U Bowieho Nothing Has Changed. Ani to, že se pořád mění

Recenze - Právě vydané kompilační dvojalbum si David Bowie pojmenoval Nothing Has Changed. Vybízí tím hned k několika úvahám, protože to není tak docela pravda.

Bowie jde názvem poslední desky proti svému tvůrčímu přístupu. Pokud jeho celoživotní tvorbu něco charakterizovalo, tak to byla právě především její proměnlivost, hraničící někdy až se záměrnou snahou, kdy Bowie důsledně opouštěl styly a výrazové prostředky, s jejichž pomocí se v tom či onom období vyjádřil, a snažil se hledat nové – aby je poté opět opustil.

Ne neprávem mu publicisté rádi přezdívali „rockový chameleon“, v něčem však toto jistě výstižné označení kulhá. Chameleon se totiž proměňuje, aby se uchránil, jeho přizpůsobování je tak účelové, což rozhodně nelze prohlásit o Bowiem. Bowie se trendům nepodbízí. Samozřejmě, hudební dění sleduje a nechával se jím inspirovat, vždy však přišel s naprosto osobitým tvarem. Zkrátka, kdyby natočil dechovku či country, bude to jako vyšité, vždy to však bude především David Bowie. Protože v jeho případě vnější forma nic neznamená.

Zajímavé je, jak Bowie každou ze svých nových tváří – a to nejen hudebních, ale i vnějších, ne náhodou začínal jako herec – nadšeně vysvětloval a obhajoval, leckdy si však protiřečil, a proto je nutné ona vysvětlování brát s rezervou a jako dobová. Jako třeba, když mi v rozhovoru někdy kolem roku 1997, poté, co vydal album Earthling, výrazně inspirované tehdejší taneční scénou, tvrdil, že budoucnost patří právě takovéhle muzice a ne jiné – aby jeho další deska byla hodně retro, v podstatě klasicky rocková.

Proč se tedy Bowie neustále proměňuje? Inu, na to je odpověď snadná, ne však zcela uspokojivá – je přeci umělec, bytostný umělec, a pro toho by mělo být hledání a proměňování se samozřejmostí.

Jak dokazuje ostatně i jeho novinka. Na ni Bowie vybral celkem devětatřicet písní, které jsou jeho příznivcům samozřejmě známé. Tím spíš stojí za pochvalu zařazování „jiných“ verzí, například velkého hitu kapely Mott the Hoople All the Young Dudes, který pro ni Bowie napsal, či písní Little Wonder, Let's Dance, Fashion, China Girl nebo Young Americans. Aniž bychom chtěli vypočítávat všechny, lze dojem shrnout: působí stejně jako „originály“, zkrácení jim nic neubralo na síle.

Kompilace nás chronologicky provází všemi obdobími Bowieho proměn, od hardrockového alba The Man Who Sold the World (1971) až k nejnovějšímu albu The Next Day (2013). Lahůdkou je zařazení listopadové novinky Sue (Or In A Season Of Crime), na níž se opět potvrzuje Bowieho mistrovství – na ploše více než sedmi minut jsme svědky malého dramatu, zborcené lásky i zrady, to vše provázené dechy, které dodávají písni až klaustrofobické nálady, umocňované nervní rytmikou, zkrátka David Bowie, chce se říci, jako vždy, v té nejlepší formě. A má-li to být předzvěst nového alba, je již dnes nač se těšit…

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 8 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 19 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...