Události bych moderovat nechtěla, říká Saskia Burešová. Natáčela se zlomeninou i horečkami

Nahrávám video

Veřejnoprávní televizi je věrná od roku 1967 a její legendární pořad Kalendárium se letos vysílá rovné tři dekády. Sama je legendou, zná ji každý, i mladá generace. Kdyby se používalo slovo influencer v době, kdy byla populární hlasatelkou, takové označení by si zasloužila. Jako host pořadu Interview ČT24 zavzpomínala Saskia Burešová na své začátky na obrazovce či svou službu na Silvestra 1992.

Do tehdejší Československé televize se Saskia Burešová dostala přes konkurz. „Odehrával se na televizní obrazovce a vysílal se živě,“ vzpomíná. Televize hledala moderátorskou partnerku k Eduardu Hrubešovi do pořadu Poštovní schránka určeného vojákům základní služby.

Saskia Burešová se snažila mimo jiné zaujmout monologem Rosalindy ze Shakespearovy komedie Jak se vám líbí. „A to byla dívka rozverná. Chudák Eda za mnou lítal s mikrofonem, tenkrát nebyly mikroporty, jen dlouhé šňůry a on běhal za mnou. Ten mě asi hrozně nenáviděl,“ popisuje Burešová.

Z hodnocení odborné poroty a diváků jak v sále, tak u obrazovek vzešla jako vítězka. Začala moderovat Poštovní schránku a postupně přicházely nabídky i z dalších redakcí. „Měla jsem šanci si osahat celou škálu různých žánrů, což bylo velmi prospěšné,“ míní Saskia Burešová.

Diváci jí nosili králíka i borůvky

Diváci si ji nejspíše nejvíce spojují s pořadem Kalendárium a pro mnohé zůstává také oblíbenou hlasatelkou, byť poslední ohlašování následujícího pořadu zaznělo z obrazovky ČT v roce 2005.

Saskia Burešová hlasatelnu opustila o pět let dříve. Zaváděný systém týdenního střídání směn jí komplikoval moderování jiných pořadů. Z pozice hlasatelky odcházela jako několikanásobná držitelka cen TýTý v anketě o nejoblíbenější tváře a pořady televizních obrazovek.

„Potěšilo mě to o to víc, že to byla divácká cena,“ přiznává Saskia Burešová. „Herec má potlesk na jevišti, ten cítí tu diváckou energii. Ale my jsme mohli čerpat pouze z dopisů nebo když vás někdo třeba potkal na ulici,“ uvedla.

Fanoušci neposílali své oblíbené hlasatelce jen dopisy. Také jí třeba nechali na vrátnici králíka nebo jí přinesli kýbl borůvek. Výhrůžky nedostávala. „Samozřejmě někdy přišel dopis, že svádím manžela přes obrazovku, ale to neberu jako výhrůžku,“ dodává Burešová.

Kalendárium točila i se zlomenou nohou

Na ulici ji prý lidé zastavují stále – kvůli Kalendáriu. Pořad připomínající výročí událostí a osobností se vysílá už třicet let. Moderátorka Saskia Burešová si diváky získala i různými kolážemi, do nichž se nechává „naklíčovat“. Často jde o nápady jejího manžela Petra Obdržálka, který Kalendárium téměř od začátku režíruje.

Za tři dekády prý Saskia Burešová nezmeškala natáčení jediného dílu. „A to jsem byla nemocná, s horečkami, zlomená ruka, zlomená noha. Já jsem vždycky říkala, ať mě tam někdo zaskočí. Oni říkají: No ne, oni si na tebe zvykli, to zvládneš,“ vzpomíná.

Sleduje prý i své kolegy moderátory z jiných pořadů, ale případnou kritiku na konkrétní adresy si nechává pro sebe. Obecně moderátorům, nejen českotelevizním, vytýká nedostatek správné výslovnosti a pozornosti věnované českému jazyku. „Nevím, jakou mají přípravu, my jsme měli docela tvrdou přípravu, pokud jsme chtěli být programovými hlasateli i když jsme chtěli být moderátory,“ srovnává.

„Jsem apolitický typ“

Přiznává, že moderátorská práce ji baví, ale zůstává mimo zpravodajství. Na otázku v Interview ČT24, zda by se chtěla stát moderátorem hlavní zpravodajské relace Události, odpověděla: „Ne, jsem apolitický typ.“

Apolitičtí podle ní byli i někdejší hlasatelé a hlasatelky, i když se čtení politických textů nevyhnuli. Prostor pro improvizaci byl při ohlašování pořadů velmi malý, v případě zpráv spojených s politikou prakticky žádný.

„Některé texty byly neměnné, ty měly červenou čáru. Tam se nesmělo změnit ani slovo. To byly texty, které se říkaly před politickými pořady,“ popisuje. „Někdy byl třeba sjezd KSČ nebo zemřel Brežněv a tak dále. Ale já jsem měla štěstí, nebyla jsem ve straně, takže jsem tyhle texty nemusela říkat. To směli pouze straníci.“ Navíc se vše hlásilo zpaměti.

Některé její kolegyně odchýlení od scénáře stálo místo. Skončit musela Milena Vostřáková, když po vítězství československých hokejistů nad Sovětským svazem na mistrovství světa v roce 1969 řekla, že připíjí na jejich vítězství nejen sportovní, ale i morální. Taková slova režim na začátku normalizace netoleroval.

Odchod z obrazovky znamenalo v roce 1968, po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, i gesto Hedy Čechové, která si oblékla černé šaty. Perzekucím čelila samozřejmě také Kamila Moučková, která divákům v srpnu tohoto vyhroceného roku předávala ve vysílání informace o okupaci až do vypnutí vysílačů.

