To jsou panoramata! V Třebíči zprovoznili historický stereoskop

V Třebíči opravili a zprovoznili historický stereoskop Kaiserpanorama. Přes sto let staré zařízení, které je jakýmsi předchůdcem kina, bude veřejnosti přístupné od poloviny března. Po Brně se tak Třebíč stane teprve druhým místem v republice, kde je stereoskop v provozu.

Město si slibuje, že turisté budou do Třebíče přijíždět nejen za bazilikou sv. Prokopa nebo židovskou čtvrtí, ale právě i za stereoskopem. Restaurátorské práce na historickém zařízení trvaly téměř dva roky. „Bylo uloženo přibližně 25 let v depozitáři, v ne moc dobrých podmínkách,“ vysvětlil náročnost oprav ředitel Muzea Vysočiny Třebíč Jaroslav Martínek, do jehož sbírek Kaiserpanorama patří.

„Bylo to palivový dříví,“ zhodnotil stav stereoskopu restaurátor Robert Vítek. Technická dokumentace neexistovala, při práci tak musel zapojit svou zkušenost a fantazii. Výsledek předčil očekávání, i přesto, že původní mechanismus se nepodařilo rozpohybovat. Chybí mu motor s převodovkou.

Původní zařízení i místo, nové fotografie

„Přístroj sloužil pro hromadné předvádění stereoskopických fotografií – diapozitivů na skleněných deskách. Diváci byli usazeni v kruhu okolo přístroje a každý hleděl do dvojice okulárů, před nimiž se postupně otáčel buben se sérií stereodiapozitivů,“ popsal fungování stereoskopu Martínek.

2 minuty
V Třebíči zprovoznili historický stereoskop
Zdroj: ČT24

V Třebíči byla takzvaná Žákova mezinárodní světová panoráma v provozu již na začátku minulého století v domě U Měšťanů na Karlově náměstí. V polovině století byla umístěna na městské plovárně na Polance a později v renesančním Malovaném domě.

Na stejném místě si zařízení budou moci prohlédnout návštěvníci i od 15. března letošního roku. Použita byla polovina z původních 20 čelních desek panoramatického stereoskopu. Uvnitř je ale instalovaná nová digitální technologie, na níž je nahrán soubor čtyřiceti fotografií. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 6 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 6 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 7 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 10 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 17 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
včera v 20:36

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...