Srpen 1989: Obnovený PEN klub hledal svobodu v literárním světě

Praha – K událostem, které předcházely revolučnímu listopadu 1989, bezesporu patří také obnovení české pobočky PEN klubu. První nezávislá organizace spisovatelů té doby se poprvé sešla 1. srpna 1989. Její obnovení bylo zřejmě jen otázkou času. „Jak známo, čeští spisovatelé vždy měli tendenci se bouřit a nebýt prorežimní,“ vysvětluje Ivan Klíma, který stál v čele PEN klubu tři roky.

  • Mezinárodní PEN klub je celosvětové sdružení spisovatelů, které v roce 1921 v Londýně založila zhruba čtyřicítka anglických literátů.
  • Česká „pobočka“ vznikla už o čtyři roky později v pražské kavárně Louvre a prvním předsedou se stal Karel Čapek.
  • Činnost organizace ukončila německá okupace v roce 1938.
  • K obnovení došlo až v létě 1989 a v čele stanul spisovatel a novinář Jiří Mucha.

Neznamená to však, že by až do roku 1989 v Československu neexistovala podobná organizace. V roce 1972 vznikl Svaz českých spisovatelů, který po revoluci pokračoval jako levicová Unie českých spisovatelů. Tento Svaz byl naprosto v rukou režimu, proto se o něm sotva dalo hovořit jako o svobodném.

V osmdesátých letech však neustále přibývalo literátů, kteří se vůči režimu nacházeli v opozici. Myšlenka na obnovení PEN klubu vznikla podle Klímy už dřív, ale teprve na sklonku roku, kdy docházelo k uvolňování politiky a k postupnému hroucení režimu, se naskytly ideální podmínky pro její realizaci. Pak už to prý nabralo prudký spád. „Ani jsme toho moc nestačili udělat. Vydali jsme nějaká prohlášení, žádali jsme propuštění politických vězňů atd. A pak přišla revoluce,“ prohlašuje autor knihy Moje šílené století.

Ke vzniku došlo i na popud části členů z oficiálního Svazu českých spisovatelů, kteří za Klímou přišli, o PEN klubu se s ním bavili a dali mu podnět. Třicet nejaktivnějších literátů poté začalo sbírat podpisy svých kolegů, kteří vyjádřili souhlas s obnovením českého centra. Režim na žádost sice kývl, celou věc se však snažil byrokaticky oddalovat. „Události ale nakonec šly daleko rychleji, než si oni přáli,“ dodává spisovatel.

  • Vzhledem k tomu, že PEN klub spadal pod mezinárodní organizaci, nemohli ho komunisté zcela zakázat.
  • Původní zasedání v Chodovské tvrzi StB zhatila, a tak PEN klub přesídlil na Hradčanské náměstí do bytu Jiřího Muchy.
  • V roce 1990 po Muchovi převzal vedení Ivan Klíma, po třech letech jej vystřídal Jiří Stránský.
  • Současným předsedou je Jiří Dědeček.
  • Každý sudý rok uděluje PEN klub Cenu Karla Čapka. Letos připadla editorovi Janu Šulcovi.
9 minut
Ivan Klíma hovoří o obnovení činnosti PEN klubu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 1 hhodinou

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 1 hhodinou

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 3 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 6 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 12 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 22 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...