Doufá, že instalace se dokáže přiblížit funkci klasického křesťanského umění. Že se kolemjdoucí před ní zastaví a dopřejí si čas k rozjímání. „Snažíme se lidi zpomalit. Svět se strašně zrychlil, myslím, že je úplně mimo kontrolu. Musíme si na to dávat pozor,“ varuje.
Není to poprvé, co Bill Viola zamířil s videoartem do kostela. V roce 2008 napnul projekční plátna nad oltáře v chrámu San Gallo v Benátkách. Figury na nich pronikaly vodní stěnou z šedavé temnoty do světla, procházely tak opačnou cestou než ty londýnské, ze smrti do života.
Jeho počin není výjimkou. Například pražský kostel Nejsvětějšího Salvátora také vpouští umění do sakrálních prostor. Těsněji je propojily se světským prostorem, podobně jako u děl Billa Violy, abstraktní obrazy Patrika Hábla. V kostele nahradily barokní malby.