Události bych moderovat nechtěla, říká Saskia Burešová. Natáčela se zlomeninou i horečkami

Nahrávám video
Saskia Burešová hostem Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Veřejnoprávní televizi je věrná od roku 1967 a její legendární pořad Kalendárium se letos vysílá rovné tři dekády. Sama je legendou, zná ji každý, i mladá generace. Kdyby se používalo slovo influencer v době, kdy byla populární hlasatelkou, takové označení by si zasloužila. Jako host pořadu Interview ČT24 zavzpomínala Saskia Burešová na své začátky na obrazovce či svou službu na Silvestra 1992.

Do tehdejší Československé televize se Saskia Burešová dostala přes konkurz. „Odehrával se na televizní obrazovce a vysílal se živě,“ vzpomíná. Televize hledala moderátorskou partnerku k Eduardu Hrubešovi do pořadu Poštovní schránka určeného vojákům základní služby.

Saskia Burešová se snažila mimo jiné zaujmout monologem Rosalindy ze Shakespearovy komedie Jak se vám líbí. „A to byla dívka rozverná. Chudák Eda za mnou lítal s mikrofonem, tenkrát nebyly mikroporty, jen dlouhé šňůry a on běhal za mnou. Ten mě asi hrozně nenáviděl,“ popisuje Burešová.

Z hodnocení odborné poroty a diváků jak v sále, tak u obrazovek vzešla jako vítězka. Začala moderovat Poštovní schránku a postupně přicházely nabídky i z dalších redakcí. „Měla jsem šanci si osahat celou škálu různých žánrů, což bylo velmi prospěšné,“ míní Saskia Burešová.

Diváci jí nosili králíka i borůvky

Diváci si ji nejspíše nejvíce spojují s pořadem Kalendárium a pro mnohé zůstává také oblíbenou hlasatelkou, byť poslední ohlašování následujícího pořadu zaznělo z obrazovky ČT v roce 2005.

Saskia Burešová hlasatelnu opustila o pět let dříve. Zaváděný systém týdenního střídání směn jí komplikoval moderování jiných pořadů. Z pozice hlasatelky odcházela jako několikanásobná držitelka cen TýTý v anketě o nejoblíbenější tváře a pořady televizních obrazovek.

„Potěšilo mě to o to víc, že to byla divácká cena,“ přiznává Saskia Burešová. „Herec má potlesk na jevišti, ten cítí tu diváckou energii. Ale my jsme mohli čerpat pouze z dopisů nebo když vás někdo třeba potkal na ulici,“ uvedla.

Fanoušci neposílali své oblíbené hlasatelce jen dopisy. Také jí třeba nechali na vrátnici králíka nebo jí přinesli kýbl borůvek. Výhrůžky nedostávala. „Samozřejmě někdy přišel dopis, že svádím manžela přes obrazovku, ale to neberu jako výhrůžku,“ dodává Burešová.

Kalendárium točila i se zlomenou nohou

Na ulici ji prý lidé zastavují stále – kvůli Kalendáriu. Pořad připomínající výročí událostí a osobností se vysílá už třicet let. Moderátorka Saskia Burešová si diváky získala i různými kolážemi, do nichž se nechává „naklíčovat“. Často jde o nápady jejího manžela Petra Obdržálka, který Kalendárium téměř od začátku režíruje.

Za tři dekády prý Saskia Burešová nezmeškala natáčení jediného dílu. „A to jsem byla nemocná, s horečkami, zlomená ruka, zlomená noha. Já jsem vždycky říkala, ať mě tam někdo zaskočí. Oni říkají: No ne, oni si na tebe zvykli, to zvládneš,“ vzpomíná.

Sleduje prý i své kolegy moderátory z jiných pořadů, ale případnou kritiku na konkrétní adresy si nechává pro sebe. Obecně moderátorům, nejen českotelevizním, vytýká nedostatek správné výslovnosti a pozornosti věnované českému jazyku. „Nevím, jakou mají přípravu, my jsme měli docela tvrdou přípravu, pokud jsme chtěli být programovými hlasateli i když jsme chtěli být moderátory,“ srovnává.

„Jsem apolitický typ“

Přiznává, že moderátorská práce ji baví, ale zůstává mimo zpravodajství. Na otázku v Interview ČT24, zda by se chtěla stát moderátorem hlavní zpravodajské relace Události, odpověděla: „Ne, jsem apolitický typ.“

Apolitičtí podle ní byli i někdejší hlasatelé a hlasatelky, i když se čtení politických textů nevyhnuli. Prostor pro improvizaci byl při ohlašování pořadů velmi malý, v případě zpráv spojených s politikou prakticky žádný.

„Některé texty byly neměnné, ty měly červenou čáru. Tam se nesmělo změnit ani slovo. To byly texty, které se říkaly před politickými pořady,“ popisuje. „Někdy byl třeba sjezd KSČ nebo zemřel Brežněv a tak dále. Ale já jsem měla štěstí, nebyla jsem ve straně, takže jsem tyhle texty nemusela říkat. To směli pouze straníci.“ Navíc se vše hlásilo zpaměti.

Některé její kolegyně odchýlení od scénáře stálo místo. Skončit musela Milena Vostřáková, když po vítězství československých hokejistů nad Sovětským svazem na mistrovství světa v roce 1969 řekla, že připíjí na jejich vítězství nejen sportovní, ale i morální. Taková slova režim na začátku normalizace netoleroval.

