Střet fanatismu s touhou po svobodě v Údolí včel

Praha – Do pokladnice českého filmového umění patří bezesporu i slavný film Františka Vláčila Údolí včel. Snímek, jenž je složitou alegorií na téma bezohledné moci a snahy člověka vymanit se z jejího vlivu, vznikl v roce 1967 podle stejnojmenného románu Vladimíra Körnera. Tragicky laděný příběh uvede Česká televize v rámci cyklu Velikáni filmu v pondělí 9. ledna od 21:00 na programu ČT2.

Historický film Františka Vláčila se odehrává v drsných reáliích druhé poloviny 13. století. Zobrazuje svár mezi vnucenou příslušností k asketickému křižáckému řádu a touhou po svobodném životě. Zemanského chlapce Ondřeje (Petr Čepek) zaslíbil jeho otec již v dětském věku Bohu - Řádu německých rytířů, aby tak vykoupil svou vlastní vinu.

Po letech strádání a odříkání však mladík poznává, že existuje ještě jiný svět než ten, který poznal v masivních zdech řádového hradu kdesi na severu. Zatouží po rodném Vlkově a pokusí se o návrat. Je však pronásledován rytířem Arminem von Heide (Jan Kačer), bývalým přítelem, který chce potrestat jeho selhání a během Ondřejovy svatební noci vnikne do ložnice jeho nevěsty…

Jeden z nejtemnějších románů Vladimíra Körnera posloužil Františku Vláčilovi (stejně jako kulisy a kostýmy z Markety Lazarové) k přesnému načrtnutí světa středověku, kde je sláva boží nadřazena osobní svobodě a každé provinění proti kánonu se nevyhnutelně trestá. Poetické filmové vidění, sugestivní výtvarná stylizace, dějová dramatičnost a vynikající herecké výkony Petra Čepka a jeho protihráče Jana Kačera řadí film mezi vrcholná díla české kinematografie.

Vysoce estetická a lyrizující filmařina geniálního Františka Vláčila

Filmový scenárista a režisér František Vláčil je považovaný za ztělesnění vysoce estetické a lyrizující filmařiny. Začínal v brněnském trikovém studiu dokumentárních filmů, později ve filmovém studiu Československého armádního filmu, kde točil různé instruktážní a propagandistické snímky, které však dokázal režírovat s nevšední invencí.

Na Barrandově debutoval v roce 1960 filmem Holubice, kde hlavní roli nemocného chlapce ztvárnil pozdější úspěšný režisér Karel Smyczek. Snímek získal řadu mezinárodních ocenění a otevřel Vláčilovi dveře mezi filmařskou elitu. Režisér se tak zařadil mezi nejpozoruhodnější filmové tvůrce tzv. československé nové vlny 60. let 20. století.

Největší ohlas mu ale přinesl dlouho připravovaný, dlouho natáčený a upravovaný film Marketa Lazarová - složitá historická filmová freska s tehdy debutující mladičkou slovenskou herečkou Magdou Vašáryovou v hlavní roli. Psychologický film plný obrazových metafor byl i na tehdejší poměry velice nákladný, jednalo se až do té doby o vůbec nejdražší český snímek. Aby se část nákladů vrátila zpět, bylo ve stejných kulisách a dekoracích natočeno, jak jsme již zmínili, i Údolí včel s Petrem Čepkem v hlavní roli, který zazářil i v dalším barevném snímku Adelheid.

V roce 1994 obdržel František Vláčil ocenění Český lev za celoživotní umělecký přínos českému filmu. Působil také jako prezident České filmové a televizní akademie. Také na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech obdržel hlavní cenu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Pro současné filmaře zůstává nedostižným vzorem.

Údolí včel (1967) - drama / historický film, 96 min. Režie: F. Vláčil, scénář: V. Körner a F. Vláčil, hudba: Z. Liška. Hrají: P. Čepek, J. Kačer, V. Galatíková, Z. Kryzánek, M. Macháček, J. Somr, V. Kotva, J. Hlaváčková, F. Kovářík a další.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...