Hlásila rozdělení republiky

Saskia Burešová se hlasatelkou stala až v sedmdesátých letech, služba jí ovšem vyšla na jinou, v dějinách Československa také významnou událost. Novoroční přípitek pronášela na přelomu roku 1992 a 1993, kdy se společný stát Čechů a Slováků rozdělil na dvě samostatné republiky. „Česká televize vás, naši milí, vděční i nevděční, spokojení i nespokojení diváci, vítá do prvního dne existence České republiky,“ slyšeli ji tehdy diváci říkat.

„Přišla jsem do služby na Silvestra, nic zlého jsem netušila. A v devatenáct hodin mi zavolali z vedení televize, že budu rozdělovat republiku živě na prvním a druhém programu. Trému jsem měla, snad to nebylo tolik vidět,“ vzpomíná na tehdejší hektické chvíle.

Dnes je vnímána jako žijící legenda České televize. „Spíš se snažím upozadit. Nechci, aby o mně pořád psali, ale znáte bulváry. Ale těší mě, když třeba mě někde potká paní učitelka se školou, odběhne od dětí a říká: Chci vám poděkovat za Kalendárium. Tak to je krásné, to mě hrozně těší,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jako „hrané Městečko South Park“. Vzniká seriál o a pro generaci Z

Česká televize připravuje nový komediální seriál G.O.A.T. Je o generaci Z. Parta středoškolaček, které závodně cvičí aerobik, v něm narazí na chatbot slibující, že jim splní přání.
před 25 mminutami

S tátou jsme solidarizovali, vzpomíná na Ludvíka Vaculíka syn

Sto let uplynulo 23. července od narození spisovatele Ludvíka Vaculíka. Bývá charakterizován jako individualistický, vyhraněný vlivný intelektuál i samorost. V Událostech, komentářích přidal pohled na tohoto známého autora jeho syn, publicista Ondřej Vaculík.
před 4 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Mistryně, Bardotky i vítězné Padlé ovoce

Australská zpěvačka a textařka připravila ve snímku Sia: Nostalgic for the Present pro své fanoušky zážitek na pomezí hudby a filmu, a to u příležitosti výročí turné z roku 2016. Do kin se dostává také vítěz letošního festivalu v Karlových Varech – drama Padlé ovoce vypráví o ženách pracujících v továrně v současném Myanmaru. V tuzemské komedii Bardotky chtějí tři kamarádky v podání Evy Holubové, Dagmar Havlové a Pavlíny Pořízkové začít i po šedesátce bláznivé dobrodružství. Dalším českým příspěvkem do kin je i intimní konverzační snímek Mistryně, v němž hlavní hrdinka po setkání s bývalým manželem řeší „co by kdyby“. V hlavních rolích Marie Švestková a Jiří Havelka.
před 6 hhodinami

Stuart z Teorie velkého třesku dostal vlastní sci-fi seriál

Příběh Stuarta, majitele obchodu s komiksy z amerického sitcomu Teorie velkého třesku, se dočkal vlastního zpracování. V seriálu Jak Stuart nezachránil vesmír cestuje postava skrz alternativní verze našeho vesmíru. Shledá se při tom i s dalšími postavami z původní seriálové ságy. Žánr sitcomu ale mění za akční sci-fi s nádechem satiry. Pořád je to ten stejný Stuart jako dřív, ale tentokrát aspoň vytáhne paty z obchodu s komiksy, říkají představitelé hlavních rolí.
před 10 hhodinami

Brusel kvůli ruské účasti končí s financováním benátského bienále

Evropská komise odebrala grant dva miliony eur (zhruba 48,4 milionu korun) pořadateli benátského bienále kvůli letošní účasti Ruska na této přehlídce současného umění, která začala 9. května. Napsala o tom belgická agentura Belga s odvoláním na úterní prohlášení agentury Evropské komise pro vzdělání, audiovizi a kulturu (EACEA). Znovuotevření ruského pavilonu na jedné z nejznámějších přehlídek umění na světě poprvé od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu vyvolalo silnou kritiku.
včera v 11:36

VideoTvorbu všestranného umělce Františka Skály zachycuje nový dokument

Nový dokument Petra Slavíka Veřejný prostor Františka Skály portrétuje multižánrového českého umělce, který byl hostem 90’ ČT24. V rozhovoru s Nikolou Reindlovou mluvil jak o průběhu natáčení, tak o své tvorbě, o tom, co ze svého soukromí si chrání, a o co se naopak dělí, nebo o fotografii na filmovém plakátu. „Všechno mě baví z výtvarné činnosti,“ shrnul umělec svůj radostný přístup k tvorbě.
včera v 06:00

VideoJazzový Vivaldi v Obecním domě. Poprvé v Praze vystupuje Janoska Ensemble

Poprvé v Praze vystupuje Janoska Ensemble. Slovenské kvarteto ve Smetanově síni Obecního domu v úterý zahraje Čtvero ročních dob italského skladatele Antonia Vivaldiho. Klasickou hudbu propojují s jazzovými prvky a především s improvizací. Koncert je prvním z pražské odnože festivalu Viva Musica. Ten na Slovensku v roce 2005 založil Matej Drlička, bývalý generální ředitel Slovenského národního divadla.
21. 7. 2026

Centrum Prahy je památkovou rezervací už 55 let

Před pětapadesáti lety, 21. července 1971, se historické jádro Prahy stalo městskou památkovou rezervací. Šlo o klíčové rozhodnutí tehdejší vlády, které sice zachránilo stovky unikátních budov před demolicí, zároveň ale přineslo také výzvu, jak skloubit ochranu památek s moderním životem ve městě.
21. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.