Učil slova mluvit. S ním odchází celá herecká generace. Kolegové vzpomínají na Luďka Munzara

Ve věku 85 let v sobotu zemřel herec Luděk Munzar. Na mistra činohry, filmového i televizního herectví nebo rozhlasové tvorby vzpomínají kolegové a představitelé české kultury. „Ještě nedávno jsme společně vzpomínali na jeho sportovní létání nebo závodění v autech po celé Evropě. Myslím, že jsme všichni opět zásadně osiřeli, ale ty vzpomínky nám nikdo nevezme,“ uvedla pro ČT herečka Hana Maciuchová.

„Luďkovi vděčím za nádherné roky přátelství a rozhlasové spolupráce. Byl to úžasný člověk, vím, že tahle věta je klišé, ale je to tak. Byl to bezvadný a statečný chlap se smyslem pro slušnost. Byl to člověk, který vždy naučil písmenka a slovíčka mluvit, případně zpívat,“ vzpomíná pro ČT moderátor Českého rozhlasu a básník František Novotný. 

„Vděčím mu nejen za spolupráci na sto dvaceti dílech pořadu Okouzlení slovem, který teď Český rozhlas reprízuje, ale i za osmdesát dílů Setkání s Karlem Čapkem, kdy mu úžasně slušela ta spisovatelova vesta. Shodou okolností za tenhle cyklus nám chce dát Společnost bratří Čapků medaili teď v únoru,“ prozradil František Novotný.

Lev s bílou hřívou

„Každou roli, kterou dostal, udělal perfektně. Opravdu tou rolí žil. Když jsem ho byl před dvěma lety navštívit, tak už polehával a já jsem najednou viděl, že proti mně tam leží Lev s bílou hřívou. Třeba tuhle nádhernou roli měl Luděk velice rád. I jeho vztah k Leoši Janáčkovi byl nesmírně niterný a krásný,“ připomněl Novotný Munzarův vztah ke klasické hudbě.

Pro prezidenta Herecké asociace, režiséra a herce Ondřeje Kepku zesnulý Munzar ztělesňoval „herecké absolutno“. „Pro mne byl člověkem, který měl smysl pro ryzí hereckou pravdu, a přestože se velmi úspěšně věnoval poezii, tak nikdy nebyl patetický, ale vždy se snažil o to, aby to, co dělá, vycházelo z podstaty věci,“ uvažuje Kepka.

Odchod generace

„Jeho obrovský zápis je v České nebo Československé televizi. Film byl vůči němu trochu skoupý, ale televize mu to vynahradila. Jeho role, to je plejáda, antologie českého dramatického umění. Žádný současný herec nemá možnost mít něco takového za sebou, protože podobné věci, jako klasické adaptace slavných autorů, se už ani netočí,“ pokračuje Kepka.

„I když sám začínal hrát až po válce, zažil ještě tu tehdy nejstarší, de facto předválečnou generaci, pak spoluvytvářel svou generaci a teď s jeho odchodem i jeho generace definitivně odchází,“ upozornil.

„Když jsem přišla do Národního divadla, byla jsem čerstvě ze školy. Cítila jsem se ztracená, ale našla jsem odvahu a požádala ho, jestli by mi nepomohl, neřekl, co mám studovat, jaké herecké teorie… Byl tak laskav, že jsme se setkali, šli jsme od Národního divadla k hotelu Intercontinental, kde mě pozval na kávu. Celou dobu mi vyprávěl o svém vztahu k Národnímu divadlu. A byla to slova, která se dnes už nenosí, jako pokorný a opravdový,“ zavzpomínala na kolegu herečka Taťjana Medvecká.

„Smutná zpráva dorazila v dnešním tichém, zasněženém ránu. Ve věku 85 let zemřel Luděk Munzar, dlouholetý člen Národního divadla, legenda českého filmu, mistr mluveného slova. Nenapodobitelný. Nenahraditelný,“ vzdalo čest na Twitteru ministerstvo kultury.

„Když se postaví osud do cesty, tak ztrácíme nárok setrvávat na světě. Úžasný Luděk Munzar. Nedávno jsme ještě všichni společně vzpomínali na jeho sportovní létání nebo závodění v autech po celé Evropě. Osobně nepřestanu děkovat za krásná kolegiální setkávání v televizi a v rozhlase. Myslím, že jsme všichni opět zásadně osiřeli, ale ty vzpomínky nám nikdo nevezme,“ uvedla herečka Hana Maciuchová.

Povolání pro chlapa

„Byl to člověk, který dokázal mlčet, zrovna tak jako poutavě a přitom s humorem vyprávět nejen o divadle, na které se díval s velkým nadhledem. Říkal o něm, že to vlastně není povolání pro chlapa. A stejným způsobem i divadlo hrál. Obdivoval jsem jeho herecké ratio i expresivitu na jevišti zároveň. Samozřejmě jeho chlapské koníčky, jako motorismus a létání, jsou známá věc. A myslím, že právě v tomto oboru získal schopnost dívat se na věci s nadhledem a rezervou,“ vypráví herec Viktor Preiss.

„Jako o generaci mladší vím, že byl pamětníkem hvězdných bardů Národního divadla a velké éry, a myslím, že ta jeho éra skončila před rekonstrukcí Národního divadla Našimi furianty Miroslava Macháčka,“ připomíná Preiss inscenaci z osmdesátých let, která je považována za jeden z vrcholů českého divadla vůbec.

Bývalý lidovecký ministr kultury Daniel Herman na Twitteru vyjádřil slavnému herci díky „za mnohaleté kultivování naší umělecké scény. Byl skutečnou ikonou českého divadla i filmu.“

Režisér Jan Hřebejk, který se slavným hercem natočil filmy Nevinnost či Svatá čtveřice, v souvislosti s jeho smrtí vzpomíná také na loňský odchod další legendy české kultury Miloše Formana.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
před 4 hhodinami

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 7 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
včera v 10:02

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Evropský pohled