Události bych moderovat nechtěla, říká Saskia Burešová. Natáčela se zlomeninou i horečkami

Nahrávám video
Saskia Burešová hostem Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Veřejnoprávní televizi je věrná od roku 1967 a její legendární pořad Kalendárium se letos vysílá rovné tři dekády. Sama je legendou, zná ji každý, i mladá generace. Kdyby se používalo slovo influencer v době, kdy byla populární hlasatelkou, takové označení by si zasloužila. Jako host pořadu Interview ČT24 zavzpomínala Saskia Burešová na své začátky na obrazovce či svou službu na Silvestra 1992.

Do tehdejší Československé televize se Saskia Burešová dostala přes konkurz. „Odehrával se na televizní obrazovce a vysílal se živě,“ vzpomíná. Televize hledala moderátorskou partnerku k Eduardu Hrubešovi do pořadu Poštovní schránka určeného vojákům základní služby.

Saskia Burešová se snažila mimo jiné zaujmout monologem Rosalindy ze Shakespearovy komedie Jak se vám líbí. „A to byla dívka rozverná. Chudák Eda za mnou lítal s mikrofonem, tenkrát nebyly mikroporty, jen dlouhé šňůry a on běhal za mnou. Ten mě asi hrozně nenáviděl,“ popisuje Burešová.

Z hodnocení odborné poroty a diváků jak v sále, tak u obrazovek vzešla jako vítězka. Začala moderovat Poštovní schránku a postupně přicházely nabídky i z dalších redakcí. „Měla jsem šanci si osahat celou škálu různých žánrů, což bylo velmi prospěšné,“ míní Saskia Burešová.

Diváci jí nosili králíka i borůvky

Diváci si ji nejspíše nejvíce spojují s pořadem Kalendárium a pro mnohé zůstává také oblíbenou hlasatelkou, byť poslední ohlašování následujícího pořadu zaznělo z obrazovky ČT v roce 2005.

Saskia Burešová hlasatelnu opustila o pět let dříve. Zaváděný systém týdenního střídání směn jí komplikoval moderování jiných pořadů. Z pozice hlasatelky odcházela jako několikanásobná držitelka cen TýTý v anketě o nejoblíbenější tváře a pořady televizních obrazovek.

„Potěšilo mě to o to víc, že to byla divácká cena,“ přiznává Saskia Burešová. „Herec má potlesk na jevišti, ten cítí tu diváckou energii. Ale my jsme mohli čerpat pouze z dopisů nebo když vás někdo třeba potkal na ulici,“ uvedla.

Fanoušci neposílali své oblíbené hlasatelce jen dopisy. Také jí třeba nechali na vrátnici králíka nebo jí přinesli kýbl borůvek. Výhrůžky nedostávala. „Samozřejmě někdy přišel dopis, že svádím manžela přes obrazovku, ale to neberu jako výhrůžku,“ dodává Burešová.

Kalendárium točila i se zlomenou nohou

Na ulici ji prý lidé zastavují stále – kvůli Kalendáriu. Pořad připomínající výročí událostí a osobností se vysílá už třicet let. Moderátorka Saskia Burešová si diváky získala i různými kolážemi, do nichž se nechává „naklíčovat“. Často jde o nápady jejího manžela Petra Obdržálka, který Kalendárium téměř od začátku režíruje.

Za tři dekády prý Saskia Burešová nezmeškala natáčení jediného dílu. „A to jsem byla nemocná, s horečkami, zlomená ruka, zlomená noha. Já jsem vždycky říkala, ať mě tam někdo zaskočí. Oni říkají: No ne, oni si na tebe zvykli, to zvládneš,“ vzpomíná.

Sleduje prý i své kolegy moderátory z jiných pořadů, ale případnou kritiku na konkrétní adresy si nechává pro sebe. Obecně moderátorům, nejen českotelevizním, vytýká nedostatek správné výslovnosti a pozornosti věnované českému jazyku. „Nevím, jakou mají přípravu, my jsme měli docela tvrdou přípravu, pokud jsme chtěli být programovými hlasateli i když jsme chtěli být moderátory,“ srovnává.

„Jsem apolitický typ“

Přiznává, že moderátorská práce ji baví, ale zůstává mimo zpravodajství. Na otázku v Interview ČT24, zda by se chtěla stát moderátorem hlavní zpravodajské relace Události, odpověděla: „Ne, jsem apolitický typ.“

Apolitičtí podle ní byli i někdejší hlasatelé a hlasatelky, i když se čtení politických textů nevyhnuli. Prostor pro improvizaci byl při ohlašování pořadů velmi malý, v případě zpráv spojených s politikou prakticky žádný.

„Některé texty byly neměnné, ty měly červenou čáru. Tam se nesmělo změnit ani slovo. To byly texty, které se říkaly před politickými pořady,“ popisuje. „Někdy byl třeba sjezd KSČ nebo zemřel Brežněv a tak dále. Ale já jsem měla štěstí, nebyla jsem ve straně, takže jsem tyhle texty nemusela říkat. To směli pouze straníci.“ Navíc se vše hlásilo zpaměti.

Některé její kolegyně odchýlení od scénáře stálo místo. Skončit musela Milena Vostřáková, když po vítězství československých hokejistů nad Sovětským svazem na mistrovství světa v roce 1969 řekla, že připíjí na jejich vítězství nejen sportovní, ale i morální. Taková slova režim na začátku normalizace netoleroval.

Odchod z obrazovky znamenalo v roce 1968, po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, i gesto Hedy Čechové, která si oblékla černé šaty. Perzekucím čelila samozřejmě také Kamila Moučková, která divákům v srpnu tohoto vyhroceného roku předávala ve vysílání informace o okupaci až do vypnutí vysílačů.

