Studenti AMU kritizují šéfa zlaté kapličky kvůli vítání Orbána. Burian výtky odmítá

Studenti Akademie múzických umění v Praze kritizují ředitele Národního divadla Jana Buriana. V otevřeném dopise mu vyčítají uvítání Viktora Orbána na slavnostním otevření budovy Státní opery. Pozvání maďarského premiéra označují za „krajně nevhodné“. Podle studentů je maďarské svobodné divadlo v ohrožení právě kvůli Orbánově krajně pravicové straně Fidesz-MPS, která ovládá tamní parlament.

„My studenti a studentky AMU chceme svými podpisy pod tímto otevřeným dopisem vyjádřit nespokojenost s Vaším zaujetím ,neutrálního‘ postoje během slavnostního otevření budovy Státní opery,“ začíná dopis, pod který se podepsalo už skoro 200 lidí.

Studenti se ptají, jestli ředitel využil své pozice a dal Orbánovi najevo, co si česká divadelní obec myslí o jeho politice nebo podpořil maďarské svobodné divadlo. „Pokud ne, vnímali bychom to jako čin, který by smetl vyjádření solidarity činohry Národního divadla maďarským divadlům ze stolu a také jako výsměch všem kolegům a studentům tady i v Maďarsku,“ stojí dále v dopisu.

„Neztotožňuji se,“ reaguje Burian

Ředitel divadla Jan Burian studentům odpověděl v komentářích pod facebookovým příspěvkem. Otevření zrekonstruované Státní opery označil za společenskou událost, na kterou divadlo pozvalo představitele politického i veřejného života bez ohledu na jejich stranickou příslušnost.

„Myslím, že nejhorší, co by mohl ředitel divadla v takové chvíli udělat, je vyjadřovat se o krajní vhodnosti či nevhodnosti některého z hostů. V tom se s vámi neztotožňuji,“ uvedl. Dodal, že o situaci maďarských divadel s Orbánem sice nehovořil, připomněl však svou veřejnou podporu některých maďarských divadelníků a snahu o spolupráci s maďarskými divadly a jejich prezentaci u nás.

Na straně svobody divadel

Burian dále Orbána označil za mimořádného hosta, kterého řádně uvítal. Studentům připomněl, že se v prosinci připojil k protestu všech českých divadel ohledně plánovaných změn zákonných podmínek v Maďarsku.

„Stojím na straně svobody maďarských i českých divadel. Diváky však kontrolovat nebudu v naději, že sdělení z jeviště pro ně bude silnější nebo stejně silné jako protesty před divadlem,“ dodal Burian.

Tím narážel na pár desítek lidí, kteří při příjezdu hostů protestovali před budovou s transparenty. Jejich kritika směřovala právě na Orbána, ale především pak na premiéra Andreje Babiše (ANO), který se rovněž zúčastnil slavnostního večera ve Státní opeře. Ta se otevřela po třech letech v neděli 5. ledna, symbolicky 132 let od jejího prvního otevření v roce 1888.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 10 hhodinami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 15 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 19 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
18. 5. 2026

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...