Odchod z obrazovky znamenalo v roce 1968, po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, i gesto Hedy Čechové, která si oblékla černé šaty. Perzekucím čelila samozřejmě také Kamila Moučková, která divákům v srpnu tohoto vyhroceného roku předávala ve vysílání informace o okupaci až do vypnutí vysílačů.

Hlásila rozdělení republiky

Saskia Burešová se hlasatelkou stala až v sedmdesátých letech, služba jí ovšem vyšla na jinou, v dějinách Československa také významnou událost. Novoroční přípitek pronášela na přelomu roku 1992 a 1993, kdy se společný stát Čechů a Slováků rozdělil na dvě samostatné republiky. „Česká televize vás, naši milí, vděční i nevděční, spokojení i nespokojení diváci, vítá do prvního dne existence České republiky,“ slyšeli ji tehdy diváci říkat.

„Přišla jsem do služby na Silvestra, nic zlého jsem netušila. A v devatenáct hodin mi zavolali z vedení televize, že budu rozdělovat republiku živě na prvním a druhém programu. Trému jsem měla, snad to nebylo tolik vidět,“ vzpomíná na tehdejší hektické chvíle.

Dnes je vnímána jako žijící legenda České televize. „Spíš se snažím upozadit. Nechci, aby o mně pořád psali, ale znáte bulváry. Ale těší mě, když třeba mě někde potká paní učitelka se školou, odběhne od dětí a říká: Chci vám poděkovat za Kalendárium. Tak to je krásné, to mě hrozně těší,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoPlzeňský festival světel Blik Blik nabízí nejsložitější projekci v dějinách akce

V Plzni ve čtvrtek začal festival světla s názvem Blik Blik. Letos je pro velký zájem poprvé třídenní a nabídne sedmnáct světelných instalací od českých i světových umělců. Ty jsou rozprostřené po celém městě, třeba i v jindy nepřístupném dvoře renesanční radnice. Návštěvníky tam čeká dílo českého autora Jana Hladila. Jde o nejsložitější projekci v jedenáctileté historii festivalu.
před 6 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Producenti „Pana Nikoho“ odmítají stížnost Ruska. Vidí v ní další propagandu

Moskva poprvé oficiálně zareagovala na dánsko-český dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Čerstvý držitel Oscara ukazuje ideologickou indoktrinaci ruských školáků. Podle Moskvy ale bez souhlasu jejich rodičů, a žádá proto reakci po organizátorech cen. Čeští producenti uvedli, že snímek vznikl podle nejvyšších standardů. Bez výhrad nebyl dokument ale přijat ani Ukrajinci, některým vadí, že z Rusů příliš dělá oběti putinovského režimu.
před 10 hhodinami

Filmové premiéry: Spasitel, Tajný agent či Při zemi

Co nového promítají kina? Ve sci-fi Spasitel závisí záchrana Země na učiteli přírodopisu v podání Ryana Goslinga. Na Oscara nominovaný snímek Tajný agent se vrací do doby, kdy v Brazílii vládla vojenská diktatura. Šanci na Oscara mělo i komorní drama Hlas Hind Radžab o záchraně šestileté dívky uvázlé uprostřed bojů v Gaze. Ve filmu Tanec s medvědem stojí manželský pár, ztvárněný Pavlou Gajdošíkovou a Kryštofem Hádkem, před rozhodnutím týkajícím se ještě nenarozeného dítěte. Poeticky natočený český dokument Při zemi přibližuje přírodu a jednotlivce, kteří se jí snaží pomáhat. Dokument je v premiérách zastoupen i maďarským snímkem 80 rozlícených novinářů. Investigativně sleduje tým žurnalistů soupeřících s autoritářským režimem.
před 16 hhodinami

Kauza Sbormistr otvírá debatu o zfilmování reálných osudů, říká šéf producentů

Natáčení podle reálného osudu má rozměr legislativní i etický, uvádí předseda Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer. V pořadu 90’ ČT24 mluvil obecně, podnětem k tématu bylo předběžné rozhodnutí soudu ohledně snímku Sbormistr. Šlajer považuje za pozitivní, že budí diskusi o zpracování reálných osudů.
před 16 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 21 hhodinami

Novináři tvrdí, že odhalili identitu Banksyho. Všichni ji ale znát nechtějí

Agentura Reuters tvrdí, že ví, kdo je Banksy. Pečlivé pátrání její redaktory dovedlo k streetartovému umělci, jemuž se už několik desetiletí daří svou identitu skrývat. Díla tohoto fantoma, komentující břitce sociální či politickou situaci, se „zničehonic“ objevila na řadě míst světa a v aukcích se prodávají za miliony liber. Odhalení Banksyho zní jako senzace, někteří si ale myslí, že by v anonymitě měl dál zůstat.
18. 3. 2026

Soud předběžným opatřením zakázal televizní vysílání Sbormistra

Obvodní soud pro Prahu 4 předběžným opatřením zakázal televizní vysílání filmu Sbormistr v Česku, sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti. Producenty snímku jsou Česká televize, společnost endorfilm, innogy Česká republika a Barrandov Studio.
18. 3. 2026Aktualizováno18. 3. 2026
Načítání...