Praha - Čínská lidová republika si připomíná šedesáté narozeniny. V České republice je slaví kulturním festivalem. Čína se mění, nová rovnice začíná platit i na umělecké scéně. O současném čínském umění se hovoří v superlativech. To dokazuje i unikátní výstava čínského moderního umění ze sbírek Národní galerie v Pekingu. Soubor výtvarných a multimediálních děl zhodnocuje důsledky otevření se západnímu světu a radikální proměnu čínského umění.
„Myslím si, že Čína dnes je uměleckou velmocí. Ostatně dokládají to i ceny, za které se čínské umění dnes prodává. Vzrostly do astronomických výšin a samotná Národní galerie v Pekingu říká, že nemá dost finančních prostředků, aby si mohla koupit čínské umění. My jsme zvyklí klasifikovat v určitém stereotypu, ale Čína je v každém případě v pohybu. Samozřejmě, že v tak velké společnosti jsou určité mechanismy, které společnost kontrolují, ale do umění to zas až tak nezasahuje. Celé průmyslové oblasti v té zemi se změnily na galerie, kde se vystavuje, ale opravdu všechno, pro i proti režimní,“ uvedl kromě jiného v rozhovoru pro ČT24 Tomáš Vlček, ředitel Sbírky moderního a současného umění Národní galerie.
Čínský umělecký potenciál je těžko představitelný. Do výtvarných soutěží se běžně hlásí čtvrt miliónů umělců, což je ještě zanedbatelné množství vzhledem k tomu, že Čínský výtvarný spolek umělců má více než sto miliónů členů. Čínský kulturní festival se ohlíží i do minulosti. Druhá výstava představila čínské stínové divadlo, které je starší více než 2000 let. Za tu dobu vypilovalo své výtvarné prostředky k dokonalosti a setřelo rozdíl mezi loutkou a samotnou dekorací.
Obrovské dědictví čínské kultury není pouze inspiračním zdrojem současného čínského umění, ale hlavně obrovským politikem - lidová kultura a tradiční umění stmeluje masy. Sílu této soudržnosti přijel demonstrovat i Čínský národní soubor písní a tanců. Představil svou velkolepou show Pestrobarevná země, která oslavovala čínskou rozmanitost – 56 národností, 56 tradic a jediný stát.
„Diváky kromě jiného seznamuje i s písněmi a tanci lidové hudby malých národností jako jsou Mongolové, Tiběťané, Ujgurové a další,“ upozornila velvyslankyně Čínské lidové republiky v ČR Huo Yuzhen.
Přes všechno se Číně nedaří zbavit stigmatu cenzury a porušování lidských práv. To dokládá i nepříjemná kauza z největšího knižního veletrhu ve Frankfurtu, kde Čína jakožto hlavní host, zakázala vystoupení disidentských autorů. Ostatně sílu čínských úřadů může pocítit i české umění. Čínu totiž čeká příští rok český kulturní rok. Přesto, že se Čína zavázala, že nebude mluvit do výběru prezentovaných děl, jistá pochybnost zde zůstává. Protože umění a politika mají k sobě blíž, než by se na první pohled mohlo zdát.
