Praha - Státní opera Praha (SOP) zahájila letošní sezonu s dočasně jmenovaným novým šéfem opery, končícím generálním ředitelem a bez šéfdirigenta. V plánu má navíc pouhé tři premiéry. Podle kritiků si instituce za 16 let své samostatnosti sice vytvořila svoji tvář, kvalita jejích produkcí má však značné výkyvy.
Odchody způsobil Bludný Holanďan
Po rozpačitě přijaté květnové premiéře Wagnerova Bludného Holanďana odešla šéfka opery Ingeborg Žádná a šéfdirigentovi Guillaumu Tourniaireovi nebyla prodloužena smlouva. Pucciniho Bohému proto nyní místo něj na 23. října s režisérem Ondřejem Havelkou připravuje dirigent Ondrej Lenárd.
Generální ředitel Jaroslav Vocelka, který odejde příští rok v prosinci do penze a na jehož místo už je vypsáno výběrové řízení, jmenoval na dvě sezony do funkce šéfa opery uznávaného operního praktika a dirigenta Rudolfa Krečmera. Ten prý bude také dohlížet na umělecké výkony orchestru. „Výběrové řízení neplánujeme. Když ho bude potřeba, ať si šéfdirigenta zvolí nový ředitel,“ domnívá se Vocelka.
Méně premiér nemusí nic znamenat
Nová sezona nabízí pouze tři operní premiéry a jedno operetní představení, ačkoli evropské operní scény obvykle uvádějí více než pět nových titulů. Podle hudebního publicisty Jindřicha Bálka ale nemusí být nízký počet premiér na závadu. „Lepší je jedno představení na úrovni než několik nekvalitních. Jestli tomu tak opravdu bude, je otázka,“ poznamenává Bálek.
Operní dům má nálepku nejnavštěvovanějšího divadla v České republice, protože jeho průměrná návštěvnost je pětasedmdesátiprocentní. Svůj běžný repertoár totiž zaměřuje SOP spíše na atraktivní tituly, které lákají převážně zahraniční klientelu. „Jsou to většinou průměrné produkce s konvenční a nenápaditou režií, které vážné zájemce o operou zklamou,“ upozorňuje Bálek. Ředitel Vocelka se ale domnívá, že diváci chtějí trošku sentimentu, dramatu a krásné líbivé muziky. „A to je Puccini a Verdi,“ říká.
Problémy začínají u peněz
Podle teatrologa Josefa Hermana se nedá jednoznačně říci, že ve všech případech jsou produkce SOP průměrné, na českém území podle něj patří k těm lepším. „SOP je pořád jakousi jistotou, potenciál umělecký má. Je otázkou, jestli se dá využít lépe,“ dodává. Problémem SOP je podle něj potřeba soběstačnosti, což produkci vede ke kompromisům. Celkový rozpočet SOP je 260 milionů korun, z nichž téměř 160 milionů tvoří státní dotace, což podle odborníků nestačí. Ekonomická soběstačnost ostatních evropských scén se pohybuje okolo 30 procent.
Dramaturgie v posledních třech letech nabízí podle Hermana i méně známé tituly. „Tím myslím, že se SOP hodně odlišila od zbytku našeho operního světa; s výjimkou Národního divadla, jež má nesrovnatelné podmínky, a ostravské opery, která jako jediná tady u nás funguje tak jako jiné operní domy v zahraničí,“ připomíná Herman.
Historie divadla
- Budova Státní opery byla vybudována před 120 lety pražskou německou menšinou jako Nové německé divadlo
- Po druhé světové válce stát scénu přejmenoval na Velkou operu 5. května
- V roce 1948 byla připojena k ND jako Smetanovo divadlo
- V roce 1992 se scéna osamostatnila
Kam dál?
SOP a ND se v operních titulech pravidelně dublují, v loňské sezoně k tomu došlo šestkrát. Podle Jaroslava Vocelky to bylo vinou Národního divadla, které nerespektovalo dohodu.
Loni uvažovalo ministerstvo kultury, že SOP sloučí s Národním divadlem, ale nakonec z toho sešlo. Také snahy o převedení do rukou pražské radnice vyzněly naprázdno. Podle kritiků by se měl magistrát na financování SOP minimálně podílet.
