Praha - Významnému herci a režisérovi Miroslavu Macháčkovi (1922-1991) věnovala jeho dcera, herečka a publicistka Kateřina Macháčková, knihu. Poskládala v ní otcův život jako mozaiku z jeho zápisků, oficiálních hodnocení, vzpomínek kolegů, přátel i oponentů. Publikaci nazvanou Téma Macháček doplňují fotografie a dokumenty. Nakladatelství XYZ, kde vyšla s podtitulem Literární mozaika v jazzovém rytmu, ji představilo v pražské Viole. Autorka připomněla svého otce už v polovině 90. let, kdy vydala jeho deníky pod názvem Zápisky z blázince. Sestavila tehdy jeho terapeutické záznamy z doby, kdy byl v roce 1975 pacientem psychiatrické kliniky.
„I nyní jsem vycházela z podobného principu jeho vlastních záznamů a korespondence. Ovšem teď jsem se pokusila zmapovat celý jeho život. Ještě by bylo co vybírat, ale třeba je dobré, že už jsem knihu musela dokončit,“ řekla Kateřina Macháčková. Materiály soustředila do celé jedné místnosti a během tříleté práce z nich vybírala to nejzajímavější a nejkontroverznější. Nalezla dílčí deníčky, komentáře k režijní i herecké práci a využila informací o nejúspěšnějších inscenací, názorů jejich aktérů a Macháčkových přátel.
Kniha obsahuje dobové dokumenty, které Macháčková zčásti komentuje ze svého pohledu. Zajímavé jsou podle ní fotografie z inscenací i soukromého života jejího otce. Čerpala také z archivů české první scény, Divadelního ústavu a Divadla ABC a střípek po střípku skládala mozaiku o tom, jaký skutečně byl její otec.
„Některé pasáže jsou ucelené, z některých zbyly jen fragmenty. Společně však tvoří jedinečnou skladbu - portrét člověka, který dodnes nejen pro nás, ale i pro vlastní dceru zůstává rébusem…,“ píše se na přebalu knihy.
Režie i herectví Miroslava Macháčka po čtyřicet let osobitým způsobem spoluformovaly podobu českého divadla. Konzervatoř absolvoval v roce 1948. Po třech letech v Městských divadlech pražských se stal hercem a režisérem Národního divadla, mnohé role ztvárnil i ve filmu. V lednu 1989 ho vedení činohry poslalo do důchodu; vrátil se tam za bouřlivých listopadových událostí, v nichž se s vervou angažoval. Nedlouho před smrtí vytvořil poslední roli na této scéně - profesora Serebrjakova v Čechovově hře Strýček Váňa.
Kateřina Macháčková o otci a jeho ženách:
„Když se zamýšlím nad tátovými ženami, myslím, že jeho největší láskou byla jeho maminka, které byl bezmezně oddaný a snažil se vždycky splnit, co od něj očekávala nebo požadovala. A pokud se mu to nepodařilo, měl výčitky a ze zbabělosti se dlouho vyhýbal setkání s ní. “Odpanila„ ho jistá prostitutka z Nymburka, z čehož měl traumatickou zkušenost a ta - podle mého názoru - poznamenala celý jeho erotický život a vztah k ženám. S mojí mámou chodil rok a půl, poznali se na konzervatoři, uháněl ji, a myslím, že mezi nimi to byla skutečně láska. Navzdory tomu, že ve svých denících tvrdil, že byl zcela nezkušený a že moje máma přišla do jiného stavu po letmém setkání s ním… Jejich vztah trval od roku 1945 v podstatě do roku 1953, kdy se poznal s Ester Krumbachovou. V roce 1955 se pak rodiče rozvedli.“
/z rozhovoru Blanky Kovaříkové pro časopis Vlasta – 25. 11. 2009/
- Miroslav Macháček autor: Jaroslav Krejčí, zdroj: Divadelní ústav http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2022/202174.jpg
- Miroslav Macháček a Jana Hlaváčová při zkoušce inscenace Národního divadla Vévodkyně valdštejnských vojsk (1980) autor: Jaroslav Krejčí, zdroj: Divadelní ústav http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2022/202172.jpg
- Miroslav Macháček v inscenaci Národního divadla Strýček Váňa (1990) autor: Jaroslav Krejčí, zdroj: Divadelní ústav http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2022/202170.jpg
