Praha - Topičův salon, nejstarší soukromá galerie v Praze, slaví 120 let. Svou historii, která sahá až do roku 1894, připomíná výstava plakátů, obrazů a grafik v instalaci, která má evokovat atmosféru výstav v Topičově salonu koncem 19. století.
Topičův salon založil v roce 1894 František Topič na dnešní Národní, tehdy Ferdinandově třídě v čísle 7 jako výstavní síň u knihkupectví svého nakladatelství. Prezentoval v něm české i zahraniční umění své doby.
Rozsáhlá Výstava grafických umění v roce 1896 uvedla například na 60 evropských grafiků, mezi nimi Toulouse-Lautreka, Ropse, Vogelera, z českých umělců Emila Orlika a kosmopolity Luďka Marolda nebo Alfonse Muchy. „V devadesátých letech, kdy se teprve etabloval spolek Mánes, něco výjimečného. Praha do té doby neznala žádnou mezinárodní konfrontaci,“ upozornil historik Patrik Šimon.
Po zakoupení domu číslo 9 a po jeho přestavbě Osvaldem Polívkou na nový nakladatelský dům, který tehdy získal novou secesní podobu, se roku 1906 otevřela druhá etapa Topičova salonu. Věhlas si získal zejména v třetí etapě své historie, která začala rokem 1918, kdy se v něm uskutečnila první výstava Jana Zrzavého, později například Josefa Šímy nebo Zdenka Rykra.
V roce 1936 prodal Topič dům i nakladatelství Jaroslavu Stránskému, který do něj přestěhoval z Brna Lidové noviny. Tradice Topičova salonu však pokračovala až do prvních poválečných let. Koncem 30. let se v něm představovali například surrealisté. V roce 1949 se uskutečnila poslední, 429. výstava, jíž byla přehlídka Zdeňka Seydla. Poté byl dům znárodněn a sídlil v něm Československý spisovatel.
V roce 2007 si prostory domu v místě původního třetího Topičova salonu pronajala aukční společnost 1. Art Consulting, která provedla rekonstrukci domu pro aukční a výstavní účely. Vznikl tak v pořadí pátý Topičův salon. V roce 2012 byl rozšířen o nově vzniklý Topičův klub.
