Litomyšl - Ve světové premiéře se na festivalu Smetanova Litomyšl představilo oratorium Mojžíše autorky Sylvie Bodorové. Diváci mezinárodního hudebního festivalu zhlédli jako první působivé představení na zcela zaplněném druhém zámeckém nádvoří. Hudební i pěvecké dílo se starozákonním námětem bylo vyvrcholením jubilejního 50. ročníku. divácky mimořádně úspěšného festivalu.Smetanova Litomyšl bude slavnostně zakončena zítřejším koncertem Gala Opera ve znamení 150. jubilea narození Giaccoma Pucciniho.
„Jsem šťastná, že to dobře dopadlo. Všichni ze sebe vydali maximum. Udivili mě svým nasazením,“ uvedla po skončení Bodorová, která patří mezi nejúspěšnější české soudobé hudební skladatelky.
Titulní roli ztvárnil barytonista Ivan Kusnjer. Sám potvrdil, že dílo bylo pěvecky náročné. „Osobně jsem se připravoval prakticky denně po dobu jednoho měsíce,“ prozradil ústřední protagonista. V sólových partech se dále představili tenorista Otokar Klein v roli Faraona a sopranistka Gabriela Beňačková jako Miriam. „Déšť krásně premiéru doladil, atmosféra byla hezká a jsem ráda, že jsme dílo paní Bodorové zvládli,“ uvedla pěvkyně, která s Bodorovou spolupracovala již v oratoriu Juda Makabejský.
Ve skladbě je využito dvou nejstarších a autentických hudebních nástrojů - lidského hlasu a bicích. Právě v nich jako sólistka vynikla Markéta Mazourová. Předvedla mimo jiné hru na vibrafon, bonga, soupravu bicích i africké kaštany. „Autorka napsala skladbu strašně dobře, takže se také dobře hrála a vůbec jsem se nenadřela. Oratorium je ukázkou síly, jak duševní, náboženské, tak celkové,“ poznamenala Mazourová.
Rozsáhlý námět rozdělila autorka do 14 částí, které korespondují s biblickým příběhem Mojžíše. Od úvodu s obrazem pouště a životodárného slunce, vysvobození z egyptského otroctví, přes často opakovaný motiv váhání, nedůvěry, nespokojenosti a reptání k základní etické normě Desatera a jeho porušení v rytmické části zvané Tanec okolo zlatého telete. Závěr nazvaný Poušť a naděje ukázal nejen vysněný cíl celého čtyřicetiletého putování, ale i fakt, že Mojžíš a jeho generační vrstevníci do zaslíbené země nevstoupili.
Příběh Mojžíše si Bodorová vybrala proto, že v dnešní době otevírá mnoho otázek. Ignorování pojmů, jako je solidarita, lidská důstojnost a etické hodnoty, a neschopnost nebo nechuť bránit se masové manipulaci přináší podle ní mnoho lidské osamělosti, beznaděje a neštěstí. Oratorium proto skončí útěchou, nadějí a otázkou: Jakou cestou dál?
Čtyřiapadesátiletá Bodorová složila před několika lety podobnou skladbu na starozákonní námět, a to monumentální oratorium Juda Makabejský, tehdy na objednávku festivalu Pražské jaro. Jeho úspěšné provedení mělo vliv na vznik Mojžíše, kterého začala komponovat před dvěma lety.
Závěrečný den festivalu nabídne oslavné vystoupení Vivat 50 s hudbou Antonína, Dvořáka, Bedřicha smetany, doprovázené ohňostroji.
