Tři brány Aleše Veselého otevřou cestu k vědomí souvislostí

Praha -  V prostoru mezi Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze a Starým židovským hřbitovem, v části bývalé Malé Pinkasovy ulice, se pravděpodobně do konce roku 2011 objeví sochařský projekt s názvem Tři brány. Zhruba pětimetrové brány mají symbolizovat cestu životem a měly by otevřít dosud málo známý prostor původní uliční sítě Josefova. Projekt představili autor, sochař Aleš Veselý a ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát. Celkový rozpočet projektu bude činit asi 16 mil. korun.

„Je to nádherné  místo, které připomíná, jak vypadala Praha před 150 lety,“ uvedl primátor Pavel Bém a dodal: „A protože Židovské muzeum Praha chce tento prostor zpřístupnit veřejnosti, chceme přispět k realizaci Tří bran.“  Projekt je technicky velmi náročný a žádá si větší finanční obnos. Město se proto rozhodlo přispět osmi miliony korun. Dalších osm milionů pak má přijít ze sbírky, kterou pořádají přátelé a příznivci profesora Aleše Veselého v USA.

„Když jsem před čtyřmi lety při příležitosti mezinárodní konference Fórum 2000 poprvé hovořil s Alešem Veselým o tom, jak dát uličce u Pinkasovy synagogy nový život, Aleš Veselý navrhl vypracovat projekt. Považoval jsem za vhodné, aby právě on mohl být tím, kdo dotvoří Pinkasovu uličku svými objekty: člověk s osobním židovským prožitkem, vynikající umělec mezinárodního věhlasu, jakých tato země mnoho nemá. Je nesporné, že prostor Pinkasovy uličky může projekt “Tři brány„, jak nakonec Aleš Veselý svůj projekt nazval, zhodnotit ve všech jeho významech – a navíc poskytnout i hluboký zážitek vlastní skutečnému uměleckému dílu,“ řekl k projektu ředitel Židovského muzea Leo Pavlát.

„Výsledkem mého uvažování o prostoru Pinkasovy uličky je environmentální projekt “Tři brány„. Nevím, proč zrovna tři. Není v tom žádná mystika. Prostě jsem věděl, že musí být tři. Začal jsem si uvědomovat, že to vše souvisí s diasporou, že je to cesta, že to souvisí s dvoutisíciletým putováním rozprášeného národa, s hledáním dočasných domovů a kontaktů v jinak cizím a odlišném světě, a současně se silným a věčně přetrvávajícím vědomím vzájemné sounáležitosti,“ poodkryl svou inspiraci Aleš Veselý.

O projektu, na kterém profesor Veselý pracuje již sedm let, dále uvedl:

"Ve všech branách je přítomen balvan, kámen, skála – je vždy nade mnou. Kámen je pro mě spojen s místy, kde se odehrávaly všechny důležité okamžiky minulosti. Začal jsem sám sobě dekódovat, co asi bylo mým nejvnitřnějším důvodem tohoto konceptu bran.

Ta první, s kamenem na pružině nad hlavou, je určité memento – je to zřejmě ta Brána-Připomnění, kterou jsem si po mnoho let utvářel v paměti. V tomto konceptu je obsaženo ono připomnění, ale zároveň a především je v něm pro mě důležitý souběh přítomnosti a minulosti, to, co je permanentní a nezávisle na čase stále přítomné.

Prostřední brána je kusem skály vyzdviženým mezi dvěma ocelovými deskami. Je v ní úzký koridor, kterým musíme projít lehce sehnuti. Tato brána je možnou spojnicí dlouhého putování a může znamenat i přetrvávající podvědomou touhu po Jeruzalému.

Čtvercový architráv poslední, ocelové brány spočívá na třech trojbokých podpěrách z leštěné nerez oceli. Středem architrávu proniká shora do centra brány velký neopracovaný kámen. Vcházím, ale není jeden přímý východ. Uvnitř jsem rozdvojen volbou. Vpravo? Vlevo? Obojí vypadá stejně – není priority. Je tu ona ambivalence. Musím projít dál, ale rozhodnutí musím udělat sám. Stále budu mít v sobě současně obojí: dávnou touhu vycházející z vědomí sounáležitosti a reálnou (byť odcizenou) skutečnost, ve které se nacházím. Pro mě je tato třetí brána věčnou esencí diaspory."

