V Galerii kritiků se představuje ryze ženská scénografie

Praha - Otevřeně genderový pohled na českou scénografii přináší výstava Proměny - Divadelní výtvarnice na přelomu tisíciletí, která je v Galerii kritiků v pražském Paláci Adria přístupná od 17. dubna do 10. května 2008.

Výstavní projekt přiblížuje práce dvanácti předních kostýmních, scénických a loutkářských výtvarnic. Originály scénických a kostýmních návrhů, fotografie (a to jak dokumentární, tak i umělecky stylizované), audiovizuální záznamy a různé scénické objekty vystavují například Jana Preková, Kamila Polívková, Simona Rybáková, Kateřina Štefková anebo Sylva Zimula Hanáková. „Přibližně šest desítek vystavených exponátů ideálním způsobem prezentuje rozdílnost v jejich přístupu k tvorbě, a to jak z hlediska výtvarného, tak divadelního,“ říká Daniela Pařízková, jedna z organizátorek přehlídky.

„Scénografie je uměním, které bývá často neprávem přehlíženo a zůstává v pozadí pouze jako dokreslení dané divadelní inscenace. Opak je však pravdou. Teprve vytvoření poutavé scény je základem úspěchu celého představení,“ vysvětluje Marie Zdeňková, jedna z kurátorek výstavy.

Pražské publikum se může seznámit s tvorbou umělkyň spjatých s moravskými a slezskými divadly. K takovým „objevům“ může patřit například Marta Roszkopfová, jež vtiskla vizuální podobu zajímavým inscenacím jako Purim aneb Volba osudu (Národní divadlo moravskoslezské Ostrava, 2006) nebo Šumař na střeše (Moravské divadlo Olomouc, 2006). „Model i návrhy scény přinášejí drsný a asketický rukopis autorky, která počátkem 70. let studovala u legendy polského divadla Józefa Szajny. Jeho vliv, krutost i krása výtvarně-dramatického výrazu, je patrný na tvorbě této výtvarnice,“ doplňuje Denisa Šťastná, druhá kurátorka výstavy Proměny.

Do výstavních prostor Galerie Kritiků byla například přesunuta i podstatná část scény inscenace Kabaret Ivan Blatný. Scéna i kostýmy vznikly dle návrhu Jany Prekové. Brněnská divadelní prostředí zastoupí projekcemi a loutkami Marie Jirásková, kostýmními návrhy Zuzana Štefunková Rusínová, činná i na několika slovenských scénách a Sylva Zimula Hanáková, spolupracující například s Vladimírem Morávkem.

Záměrem výstavy není jen přiblížit tvorbu a osobitost představitelek ženské scénografie. Podobně jako mezinárodní scénografická přehlídka Pražské Quadriennale umožňuje divákům seznámit se s interakcí mezi výtvarným uměním, divadlem (scéničností), filmem, fotografií, hudbou, literaturou, módou či designem. „Tato rozmanitost umožňuje kreativní způsob prezentace. Návštěvníci Proměn tak budou moci vnímat uměleckou tvorbu v několika rovinách.“ podotýká kurátorka Denisa Šťastná.

Výstavu doprovází katalog s obrazovou dokumentací, odbornými texty (Marie Zdeňková, Vlasta Koubská) či pohledem režisérky (Viktorie Čermáková), jež představují české divadelní výtvarnice v rovině uměleckého, historického a sociologického kontextu a soupisem vystavených exponátů. V úterý 6. května v 17 hodin se uskuteční také prezentace a diskusní fórum s tématem scénografického umění žen-výtvarnic, které bude součástí celoročního cyklu prezentací současné české scénografie pořádaného Pražským Quadriennale, Divadlem Na Zábradlí a Českou organizací scénografů, divadelních architektů a techniků v Eliadově knihovně Divadla Na zábradlí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...