Učil slova mluvit. S ním odchází celá herecká generace. Kolegové vzpomínají na Luďka Munzara

Ve věku 85 let v sobotu zemřel herec Luděk Munzar. Na mistra činohry, filmového i televizního herectví nebo rozhlasové tvorby vzpomínají kolegové a představitelé české kultury. „Ještě nedávno jsme společně vzpomínali na jeho sportovní létání nebo závodění v autech po celé Evropě. Myslím, že jsme všichni opět zásadně osiřeli, ale ty vzpomínky nám nikdo nevezme,“ uvedla pro ČT herečka Hana Maciuchová.

„Luďkovi vděčím za nádherné roky přátelství a rozhlasové spolupráce. Byl to úžasný člověk, vím, že tahle věta je klišé, ale je to tak. Byl to bezvadný a statečný chlap se smyslem pro slušnost. Byl to člověk, který vždy naučil písmenka a slovíčka mluvit, případně zpívat,“ vzpomíná pro ČT moderátor Českého rozhlasu a básník František Novotný. 

„Vděčím mu nejen za spolupráci na sto dvaceti dílech pořadu Okouzlení slovem, který teď Český rozhlas reprízuje, ale i za osmdesát dílů Setkání s Karlem Čapkem, kdy mu úžasně slušela ta spisovatelova vesta. Shodou okolností za tenhle cyklus nám chce dát Společnost bratří Čapků medaili teď v únoru,“ prozradil František Novotný.

Lev s bílou hřívou

„Každou roli, kterou dostal, udělal perfektně. Opravdu tou rolí žil. Když jsem ho byl před dvěma lety navštívit, tak už polehával a já jsem najednou viděl, že proti mně tam leží Lev s bílou hřívou. Třeba tuhle nádhernou roli měl Luděk velice rád. I jeho vztah k Leoši Janáčkovi byl nesmírně niterný a krásný,“ připomněl Novotný Munzarův vztah ke klasické hudbě.

Pro prezidenta Herecké asociace, režiséra a herce Ondřeje Kepku zesnulý Munzar ztělesňoval „herecké absolutno“. „Pro mne byl člověkem, který měl smysl pro ryzí hereckou pravdu, a přestože se velmi úspěšně věnoval poezii, tak nikdy nebyl patetický, ale vždy se snažil o to, aby to, co dělá, vycházelo z podstaty věci,“ uvažuje Kepka.

Odchod generace

„Jeho obrovský zápis je v České nebo Československé televizi. Film byl vůči němu trochu skoupý, ale televize mu to vynahradila. Jeho role, to je plejáda, antologie českého dramatického umění. Žádný současný herec nemá možnost mít něco takového za sebou, protože podobné věci, jako klasické adaptace slavných autorů, se už ani netočí,“ pokračuje Kepka.

„I když sám začínal hrát až po válce, zažil ještě tu tehdy nejstarší, de facto předválečnou generaci, pak spoluvytvářel svou generaci a teď s jeho odchodem i jeho generace definitivně odchází,“ upozornil.

„Když jsem přišla do Národního divadla, byla jsem čerstvě ze školy. Cítila jsem se ztracená, ale našla jsem odvahu a požádala ho, jestli by mi nepomohl, neřekl, co mám studovat, jaké herecké teorie… Byl tak laskav, že jsme se setkali, šli jsme od Národního divadla k hotelu Intercontinental, kde mě pozval na kávu. Celou dobu mi vyprávěl o svém vztahu k Národnímu divadlu. A byla to slova, která se dnes už nenosí, jako pokorný a opravdový,“ zavzpomínala na kolegu herečka Taťjana Medvecká.

„Smutná zpráva dorazila v dnešním tichém, zasněženém ránu. Ve věku 85 let zemřel Luděk Munzar, dlouholetý člen Národního divadla, legenda českého filmu, mistr mluveného slova. Nenapodobitelný. Nenahraditelný,“ vzdalo čest na Twitteru ministerstvo kultury.

„Když se postaví osud do cesty, tak ztrácíme nárok setrvávat na světě. Úžasný Luděk Munzar. Nedávno jsme ještě všichni společně vzpomínali na jeho sportovní létání nebo závodění v autech po celé Evropě. Osobně nepřestanu děkovat za krásná kolegiální setkávání v televizi a v rozhlase. Myslím, že jsme všichni opět zásadně osiřeli, ale ty vzpomínky nám nikdo nevezme,“ uvedla herečka Hana Maciuchová.

Povolání pro chlapa

„Byl to člověk, který dokázal mlčet, zrovna tak jako poutavě a přitom s humorem vyprávět nejen o divadle, na které se díval s velkým nadhledem. Říkal o něm, že to vlastně není povolání pro chlapa. A stejným způsobem i divadlo hrál. Obdivoval jsem jeho herecké ratio i expresivitu na jevišti zároveň. Samozřejmě jeho chlapské koníčky, jako motorismus a létání, jsou známá věc. A myslím, že právě v tomto oboru získal schopnost dívat se na věci s nadhledem a rezervou,“ vypráví herec Viktor Preiss.

„Jako o generaci mladší vím, že byl pamětníkem hvězdných bardů Národního divadla a velké éry, a myslím, že ta jeho éra skončila před rekonstrukcí Národního divadla Našimi furianty Miroslava Macháčka,“ připomíná Preiss inscenaci z osmdesátých let, která je považována za jeden z vrcholů českého divadla vůbec.

