Svět se mění, literatura taky, upozorňuje Frankfurtský knižní veletrh

Ve Frankfurtu nad Mohanem začal největší knižní veletrh na světě (zdroj: ČT24)

Ve Frankfurtu nad Mohanem začala největší knižní akce na světě. Jednasedmdesátý ročník tamního knižního veletrhu se nese ve znamení globálních politických a sociálních otřesů. Role čestného hosta připadla Norsku, vidět bude ale literární produkce i z desítek dalších zemí, včetně Česka.

Frankfurt nad Mohanem od 16. října vítá autory z celého světa. Mezi nimi zvučná jména jako hvězda severské detektivky Jo Nesbø nebo čerstvá nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Kromě setkání se spisovateli mohou vůbec poprvé návštěvníci na veletrhu vystavené tituly také nakupovat. „Nemyslím si, že existuje druhé takové místo, kde můžete koupit knihy ve sto deseti jazycích,“ podotýká ředitel veletrhu Juergen Boos.

Chybět mezi nimi tentokrát nemůže norština. Ve Frankfurtu totiž představují každý rok jednu zemi jako svého čestného hosta. Letos přiblíží norskou literaturu. „Norsko si stanovilo tři cíle. Prvním je zviditelnit autory. V dalším se zaměřilo na podporu čtení. A třetí nese název Svoboda publikovat, jeho hlavním cílem je svoboda projevu,“ vyjmenoval Boos, s čím severský stát přijíždí. Zahájení si s početným doprovodem nenechala ujít ani norská korunní princezna Mette-Maritová.

Norská literatura pro děti a mládež je často odvážná a smělá. Naši spisovatelé se nebojí vyzdvihovat těžká témata a zároveň své čtenáře bavit.
Mette-Maritová
norská korunní princezna

Prezentace české literatury zahrnuje i debaty k třicátému výročí sametové revoluce. Na knižním veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem dostal v říjnu 1989 Mírovou cenu německých knihkupců Václav Havel, tehdy ještě disident. V českém stánku významnou osobnost novodobých českých dějin připomene výstavka fotografií.

Literatura odráží dobu

Svobody se dotýká i jedno z témat letošního ročníku. Je jím proměna, jíž prochází literatura vlivem společenských změn. Obava z bezprostřední klimatické katastrofy a rostoucích antidemokratických sil přinesla do literatury nové autory a nová témata. Promítá se do nich zároveň i digitální doba a rychlý pokrok ve vývoji umělé inteligence.  

Frankfurtský veletrh nic z toho nechce přehlížet. „Knižní a mediální průmysl je zodpovědný za analýzu, vyhodnocení a kritické zvažování zásadních změn, které určují dvacáté první století. Vydavatelský průmysl zastupuje rozmanitost perspektiv a názorů a tato rozmanitost musí být chráněna,“ zdůrazňuje Juergen Boos. Ostatně frankfurtský veletrh se už delší dobu prezentuje jako platforma pro debatu o širších tématech než „jen“ čtení.

Olga Tokarczuková na tiskové konferenci ke knižnímu veletrhu ve Frankfurtu 2019
Zdroj: AP/Michael Probst/ČTK

Tradice současného Frankfurtského knižního veletrhu začala v roce 1949. Stáli za ním němečtí knihkupci a vydavatelé. Tehdy trval pět dní a nepsané pravidlo platí dodnes. Jedinečná akce každoročně přiláká na čtvrt milionu návštěvníků. Letos mají příznivci literatury čas do 20. října. První dny jsou vyhrazeny profesionálům knižního trhu, na celý víkend se pak veletrh otevře i veřejnosti.