Střet fanatismu s touhou po svobodě v Údolí včel

Praha – Do pokladnice českého filmového umění patří bezesporu i slavný film Františka Vláčila Údolí včel. Snímek, jenž je složitou alegorií na téma bezohledné moci a snahy člověka vymanit se z jejího vlivu, vznikl v roce 1967 podle stejnojmenného románu Vladimíra Körnera. Tragicky laděný příběh uvede Česká televize v rámci cyklu Velikáni filmu v pondělí 9. ledna od 21:00 na programu ČT2.

Historický film Františka Vláčila se odehrává v drsných reáliích druhé poloviny 13. století. Zobrazuje svár mezi vnucenou příslušností k asketickému křižáckému řádu a touhou po svobodném životě. Zemanského chlapce Ondřeje (Petr Čepek) zaslíbil jeho otec již v dětském věku Bohu - Řádu německých rytířů, aby tak vykoupil svou vlastní vinu.

Po letech strádání a odříkání však mladík poznává, že existuje ještě jiný svět než ten, který poznal v masivních zdech řádového hradu kdesi na severu. Zatouží po rodném Vlkově a pokusí se o návrat. Je však pronásledován rytířem Arminem von Heide (Jan Kačer), bývalým přítelem, který chce potrestat jeho selhání a během Ondřejovy svatební noci vnikne do ložnice jeho nevěsty…

Jeden z nejtemnějších románů Vladimíra Körnera posloužil Františku Vláčilovi (stejně jako kulisy a kostýmy z Markety Lazarové) k přesnému načrtnutí světa středověku, kde je sláva boží nadřazena osobní svobodě a každé provinění proti kánonu se nevyhnutelně trestá. Poetické filmové vidění, sugestivní výtvarná stylizace, dějová dramatičnost a vynikající herecké výkony Petra Čepka a jeho protihráče Jana Kačera řadí film mezi vrcholná díla české kinematografie.

Vysoce estetická a lyrizující filmařina geniálního Františka Vláčila

Filmový scenárista a režisér František Vláčil je považovaný za ztělesnění vysoce estetické a lyrizující filmařiny. Začínal v brněnském trikovém studiu dokumentárních filmů, později ve filmovém studiu Československého armádního filmu, kde točil různé instruktážní a propagandistické snímky, které však dokázal režírovat s nevšední invencí.

Na Barrandově debutoval v roce 1960 filmem Holubice, kde hlavní roli nemocného chlapce ztvárnil pozdější úspěšný režisér Karel Smyczek. Snímek získal řadu mezinárodních ocenění a otevřel Vláčilovi dveře mezi filmařskou elitu. Režisér se tak zařadil mezi nejpozoruhodnější filmové tvůrce tzv. československé nové vlny 60. let 20. století.

Největší ohlas mu ale přinesl dlouho připravovaný, dlouho natáčený a upravovaný film Marketa Lazarová - složitá historická filmová freska s tehdy debutující mladičkou slovenskou herečkou Magdou Vašáryovou v hlavní roli. Psychologický film plný obrazových metafor byl i na tehdejší poměry velice nákladný, jednalo se až do té doby o vůbec nejdražší český snímek. Aby se část nákladů vrátila zpět, bylo ve stejných kulisách a dekoracích natočeno, jak jsme již zmínili, i Údolí včel s Petrem Čepkem v hlavní roli, který zazářil i v dalším barevném snímku Adelheid.

V roce 1994 obdržel František Vláčil ocenění Český lev za celoživotní umělecký přínos českému filmu. Působil také jako prezident České filmové a televizní akademie. Také na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech obdržel hlavní cenu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Pro současné filmaře zůstává nedostižným vzorem.

Údolí včel (1967) - drama / historický film, 96 min. Režie: F. Vláčil, scénář: V. Körner a F. Vláčil, hudba: Z. Liška. Hrají: P. Čepek, J. Kačer, V. Galatíková, Z. Kryzánek, M. Macháček, J. Somr, V. Kotva, J. Hlaváčková, F. Kovářík a další.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
včera v 16:16

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
včera v 11:35

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...