Tiché dny po letech

Režisérka Anna Novotná, s herci Apolenou Veldovou a Milanem Kačmarčíkem, připravila v rámci sezony Vztahy v rodině novinku Tiché dny v Mixing Part. V překladu Kateřiny Krištůfkové - a na minimální ploše Auerbachova sklepa Strašnického divadla - tak společně s herci dosáhla takřka maximálního účinu, a to jak pro diváky v období krize středního věku, tak i pro ty mladší, kteří hru sledovali při první repríze neméně zaujatě. Ve sklepě se totiž divák před herci neschová, mají zde k sobě hmatatelně blízko, čehož oba aktéři v průběhu inscenace dobře využijí.

Dramatizace úspěšného románu norského spisovatele Erlenda Loeho měla svou premiéru 12. února a nutno říci, že se jevištní zpracování příběhu povahově odlišných manželů na dovolené povedlo. Provedení napomáhá právě i určitá domáckost hracího prostoru, v němž se oba hlavní protagonisté perfektně zabydleli. Zapojili vše, co šlo, včetně chodby, oddělené od sálku závěsem. Ta dobře posloužila jako předsíň dovolenkového apartmánu, v níž je umístěno příslušenství. Pomocí světla a zvuků se scéna stala mnohem plastičtější, než tomu bylo u jiných kusů hraných na stejném místě. Kromě světel (postupného rozsvěcování či stmívání částí jeviště) dialogům slouží jen dva stolky (u sebe, od sebe, podle momentální vztahové situace) a několik židlí.

Věčné debaty

„Nemám žádné sexuální fantazie. Všichni je mají. Já ne. Jasně že jo. Ne. Dřív jsi je míval. Dřív ano. Ale pak jsi s tím přestal? Ano. Na co teda myslíš? Nevím. Na všechno možné. Na divadlo. V podstatě myslím nejvíc na divadlo.“

Brorovi Telemannovi, dramaturgovi Národního divadla, je dvaačtyřicet. Miluje červené víno a divadlo, které zcela zaměstnává jeho mysl. Z duše nenávidí Německo a vše německé, čímž ale popuzuje svou ženu, učitelku norštiny Ninu, která Německo zbožňuje. Dvojici poznáváme ve chvíli, kdy přijede na svůj letní byt v bavorském horském středisku. V jejich rutině vybalování koberečků, ubrusů a knih je očekávání čehokoli nového, co jim pobyt přinese. Dny volna přinášejí, kromě pár výletů a večeře s přáteli, jen různé debaty nebo spory.

Telemannovi mají s sebou tři děti, ty ale v příběhu figurují minimálně, pouze v kontextech tenisových tréninků dcery či v dramatické situaci, kdy se synek počůrá, protože toaletu blokuje (se svou oblíbenou knihou Vaříme expres, kterou vydala žena, co ho vzrušuje) sexuálně frustrovaný otec. Mimochodem scéna, odehrávající se v chodbě za závěsem, kdy manželka muže přistihne v osamělé intimní chvíli na záchodě, patří k těm nejvíce důvěrným a působivým. Zatímco chutě k milování se jim málokdy sejdou k potěše obou, rituály rodiny jejich dny postupně scelují. Do chvíle, než se přihodí něco vážnějšího.

  • Tiché dny v Mixing Part / Apolena Veldová a Milan Kačmarčík autor: Daniel Poláček, zdroj: Strašnické divadlo
  • Tiché dny v Mixing Part / Apolena Veldová a Milan Kačmarčík autor: Daniel Poláček, zdroj: Strašnické divadlo

Začátek hry je zcela civilní, nenápadný, začíná se ze tmy, která zvolna ožije příchodem nových hostů do pokoje. Zprvu tiché dialogy časem sílí, spolu s dalšími činnostmi. Zrovna jako sílí německá klasická hudba, kterou žena relaxuje a zároveň tak trestá muže ve chvílích nepohody. „Lidi potřebujou divadlo,“ říká přesvědčeně Bror a bezděčně podepisuje Ninou nadepsané pohlednice. „Jsem na tebe alergická,“ křičí Nina a brání se důvěrnostem. Vynutí si nahlídnutí do Brorových zápisků o divadle. Nakonec se z nich dozví víc, než měla v úmyslu.

Hra má přirozený rytmus, stále vtahuje do děje a nenechá nás relaxovat, protože prázdniny v Mixing Part rozhodně idylu nenabízejí. Mezi herci to jiskří a srší (možná i proto, že jsou v reálu životními partnery). Apolena Veldová střídá učitelskou, partnerskou i mateřskou polohu - lehce, bez afektu a velkých gest. Když jde rozespalá bosa chodbou na toaletu, jako bychom byli na bytě společně… Milan Kačmarčík se nenuceně pohybuje ve všech místnostech, nečiní mu potíž mít kalhoty částečně spuštěné, věříme mu, jak ženu za mnohé nenávidí i jak ji stále miluje. Je živočišný, vášnivě pije, kouří, umí se dojmout, je nenásilně kontaktní k divákům, což skvěle funguje.

Bližší okolnosti nechci prozradit (určité katarze se dočkáte), chci se jen podělit o sugesci noční scény s cigaretou, kdy si manželé povídají. (Dýchla na mě atmosféra prázdninové terasy, kdy jsem v noci psávala poznámky k budoucí hře, stejně jako Bror). V té upřímné chvilce se mezi Ninou a Brorem klenula blízkost. Dva, co se ještě potřebují a zároveň se už málo respektují, málo spolu doopravdy mluví. A ve skutečnosti si nepřejí, aby ten druhý zemřel, třeba kvůli vášni k cigaretám, o pár let dříve…

Nejbližší termíny pro Tiché dny v Mixing Part nabízí Strašnické divadlo, v pohodlné stopáži osmdesáti minut bez přestávky, 7., 13. a 26. března v 19:30.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 7 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 23 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...