Londýn – V pátek v pravé poledne uplynulo 45 let od vzniku jednoho z nejznámějších snímků historie: The Beatles přecházejí přes Abbey Road. Snímek Iaina Macmillana z obalu poslední studiové desky patří k nejcitovanějším na světě.
Nápad na kompozici snímku pochází od Paula McCartneyho. Na obalu desky záměrně chybí to podstatné, název kapely. Podle autora obalu a grafika Johna Koshe nebylo nutné ho uvádět, na světě totiž neexistovala slavnější kapela. Skotský fotograf Iain Macmillan (1938 až 2006) snímek pořídil ze žebříku během krátké chvíle, kdy policie zastavila dopravu.
Macmillan tehdy vyfotil několik záběrů, včetně varianty, na které Brouci kráčí po přechodu v opačném směru. Zajímavým postřehem je skutečnost, že na obalu lze napočítat nikoliv čtyři, ale hned pět „brouků“. Pátým, nehrajícím broukem je Volkswagen Beetle, který stál v době focení zaparkovaný u chodníku. Beatles se prý snažili jeho majitele najít, aby na obalu své desky byly za brouky jen oni sami, ale nepodařilo se. Po vydání alba se autu ztratila espézetka a v roce 1986 jej v aukci koupil fanoušek za 23 tisíc dolarů.
Všem srozumitelný vtip
Fotka nepřinesla slávu jen kapele a autu a sama se stala jedním z nejcitovanějších obrazů popkultury. Scéna je tak slavná, že ji včetně přechodu vyrobilo newyorské muzeum voskových figurín madam Tussaud. Všem srozumitelný vtip použila i německá automobilka, když uváděla na trh redesign New Beetle, nechal po přechodu jet „své brouky“.
Album Abbey Road se jmenuje po slavném nahrávacím studiu, které leží ve stejnojmenné ulici a ve kterém skupina nahrála téměř všechny své písně. Hlavní část desky zvládli John Lennon, Paul McCartney, George Harrison a Ringo Starr nahrát pod vedením producenta George Martina během jednoho měsíce, v červenci 1969.
Deska vyšla na podzim a na špici britské hitparády alb se udržela obdivuhodných 17 týdnů, v USA to bylo o šest týdnů méně. Album je druhou nejprodávanější deskou The Beatles po Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band z roku 1967. Prodalo se více než 30 milionů kopií. V anketě 500 nejlepších desek všech dob, pořádané v roce 2003 americkým magazínem Rolling Stone, deska skončila na 14. místě.
