Struny podzimu nesou filmovou symfonii Markety Lazarové

Mimořádné dílo skladatele Zdeňka Lišky, mistra poválečné filmové hudby, dostane v pátek koncertní podobu. V pražském Foru Karlín zazní hudba k Marketě Lazarové režiséra Františka Vláčila. Orchestr, sbor, pěvecké a herecké hosty doplní ukázky ze snímku. Sám Liška byl totiž odpůrcem oddělování své hudby od filmu.

Slavné dílo skladatele Zdeňka Lišky k nejoceňovanějšímu snímku české kinematografie v pražském Foru Karlín provedou soubory Baborák Ensemble a Martinů Voices za účasti operních pěvců Kateřiny Kněžíkové a Josefa Moravce.

Hudba nese děj

Do podoby filmové symfonie Liškovu hudbu k legendárnímu filmu Františka Vláčila zpracoval Petr Ostrouchov. „Marketa Lazarová je nejen opus magnum Františka Vláčila, ale také opus magnum Zdeňka Lišky a představuje vrchol jeho tvorby,“ říká Ostrouchov, který byl hostem Událostí v kultuře. Ostrouchov, který sám skládá filmovou hudbu, celý projekt inicioval, když dokázal získat od dědiců skladatele Lišky souhlas k některým úpravám.

„Koncertní podoba vychází z filmové hudby, hudba funguje jako paralelní zvukový doprovod celého filmu a nese ten samý děj. Dle mého přesvědčení se jedná o velmi propracovanou programní skladbu,“ doplňuje Petr Ostrouchov.

Večer doprovodí filmové ukázky, v rolích vypravěčů se představí Jana Štěpánková a Josef Somr. Hudba pokrývá celou délku filmu, součástí partitury jsou často i ruchy, například rolničky zvonící na saních, které vezou Marketu do kláštera. Ostrouchov proto potřeboval šest bubeníků. Výzvou byl také pěvecký sbor, protože v kompozici hraje velkou roli magie lidského hlasu, modlení, šepot a deklamování liturgických textů.

Projekt nazvaný Zdeněk Liška: Marketa Lazarová je jedním z vrcholů letos dvacetiletých Strun podzimu. „Považujeme za čest, že se nám podařilo získat výjimečný souhlas dědiců k unikátnímu projektu. Budeme tak moci představit jedno z nejúžasnějších děl nejen filmové, ale i hudební historie 20. století,“ uvedl ředitel festivalu Marek Vrabec.

Mistr filmové hudby

Zdeněk Liška (1922 až 1983) patří k významným postavám české hudby, přestože se jeho tvůrčí energie zaměřila pouze na film. Jeho hudba je podle kritiků originální, nadčasová a velmi sdělná. Spolupracoval s mnoha klíčovými režiséry druhé poloviny dvacátého století, od Jana Švankmajera přes Karla Zemana, dvojicí Kadár & Klos až po Juraje Herze, Věru Chytilovou a právě Františka Vláčila.

Liška vytvořil hudbu ke 146 celovečerním snímkům, řadě filmů animovaných, krátkých a dokumentárních. Vrcholným tvůrčím obdobím Lišky byla 60. léta, kdy v ovzduší relativní umělecké svobody pracoval na klíčových dílech československého filmu. Patří k nim snímky Ďáblova past, Smrt si říká Engelchen, Baron Prášil, Obžalovaný, Obchod na korze, Údolí včel, Spalovač mrtvol a Ovoce stromů rajských jíme.

Věnoval se také hudbě scénické a televizní, kde jeho hudba doprovodila třeba seriály Hříšní lidé města pražského nebo Třicet případů majora Zemana.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 9 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
včera v 16:55

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...