Struny podzimu nesou filmovou symfonii Markety Lazarové

Mimořádné dílo skladatele Zdeňka Lišky, mistra poválečné filmové hudby, dostane v pátek koncertní podobu. V pražském Foru Karlín zazní hudba k Marketě Lazarové režiséra Františka Vláčila. Orchestr, sbor, pěvecké a herecké hosty doplní ukázky ze snímku. Sám Liška byl totiž odpůrcem oddělování své hudby od filmu.

Slavné dílo skladatele Zdeňka Lišky k nejoceňovanějšímu snímku české kinematografie v pražském Foru Karlín provedou soubory Baborák Ensemble a Martinů Voices za účasti operních pěvců Kateřiny Kněžíkové a Josefa Moravce.

Hudba nese děj

Do podoby filmové symfonie Liškovu hudbu k legendárnímu filmu Františka Vláčila zpracoval Petr Ostrouchov. „Marketa Lazarová je nejen opus magnum Františka Vláčila, ale také opus magnum Zdeňka Lišky a představuje vrchol jeho tvorby,“ říká Ostrouchov, který byl hostem Událostí v kultuře. Ostrouchov, který sám skládá filmovou hudbu, celý projekt inicioval, když dokázal získat od dědiců skladatele Lišky souhlas k některým úpravám.

„Koncertní podoba vychází z filmové hudby, hudba funguje jako paralelní zvukový doprovod celého filmu a nese ten samý děj. Dle mého přesvědčení se jedná o velmi propracovanou programní skladbu,“ doplňuje Petr Ostrouchov.

Večer doprovodí filmové ukázky, v rolích vypravěčů se představí Jana Štěpánková a Josef Somr. Hudba pokrývá celou délku filmu, součástí partitury jsou často i ruchy, například rolničky zvonící na saních, které vezou Marketu do kláštera. Ostrouchov proto potřeboval šest bubeníků. Výzvou byl také pěvecký sbor, protože v kompozici hraje velkou roli magie lidského hlasu, modlení, šepot a deklamování liturgických textů.

Projekt nazvaný Zdeněk Liška: Marketa Lazarová je jedním z vrcholů letos dvacetiletých Strun podzimu. „Považujeme za čest, že se nám podařilo získat výjimečný souhlas dědiců k unikátnímu projektu. Budeme tak moci představit jedno z nejúžasnějších děl nejen filmové, ale i hudební historie 20. století,“ uvedl ředitel festivalu Marek Vrabec.

Mistr filmové hudby

Zdeněk Liška (1922 až 1983) patří k významným postavám české hudby, přestože se jeho tvůrčí energie zaměřila pouze na film. Jeho hudba je podle kritiků originální, nadčasová a velmi sdělná. Spolupracoval s mnoha klíčovými režiséry druhé poloviny dvacátého století, od Jana Švankmajera přes Karla Zemana, dvojicí Kadár & Klos až po Juraje Herze, Věru Chytilovou a právě Františka Vláčila.

Liška vytvořil hudbu ke 146 celovečerním snímkům, řadě filmů animovaných, krátkých a dokumentárních. Vrcholným tvůrčím obdobím Lišky byla 60. léta, kdy v ovzduší relativní umělecké svobody pracoval na klíčových dílech československého filmu. Patří k nim snímky Ďáblova past, Smrt si říká Engelchen, Baron Prášil, Obžalovaný, Obchod na korze, Údolí včel, Spalovač mrtvol a Ovoce stromů rajských jíme.

Věnoval se také hudbě scénické a televizní, kde jeho hudba doprovodila třeba seriály Hříšní lidé města pražského nebo Třicet případů majora Zemana.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
včera v 10:44

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026

Po Sudetském domě se Javůrek rozveselil Léty sametovými

Autor trilogie Sudetský dům Štěpán Javůrek vydává nový román. Po osudu lidí ze Sudet chtěl prý napsat něco veselého. Léta sametová jsou hořkosladkou komedií z přelomu osmdesátých a devadesátých let.
13. 1. 2026
Načítání...