Topičův salon 120 let přikládá pod umění

Praha - Topičův salon, nejstarší soukromá galerie v Praze, slaví 120 let. Svou historii, která sahá až do roku 1894, připomíná výstava plakátů, obrazů a grafik v instalaci, která má evokovat atmosféru výstav v Topičově salonu koncem 19. století.

Topičův salon založil v roce 1894 František Topič na dnešní Národní, tehdy Ferdinandově třídě v čísle 7 jako výstavní síň u knihkupectví svého nakladatelství. Prezentoval v něm české i zahraniční umění své doby.

Rozsáhlá Výstava grafických umění v roce 1896 uvedla například na 60 evropských grafiků, mezi nimi Toulouse-Lautreka, Ropse, Vogelera, z českých umělců Emila Orlika a kosmopolity Luďka Marolda nebo Alfonse Muchy. „V devadesátých letech, kdy se teprve etabloval spolek Mánes, něco výjimečného. Praha do té doby neznala žádnou mezinárodní konfrontaci,“ upozornil historik Patrik Šimon.

Po zakoupení domu číslo 9 a po jeho přestavbě Osvaldem Polívkou na nový nakladatelský dům, který tehdy získal novou secesní podobu, se roku 1906 otevřela druhá etapa Topičova salonu. Věhlas si získal zejména v třetí etapě své historie, která začala rokem 1918, kdy se v něm uskutečnila první výstava Jana Zrzavého, později například Josefa Šímy nebo Zdenka Rykra.

Nahrávám video
Topičův salon slaví 120 let výstavou
Zdroj: ČT24

V roce 1936 prodal Topič dům i nakladatelství Jaroslavu Stránskému, který do něj přestěhoval z Brna Lidové noviny. Tradice Topičova salonu však pokračovala až do prvních poválečných let. Koncem 30. let se v něm představovali například surrealisté. V roce 1949 se uskutečnila poslední, 429. výstava, jíž byla přehlídka Zdeňka Seydla. Poté byl dům znárodněn a sídlil v něm Československý spisovatel.

V roce 2007 si prostory domu v místě původního třetího Topičova salonu pronajala aukční společnost 1. Art Consulting, která provedla rekonstrukci domu pro aukční a výstavní účely. Vznikl tak v pořadí pátý Topičův salon. V roce 2012 byl rozšířen o nově vzniklý Topičův klub.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 22 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...