Střet fanatismu s touhou po svobodě v Údolí včel

Praha – Do pokladnice českého filmového umění patří bezesporu i slavný film Františka Vláčila Údolí včel. Snímek, jenž je složitou alegorií na téma bezohledné moci a snahy člověka vymanit se z jejího vlivu, vznikl v roce 1967 podle stejnojmenného románu Vladimíra Körnera. Tragicky laděný příběh uvede Česká televize v rámci cyklu Velikáni filmu v pondělí 9. ledna od 21:00 na programu ČT2.

Historický film Františka Vláčila se odehrává v drsných reáliích druhé poloviny 13. století. Zobrazuje svár mezi vnucenou příslušností k asketickému křižáckému řádu a touhou po svobodném životě. Zemanského chlapce Ondřeje (Petr Čepek) zaslíbil jeho otec již v dětském věku Bohu - Řádu německých rytířů, aby tak vykoupil svou vlastní vinu.

Po letech strádání a odříkání však mladík poznává, že existuje ještě jiný svět než ten, který poznal v masivních zdech řádového hradu kdesi na severu. Zatouží po rodném Vlkově a pokusí se o návrat. Je však pronásledován rytířem Arminem von Heide (Jan Kačer), bývalým přítelem, který chce potrestat jeho selhání a během Ondřejovy svatební noci vnikne do ložnice jeho nevěsty…

Jeden z nejtemnějších románů Vladimíra Körnera posloužil Františku Vláčilovi (stejně jako kulisy a kostýmy z Markety Lazarové) k přesnému načrtnutí světa středověku, kde je sláva boží nadřazena osobní svobodě a každé provinění proti kánonu se nevyhnutelně trestá. Poetické filmové vidění, sugestivní výtvarná stylizace, dějová dramatičnost a vynikající herecké výkony Petra Čepka a jeho protihráče Jana Kačera řadí film mezi vrcholná díla české kinematografie.

Vysoce estetická a lyrizující filmařina geniálního Františka Vláčila

Filmový scenárista a režisér František Vláčil je považovaný za ztělesnění vysoce estetické a lyrizující filmařiny. Začínal v brněnském trikovém studiu dokumentárních filmů, později ve filmovém studiu Československého armádního filmu, kde točil různé instruktážní a propagandistické snímky, které však dokázal režírovat s nevšední invencí.

Na Barrandově debutoval v roce 1960 filmem Holubice, kde hlavní roli nemocného chlapce ztvárnil pozdější úspěšný režisér Karel Smyczek. Snímek získal řadu mezinárodních ocenění a otevřel Vláčilovi dveře mezi filmařskou elitu. Režisér se tak zařadil mezi nejpozoruhodnější filmové tvůrce tzv. československé nové vlny 60. let 20. století.

Největší ohlas mu ale přinesl dlouho připravovaný, dlouho natáčený a upravovaný film Marketa Lazarová - složitá historická filmová freska s tehdy debutující mladičkou slovenskou herečkou Magdou Vašáryovou v hlavní roli. Psychologický film plný obrazových metafor byl i na tehdejší poměry velice nákladný, jednalo se až do té doby o vůbec nejdražší český snímek. Aby se část nákladů vrátila zpět, bylo ve stejných kulisách a dekoracích natočeno, jak jsme již zmínili, i Údolí včel s Petrem Čepkem v hlavní roli, který zazářil i v dalším barevném snímku Adelheid.

V roce 1994 obdržel František Vláčil ocenění Český lev za celoživotní umělecký přínos českému filmu. Působil také jako prezident České filmové a televizní akademie. Také na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech obdržel hlavní cenu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Pro současné filmaře zůstává nedostižným vzorem.

Údolí včel (1967) - drama / historický film, 96 min. Režie: F. Vláčil, scénář: V. Körner a F. Vláčil, hudba: Z. Liška. Hrají: P. Čepek, J. Kačer, V. Galatíková, Z. Kryzánek, M. Macháček, J. Somr, V. Kotva, J. Hlaváčková, F. Kovářík a další.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: Thálie rozdaly ceny Majerovi či Kožené, čestné hercům z Ypsilonky

V Národním divadle se předávaly divadelní ceny Thálie za jevištní výkony v činohře, v opeře, v oboru baletu, tance a pohybového divadla a v oboru muzikálu, operety a podobných žánrů. Oceňují se i výkony v oboru alternativního a loutkového divadla. Kromě ohlédnutí za sezonou 2025/2026 udělila Thálie rovněž ceny za celoživotní přínosy.
3. 10. 2026‌‌

VideoDen architektury provádí pražským sídlištěm i baťovskými domky

Začal festival Den architektury. Návštěvníky zavádí třeba na pražské sídliště Ďáblice nebo do baťovských domků ve Zlíně. Tématem letošního ročníku s mottem „Bydlím, tedy jsem“ je dostupné bydlení. Program zahrnuje stavby v Česku i na Slovensku.
2. 10. 2026‌‌

Ostravou jezdí Havlova literární tramvaj

Dílo prezidenta Václava Havla zní v ostravských tramvajích. Ukázky z jeho literární tvorby tam předčítají studenti v rámci projektu Havlova literární tramvaj. Jde o jednu z akcí, kterými si moravskoslezská metropole připomíná Havlovy nedožité devadesátiny. Program zahrnuje také výstavy, besedy a diskuze, filmové projekce nebo divadelní představení.
1. 10. 2026‌‌

Vydavatel: AI nejprve nahradí překladatele a ilustrátory

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.
1. 10. 2026‌‌

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
30. 9. 2026‌‌

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
30. 9. 2026‌‌

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
29. 9. 2026‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.