Bývalý lidovecký ministr kultury Daniel Herman na Twitteru vyjádřil slavnému herci díky „za mnohaleté kultivování naší umělecké scény. Byl skutečnou ikonou českého divadla i filmu.“

Režisér Jan Hřebejk, který se slavným hercem natočil filmy Nevinnost či Svatá čtveřice, v souvislosti s jeho smrtí vzpomíná také na loňský odchod další legendy české kultury Miloše Formana.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Od Draculy po lidové příšery. Pestrost hororu ukazuje nová kniha

Upíři, ďáblové, mrtvoly, krev, ale třeba i ekologie mohou být ústředními tématy hororových děl. Rozmanitost a významné autory tohoto literárního a filmového žánru rozebírá publicista Antonín Tesař v nové knize V domě je příšera. Strach je podle něj pro horor důležitý, ale ne nutně nezbytný. „Může reagovat na aktuální dění,“ poznamenává dramaturg Festivalu otrlého diváka Jiří Flígl.
před 10 hhodinami

Iniciativa chce v Kladně kulturní autonomii, primátor se ohradil vůči kampani

Iniciativa podporující kladenské Divadlo Lampion chce kulturní autonomii. Její zástupci vystoupili na zastupitelstvu. Reagují na nedávnou kauzu spojenou s představením MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž vedení města na necelé dva dny pozastavilo přípravu představení. Primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) se ohradil vůči kampani a odmítl tvrzení, že město nepodporuje kladenská divadla. Uvedl, že si váží umělecké tvorby a rozmanitosti, ale zároveň pro něj není umělecká svoboda synonymem pro neodpovědnost nebo zjevnou ignoraci pravidel.
před 16 hhodinami

Vltavská filharmonie i s okolními investicemi má stát 16,5 miliardy

Plánovaná stavba Vltavské filharmonie u stanice metra C Vltavská i se souvisejícími úpravami okolí vyjde Prahu podle aktuálních odhadů na 16,53 miliardy korun bez DPH. Vyplývá to z dokumentu, kterým městští radní schválili založení příslušných investičních akcí. Odsouhlasili také vznik nadačního fondu pro výběr příspěvků na samotnou stavbu filharmonie, která má vyjít na 11,65 miliardy korun. Její budování by podle harmonogramu mělo začít v roce 2027 a skončit o pět let později.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Cenu divadelní kritiky získala inscenace Wernisch

Inscenací roku 2024 je podle Cen divadelní kritiky představení Wernisch v režii Jana Nebeského. Uvedlo ho Národní divadlo ve spolupráci s divadelním spolkem JEDL na Nové scéně. Nejlepší ženský herecký výkon předvedla Denisa Barešová v Paní Bovaryové, v mužské kategorii cenu převzal Mark Kristián Hochman za představení Vojcek_jednorozměrný člověk. Divadlem roku se stalo ostravské Divadlo Petra Bezruče.
16. 3. 2025

Uměleckou svobodu divadla v Kladně podpořil happening

Shromáždění na kladenském náměstí Starosty Pavla podpořilo uměleckou svobodu Divadla Lampion. Akce souvisela s kauzou spojenou s inscenací MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž na necelé dva dny vedení města pozastavilo přípravu představení. Po skončení happeningu se asi dvacet účastníků přesunulo k historické radnici a někteří se na ni podle policie snažili vylézt. Organizátoři to popírají.
15. 3. 2025Aktualizováno15. 3. 2025

Herečka Jana Plodková zažije se skupinou studentů stav beztíže

Herečka Jana Plodková se chystá na výcvik v rámci projektu Česká cesta do vesmíru. Společně s dvacítkou vybraných studentů si vyzkouší parabolický let, kde bude vystavena stavu beztíže. S rolí kapitánky, která se připravuje na vesmírnou misi, má už zkušenosti ze satirického seriálu Kosmo.
15. 3. 2025

Cena literární kritiky Magnesii Liteře nekonkuruje, doplňuje ji, míní šéfka spolku

Česká knižní scéna má novou odbornou anketu. Tento týden se konal první ročník předávání Ceny literární kritiky, která se tak zařadila vedle tradičních ocenění Magnesia Litera. O jejich rivalitě v Událostech, komentářích diskutovali předsedové spolků a publicisté Blanka Činátlová a Pavel Mandys. Podle nich je prestižní Magnesia Litera nenahraditelná a Cena literární kritiky ji tak pouze doplňuje. Rozdíl vidí i v tom, že novinka cílí na menší okruh čtenářů.
15. 3. 2025

Vztahem komunistického režimu a kuchyně se zabývají dvě nové knihy

Vlivu komunistického režimu na české kuchyně se věnují dvě nové knihy. Historik Martin Franc popsal stravování od druhé světové války do konce šedesátých let. Tehdejší režim měl podle něho vždycky vůli prosadit co nejvíc masa. Problém ale byl, že ho nedokázal zabezpečit tolik, aby uspokojil stále rostoucí poptávku. Bohemistka Lenka Pořízková se zase zabývala kuchařskými příručkami. V padesátých letech podle ní nesloužily pouze k propagaci potravin, ale často i průmyslových výrobků jako mixérů nebo kuchyňských robotů.
15. 3. 2025
Načítání...