Aleš Veselý (* 3. února 1935, Čáslav) V letech 1952–1958 studoval v ateliéru profesora Vladimíra Silovského na Akademii výtvarných umění v Praze. Od roku 1990 vede tamtéž vlastní školu monumentální tvorby. Žije v Praze, pracuje převážně ve svém ateliéru ve Středoklukách. Za svou práci získal v průběhu let několik prestižních mezinárodních i domácích ocenění. Jeho realizace ve veřejném prostoru se nacházejí v Německu, Jižní Koreji, Japonsku, České republice, Nizozemí a Litvě, je zastoupen v mnoha soukromých i veřejných sbírkách po celém světě. 

  • Aleš Veselý před svým projektem Tři brány zdroj: Židovské muzeum http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1524/152332.jpg
  • Tři brány / model projektu zdroj: Židovské muzeum http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1524/152334.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: Fotograf Sudek vyrážel za svými třemi přáteli na sever

Výstava Josef Sudek a přátelé, jež byla otevřena v litoměřické Severočeské galerii výtvarného umění, se zaměřuje na jednu z mnoha částí Sudkovy bohaté tvorby. Podtitul Putování na sever naznačuje, kam se ubíralo kurátorské uvažování.
včera v 09:01

Strach z krásy, strach ze vztahu. Vědci popsali roli femme fatale v mýtech

Jednou z nejčastějších překážek, jimž mužský hrdina čelí na své cestě ke smysluplnému konci svého příběhu, není drak ani jiná lítá bestie. Je to krásná žena označovaná jako femme fatale. Právě tento archetyp teď vědci prozkoumali.
9. 5. 2026

Obrazy padělal, teď maluje vlastní. Za jedinečné považuje Beltracchi oboje

Léta padělal obrazy, aniž by jejich pravost někdo zpochybnil, a když si odseděl trest, začal tvořit a prodávat pod vlastním jménem. Německý výtvarník Wolfgang Beltracchi nyní průřez svou tvorbou představuje v pražském Obecním domě. Jeho výstavy opakovaně provázejí otázky, kolik neodhalených falzifikátů nejen od Beltracchiho vlastně koluje trhem s uměním.
7. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Mengele, Billie Eilish, ovce detektivy či Panelstory

Mortal Kombat 2 dostává na plátna kin pokračování adaptace bojových videoher. V detektivním snímku Béé tým na stopě vyšetřují zločiny i ovce. Životopisné drama Zmizení Josefa Mengeleho nabízí pohled na válečné i poválečné osudy lékaře přezdívaného Anděl smrti. V hororu Hokum pronásledují spisovatele v odlehlém penzionu, kam se přijel vyrovnat se smrtí rodičů, noční můry. Koncertní dokument Billie Eilish – Hit Me Hard and Soft: The Tour rekapituluje zatím poslední turné americké zpěvačky. A do kin se také vrací digitálně restaurovaná Panelstory, kterou jako satirický obraz sídliště natočila Věra Chytilová na konci sedmdesátých let.
7. 5. 2026

Otevření ruského pavilonu na výtvarném bienále provázejí protesty

Rusko otevřelo na Bienále umění v Benátkách svůj národní pavilon. První ruská účast na jedné z nejznámějších přehlídek umění na světě od začátku plnohodnotné invaze vůči Ukrajině vyvolala silnou kritiku ještě před začátkem přehlídky a v den zahájení proti ní u pavilonu protestovaly stovky lidí. Kvůli ruské národní expozici hrozí, že bienále přijde o peníze z evropských fondů, což ve středu označil ruský velvyslanec v Římě Alexej Paramonov za brutální diktát. Expozice bude přístupná jen do pátku.
6. 5. 2026

Z třicítky amerických koncertů zbyl jeden. Návrat Pussycat Dolls se nedaří

Americká dívčí skupina Pussycat Dolls zrušila téměř celou severoamerickou část svého chystaného comebackového turné. A to po „upřímném zhodnocení“, k němuž je přiměl s největší pravděpodobností slabý prodej vstupenek. Koncerty v Evropě, včetně toho v Praze, ale zatím platí.
6. 5. 2026

Z Písku do Hollywoodu. Výtvarník Gebr pracoval pro Columba i Spielberga

Výtvarník a scénograf Jaroslav Gebr se sice narodil před rovným stoletím na jihu Čech, po komunistickém převratu ale emigroval a jeho další životní a profesní cesta ho dovedla až do Hollywoodu. Nejen jeho tvorbu v továrně na sny připomíná nyní písecká Galerie Dragoun, nesoucí jméno Gebrova souputníka ze studií.
6. 5. 2026

Kniha poukazuje na zneužívání psychiatrie v časech StB

Badatel Miroslav Vodrážka vydal knihu s poněkud dlouhým, leč všeříkajícím názvem: Systémově zneužitá a zneužívající československá psychiatrie v soft-sovětském stylu. Věnuje se v ní období mezi lety 1948 a 1989.
6. 5. 2026
Načítání...