Struny podzimu odcházejí s podzimem

Praha - 15. ročník festivalu Struny podzimu, který začal 19. září a skončí 21. listopadu, uzavře vystoupení čtyřnásobné držitelky Grammy Dianne Reevesové. Doprovázet ji bude Pražská komorní filharmonie pod vedením multiinstrumentalisty, skladatele a aranžéra Martina Kumžáka. Struny podzimu obsáhly tři programové řady, pět nových koncertních prostor, deset večerů a sedm premiér. Festival zahájil v nově zrekonstruovaném Národním památníku na Vítkově saxofonista Jan Garbarek společně s britským vokálním kvartetem Hilliard Ensemble.

„Je to zatím největší věc, které se mohu zúčastnit. Reevesová je velkou hvězdou a vůbec jsem nepředpokládal, že se mi něco takového naskytne. Repertoár Dianne Reeves na koncertu je tvořen výběrem ze dvou desek. První je deska věnovaná Sarah Vaughan, kterou aranžoval Billy Childs, významný pianista a aranžer. Je to naprosto skvělá záležitost hlavně pro nás, protože si zahrajeme luxusní noty. Druhá část je složena z písní alba Just My Imagination, což jsou modernější úpravy zasahující až do pastorálních nálad. Bude to jistě pestřejší než normální jazzové klubové hraní,“ řekl v rozhovoru pro ČT24 Martin Kumžák.

„Týden před vystoupením s Reevesovou přijdou noty a my máme asi šestnáct hodin zkoušek na to, abychom to nacvičili. Na generálku pak přijede trio doprovázející Reevesovou, které to s námi nazkouší. Ale to je jazz, takhle to má být,“ směje se kapelník skupiny Pájky Pájk, která doprovázela soutěžící v Superstar i přední české zpěváky a zpěvačky.

Nahrávám video
Rozhovor s Martinem Kumžákem
Zdroj: ČT24

Martin Kumžák

vystudoval Konzervatoř Jaroslava Ježka (obor piano), Státní konzervatoř v Praze (obor skladba) a absolvoval studijní pobyt na Berklee College of Music v Bostonu. Je autorem divadelní hudby, jako aranžér či dirigent se podílel na televizním seriálu Život na zámku, na mnoha muzikálech, dlouhodobě spolupracuje s Jankem Ledeckým, Danem Hůlkou nebo zpěvačkou Dashou. Věnuje se i skládání komorních symfonických skladeb.

Z dalších významných umělců na festivalu 26. října v pražském Obecním domě vystoupil například pianista Brad Mehldau, který patří k nepřehlédnutelným osobnostem současného jazzu. Společně se švédskou mezzosopranistkou Anne Sofie von Otterovou představil svůj crossoverový projekt Love Songs.

Publikum nadšeně přijalo i interprety z oblasti takzvané staré hudby a klasiky, jako byli německá houslistka Julia Fischerová nebo tenorista John Potter se svým Dowland Project. Na programu byla také řada Sportlight s podtitulem Umělci, o kterých ještě uslyšíte.

Novinkou festivalu byl víkend Struny dětem. Zábavný program pro děti i jejich rodiče proběhl začátkem října v Divadla Kolowrat za účasti Petra Nikla či vokální formace Yellow Sisters. Novou podobu měl i benefiční projekt Choco Music podporující hudební vzdělávání.

V rámci Jarního Gala pro Struny podzimu se již 4. května ve Smetanově síni pražského Obecního domu představil americký improvizátor Bobby McFerrin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 19 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 20 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
16. 4. 2026
Načítání...