Tři knižní tipy Libora Dvořáka

Tři zajímavé překladové knihy by mohly potěšit nejen překladatele Libora Dvořáka, který je zařadil mezi své čtenářské tipy. Dánsko zastupuje román Na dně prozaičky s poněkud zvláštním jménem Helle Helle, Rakousko povídkové židovské anekdoty Teta Joleschová a dědicové od Friedricha Torberga a zámoří Charles Bukowski a bilingvní vydání jeho knihy The White Pussy.

Charles BUKOWSKI / The White Pussy (Odbarvená píča)
(Argo, překlad Bob Hýsek, 138 Kč)

Anotace: Tři povídky známého amerického autora v bilingvním vydání. Libor Dvořák o knize: Zaujal mě samozřejmě název, slyšel jsem, že v nakladatelství byly velké spory, jak se kniha bude jmenovat, ale jinak je to klasický Bukowski – směs tvrdého slovníku, žen, sexu, alkoholu, ale ne samoúčelná. Bukowski je znám tím, že popisuje odvrácenější, trochu drsnější tvář Spojených států. Navíc v bilignvním vydání může čtenář dobře porovnat, jak si překladatel s jeho textem poradil.

Friedrich TORBERG / Teta Joleschová a dědicové
(Paseka, překlad Eva Pátková, 299 kč)

Anotace: Dědicové jsou pokračováním Torbergova titulu Teta Joleschová, obě knihy napsal rakouský autor v 70. letech. Čtenáři mohou opět očekávat mozaiku kavárenských historek a drobných lidských osudů. Libor Dvořák o knize: U Tety Joleschové jsem si přečetl velmi pěkný slogan v podtitulu – zánik západní civilizace v židovských anekdotách, a to je velmi trefná charakteristika Torbergových povídek. Kdo má rád židovský humor, který se má spíše vyprávět než psát, tak si v této knížce rozhodně přijde na své. A řekl bych, že Torbergův vypravěčský styl je přesně to, co českému čtenáři konvenuje. Zajímavé oproti první knize je, že zatímco v ní se děj odehrává v až idylických, nadějeplných 20. a 30. letech, v této se Torbergovi hrdinové už musejí po Mnichovu stěhovat z Evropy pryč. Je v ní tedy popsán i smutný úděl židovského národa ve 20. století.

Nahrávám video

Helle HELLE / Na dně
(Paseka, překlad Helena Březinová, 195 Kč)

Anotace: Román dánské prozaičky se odehrává na jednom z dánských ostrovů, kam se hlavní hrdinka vydá, aby „si mohla pěkně poplakat“. Na malé ploše komorně pojatého příběhu zachycuje autorka mezilidské vztahy a vytváří drama provázené řadou otázek, jejichž zodpovězení nechává na čtenáři. Libor Dvořák o knize: „Ukaž, neříkej to po lopatě“ je jedna z charakteristik autorčina stylu, která se mi velmi líbí, dobře ji totiž vystihuje. Helle Helle velmi často pracuje s náznakem, často dokonce vyžaduje po čtenáři, aby si ledacos domýšlel – a v tom je kouzlo jejích próz. Na dně je kniha, která mně osobně velmi připomněla mladá léta, když jsem se díky své mamince a její obsáhlé knihovně začítal do meziválečné skandinávské literatury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 3 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 19 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 20 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...