Unikátní fresky objeveny v bývalém vojenském skladu zeleniny

Kuřívody (Ralsko) - Výjimečné gotické nástěnné malby odkryli památkáři při rekonstrukci kostela svatého Havla v Kuřívodech na Českolipsku. Památka, která stojí v bývalém vojenském prostoru, pochází z doby vlády posledních Přemyslovců. Některé dochované části její výzdoby jsou v Česku unikátní.

Kroniky kostel, který byl původně zasvěcený svatému Jiří, zmiňují už v závěru 13. století, kdy jej navštívila Kunhuta, vdova po králi Přemyslu Otakaru II. Průzkum v presbytáři odhalil fragmenty dvou velkých maleb z první čtvrtiny čtrnáctého století, postavu svaté Doroty a archanděla Michaela. Ornamenty na klenbě jsou přitom ještě starší. Dívali se na ně už první návštěvníci kostela.

„Akademický malíř pan Potůček, který tady na tom pracuje, přišel i s teorií, že tyhle malby nejsou dělány štětcem, ale pouze větví namáčenou do barvy. Neznáme další podobnou realizaci v Čechách,“ upozornil ředitel NPÚ v Liberci Miloš Krčmář.

Za pobytu sovětské armády kostelu hrozil zánik. V tomto období byl v chátrajícím kostele sklad zeleniny. Část střechy se dokonce propadla a teprve po odchodu vojsk z Ralska mohly začít opravy. I díky nim se malby podařilo odkrýt.

Kostel byl postaven v 13. století v raně gotickém slohu a byl roku 1279 zmiňován jako místo, kde se mohla pomodlit kněžna, královna Kunhuta, vězněná na hradě Bezděz se svým malým synem Václavem II. Když se později Václav II. stal českým králem, stal se kostel filiálním.

Počátkem 17. století byla zdejší farnost ve správě luteránských pastorů, zpět římským katolíkům se dostal v roce 1624. O sto let později byl značně přestavěn zásluhou hraběnky Margarety z Valdštejna.

Po roce 1947 byly Kuřívody začleněny do Vojenského prostoru Ralsko. Postupně byla část vnitřního vybavení kostela odvezena mimo obec, oltář do Struh u Svojan, křtitelnice, kříž a obrazy do Bělé pod Bezdězem.

Kdo by chtěl fresky vidět, může si individuální prohlídku domluvit na farnosti v nedaleké Mimoni. Památkáři by chtěli nálezy zrestaurovat zhruba do dvou let. Kostel je od roku 1958 chráněnou kulturní památkou a je ve vlastnictví římskokatolické církve.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 14 hhodinami

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
před 17 hhodinami

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
včeraAktualizovánovčera v 06:24

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026
Načítání...