Hlásila rozdělení republiky

Saskia Burešová se hlasatelkou stala až v sedmdesátých letech, služba jí ovšem vyšla na jinou, v dějinách Československa také významnou událost. Novoroční přípitek pronášela na přelomu roku 1992 a 1993, kdy se společný stát Čechů a Slováků rozdělil na dvě samostatné republiky. „Česká televize vás, naši milí, vděční i nevděční, spokojení i nespokojení diváci, vítá do prvního dne existence České republiky,“ slyšeli ji tehdy diváci říkat.

„Přišla jsem do služby na Silvestra, nic zlého jsem netušila. A v devatenáct hodin mi zavolali z vedení televize, že budu rozdělovat republiku živě na prvním a druhém programu. Trému jsem měla, snad to nebylo tolik vidět,“ vzpomíná na tehdejší hektické chvíle.

Dnes je vnímána jako žijící legenda České televize. „Spíš se snažím upozadit. Nechci, aby o mně pořád psali, ale znáte bulváry. Ale těší mě, když třeba mě někde potká paní učitelka se školou, odběhne od dětí a říká: Chci vám poděkovat za Kalendárium. Tak to je krásné, to mě hrozně těší,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Klempíř chce pozvat umělce z nedělních demonstrací na ministerstvo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) chce pozvat vystupující z nedělních demonstrací na podporu prezidenta Petra Pavla na ministerstvo kultury. Při příchodu na pondělní jednání vlády řekl, že demonstrace považuje za demokracii v nejčistší formě, kdy každý může vyjádřit svůj názor. Umělci, kteří vystoupili na demonstraci, v reakci na Klempířova slova pozvali ministra na veřejnou debatu. Šéf vlády Andrej Babiš (ANO) po jednání kabinetu uvedl, že koalice nechce spor s Hradem eskalovat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Pražská výstava chce dodat kontext k „zápasu“ o Slovenskou národní galerii

Galerie hlavního města Prahy připravila kontextovou výstavu k událostem po volbách na Slovensku v roce 2023, kdy nová vláda provedla personální změny v kulturních institucích a zasáhla do fungování Slovenské národní galerie (SNG). Výstava s názvem Slobodná národná galéria. Popis jedného zápasu vznikla ve spolupráci s občanským sdružením Kultúrne koncepty.
před 16 hhodinami

Natáčel a čekala na něj sanitka. Kniha o Menšíkovi popisuje i jeho potíže

Vyšla dosud nejrozsáhlejší publikace o Vladimíru Menšíkovi. Připomíná hercovy filmové a televizní role i zábavné pořady, zároveň vypráví o překážkách, kterým Menšík v životě čelil. Mimo jiné se vypořádával se zdravotními problémy.
před 17 hhodinami

Grammy za album roku má Bad Bunny, za nahrávku Kendrick Lamar se SZA

Grammy v hlavní kategorii album roku získal na nedělním slavnostním vyhlašování amerických hudebních cen v Los Angeles portorikánský rapper Bad Bunny za kolekci Debí Tirar Más Fotos. Je to poprvé, co hlavní cenu dostalo španělskojazyčné album. Nahrávkou roku je singl Luther od amerického rappera Kendricka Lamara a zpěvačky SZA. Cenu za nejlepší píseň roku dostala další americká zpěvačka Billie Eilish za song Wildflower. Atmosféru večera ovlivnila kritika deportační politiky současné prezidentské administrativy.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Místo hymny by Škroup psal žaloby. První opera na české libreto ale naštěstí uspěla

František Škroup je znám coby autor hudby k české hymně. Spojen je ale i s další důležitou kompozicí v české hudební historii – složil totiž první novodobou českou operu na původní české libreto. V kusu nazvaném Dráteník hrál Škroup, tehdy student práv, navíc sám titulní postavu při premiéře před dvěma sty lety, 2. února 1826.
před 18 hhodinami

Nápadité masky i krysa chrlící konfety. Benátky hostí tradiční karneval

V neděli 1. února začal pestrobarevným průvodem na Velkém kanálu tradiční Benátský karneval. Letošní ročník se inspiruje zimními olympijskými hrami, které letos Itálie pořádá a za pár dní startují. Karneval, který se koná do 17. února, nese název „Olymp: U počátků her“ a oslavuje sport i starověkou mytologii. Účastníci karnevalu jsou jako obvykle kreativní – na úvodní plavbu po kanálu oblékli nejen tradiční benátské kostýmy ale i ty s olympijskou tematikou. Někteří se dokonce převlékli za papeže nebo stormtroopery z Hvězdných válek.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Trump ohlásil uzavření Kennedyho centra na dva roky kvůli rekonstrukci

V Kennedyho centru se zhruba dva roky kvůli rekonstrukci nebudou konat žádné akce, oznámil v neděli večer na své sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump, který se loni jmenoval předsedou této významné kulturní instituce ve Washingtonu. Uzavřeno má být národní kulturní centrum od 4. července, kdy Spojené státy budou slavit 250. výročí nezávislosti.
včera v 01:52

Pozdě, ale přece. Výtvarné uskupení 12/15 čekalo na vznik i retrospektivu

Na retrospektivu výtvarné skupiny 12/15 Pozdě, ale přece si bylo třeba dlouho počkat, což lze vnímat jako určitou ironii. Dluh volnému seskupení splácí výstava Galerie Středočeského kraje (GASK) v Kutné Hoře.
1. 2. 2026
Načítání...