Sledujeme-li několikaletou, zjevně úspěšnou existenci mladé galerie The Chemistry, nemůžeme přehlédnout dvě konstanty – geografický pohyb Prahou za stále většími i vhodnějšími prostorami i poměrně jasný koncept ve výběru autorů, jen zdánlivě pestrý, ve skutečnosti však rafinovaně zaměřený na očekávatelný úspěch u vlastního publika.
Z původního půvabného komorního bytového vinohradského projektu, v době vzniku nutně překvapujícího a vlastně svojí novostí i přitažlivého a sympatického, však také za něj byli odměněni v roce 2009 cenou za nejlepší novou galerii, přesídlila galerie do několikanásobně většího romantického sídla na břehu Čertovky na Malé straně, kde tak trochu nechtě zapadla do mlýna dezorientovaných turistů, aby se vrátila opět ke svým proklamovaným cílům v kolosálně rozlehlých prostorách v dnes již jasně (bohužel asi jen dočasně) definovaném kulturním centru bývalých Dopravních podniků v paláci na nároží Bubenské třídy. Tam také, v sympatických, dobře osvětlených dvoupodlažních prostorách, naštěstí postrádajících jiné přidané (a velmi často falešně svádějící) hodnoty, představila svůj další projekt, nazvaný trochu zavádějícím způsobem – Diplomky 2012.
Je to opravdu malá přehlídka diplomových prací některých letošních absolventů vybraných vysokých výtvarných škol, kdy se nám nabízí možnost poznat práce řady studentů nejen z pražské akademie, ale také z Fakulty výtvarných umění v Brně a z Fakulty umění Ostravské univerzity. Zde patří Chemistry poděkování za stálé rozšiřování obzorů průměrného pražského diváka, který vlastně dlouhodobě nemá možnost poznat výsledky práce mimopražských vysokoškolských učilišť. Řada autorů sice posléze do Prahy dorazí a tím samozřejmě neunikne pozornosti pražského výstavního provozu, velké procento z nich však zůstává v místech své práce a pobytu a postupně zmizí z dosahu možného mediálního ohlasu.
Dalším kladem pak je několikaleté stálé hledání mladých talentů, které se stalo jasnou vizitkou galerie a je středobodem její činnosti. Přihlédneme-li k těmto nesporným zásluhám můžeme, nebo lépe řečeno musíme tolerovat i některé svérázné kroky kurátorského výběru, pracujícího s ještě logicky nepříliš vyhraněnými osobnostmi, což může být u soukromého komerčního subjektu rizikem ale i slibnou polohou. A o tu v této galerii určitě jde, protože i z hlediska takřka u nás neexistujícího tržního prostředí je budování vlastní autorské základny kladným jevem. Teprve osobní návštěva může návštěvníka dovést k názoru, zdali se proklamovaný cíl podařilo naplnit.
Galerie ústy svých majitelů vyjadřuje snahu ukázat v koncentrované podobě jednotlivé principy umělecké tvorby čerstvě vystudovaných autorů, ale současně i zařadit jejich dílo hlouběji do kontextu současného trhu s mladým uměním. Připomíná také, že se jedná vlastně o citlivý bod v jejich počínající umělecké kariéře, ve chvíli, kdy opouští prostředí akademií a jejich tvorba tak získává kontext samostatné umělecké činnosti. Novátorským se jeví i způsob prezentace, kdy je potlačeno běžné zdůrazňování školního zázemí autora (ateliér, profesoři atd.).
Na výstavě jsou představeni:
Akademie výtvarných umění v Praze: Tadeáš Kotrba, Jakub Tomáš, Josefína Jonášová, Pavel Příkaský, Jiří Lauterkranc, Tereza Eisnerová
Fakulta výtvarných umění v Brně: Kateřina Pěkná, Barbora Chlastáková, Jan Pražan, Martin Vrága, Aneta Valentová
Fakulta umění Ostravské univerzity: Milan Hajdík, Filip Holeček, Kateřina Sudolská
