„Tohle počasí přesně potřebuji.“ Václav Marhoul natáčí mrazivé drama Nabarvené ptáče

Nahrávám video
Václav Marhoul natáčí Nabarvené ptáče
Zdroj: ČT24

Už téměř rok uplynul od první klapky chystaného filmu Václava Marhoula Nabarvené ptáče. Snímek vzniká podle proslulé knižní předlohy Jerzyho Kosińského. Vypráví příběh dítěte, které se musí samo vypořádat s krutostí války. Ve filmu se objeví také světoznámí herci Stellan Skarsgård nebo Harvey Keitel. Koproducentem snímku je Česká televize.

Od časných ranních hodin ožívá pražský skanzen Řepora filmovými přípravami. Na obloze svítí slunce, ale teplota se pohybuje pod bodem mrazu, což nabízí ideální podmínky pro zimní scény. V nich se hlavní hrdina Joska poprvé potká s novou postavou Labinou.

„Když je chladno, tak je to náročné. Když točíme večer, tak je ještě větší zima. A když točím jen polooblečená, jen v sukni a v tričku na ramínkách, tak je to dost zlé,“ říká představitelka Labiny Júlia Vidrnáková.

Čekat se musí

Když před necelým rokem natáčení začalo, pohybovaly se teploty o několik stupňů víc. Nulové byly jen zkušenosti hlavního představitele s natáčením. Teď už desetiletý Petr Kotlár rozhodně žádným nováčkem před kamerou není, což s sebou ovšem nese i překvapivé nevýhody.

„Tím, jak už ví, o co už kráčí, tak se častěji dostáváme do situace, kdy ho to opravdu nebaví. Takže on si dokáže tu hlavu už postavit a třeba říct, že nebude točit,“ vypráví Václav Marhoul.

„Třeba jednou jsme čekali i pět hodin na sluníčko,“ stěžuje si představitel hlavní role. A čekat se často musí, protože Václav Marhoul se rozhodl natočit snímek chronologicky tak, jak se odehrává samotný příběh, což není právě obvyklé. Důvod je jednoduchý: hlavní roli hraje malé dítě a takhle dokáže lépe sledovat vývoj příběhu i svojí postavy.

Poslední klapka v Polsku

Scénářem k Nabarvenému ptáčeti Václav Marhoul přesvědčil nejen porotu Ceny Krzysztofa Kieślowského na festivalu v Cannes, ale také filmové světové herce. Natáčení se už zúčastnili švédský herec Stellan Skarsgård, známý z filmů Prolomit vlny nebo Dobrý Will Hunting, ale také americká hvězda filmů Piano, Pulp Fiction či Mládí Harvey Keitel.

Ze skanzenu Řepora na okraji Prahy se v příštích dnech filmaři přesunou na šumavskou Kvildu, kde na ně čeká metr a půl sněhu a podle předpovědi počasí teploty až minus 20 stupňů. „Situaci to komplikuje jenom v tom, že si musíme vzít víc oblečení. To znamená nějaká ta taška navíc. Ale jinak to počasí, co jsme byli a co nás čeká, tak úplně upřímně říkám, že to je přesně to, co potřebuji,“ usmívá se Václav Marhoul.

Natáčení probíhá už od jara 2017 v několika etapách v Česku, na Slovensku nebo na Ukrajině. Poslední klapka by měla padnout v létě 2018 v Polsku. Světová premiéra je naplánovaná na květen 2019, do českých kin by Nabarvené ptáče mělo pak vstoupit v září 2019.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 14 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 15 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 17 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...