Divadelní spolek Jedl, podle Cen divadelní kritiky nejlepší scéna roku 2021, se vrací k Přízrakům Henrika Ibsena. Režisér Jan Nebeský hru o rodinných dramatech a tajemstvích připravil už před lety, nově Přízraky nastudoval jako současnou operu. Po pražských reprízách čeká novinku uvedení i v Ostravě.
Jan Nebeský se Ibsenovi věnuje celý život, dosud režíroval už osm dramat slavného norského autora. Nikdy ale žádné nedělal dvakrát. Poprvé se tak rozhodl v případě Přízraků, s podmínkou, že se předloha posune k jinému žánru.
„Říkal tehdy, že si dovede představit buď balet, nebo operu. Zvolili jsme operu, protože Ibsen je přece jen dost postavený na slovech,“ vysvětlila autorka libreta a také představitelka jedné z hlavních rolí Lucie Trmíková. Hudební nastudování je prací Matouše Hejla.
Jak celý život prožít ve lži
Nebeský na Ibsenovi oceňuje, že norský dramatik rád „kousal do měšťáků“. Přízraky napsal v roce 1881. „Uvedení hry kritika označila za skandální, za napadení instituce manželství,“ připomíná režisér. Náznak incestu mezi sourozenci a téma eutanázie působí kontroverzně i dnes.
Hlavní téma hry ale Lucie Trmíková nespatřuje v ničem šokujícím. „Jak lze celý život prožít ve lži a ve chvíli, kdy si řeknu, že už chci jenom pravdu a svobodu, tak si neuvědomuji, že jen začínám další kolo lží a sebeobelhávání,“ upřesňuje.
Její Helena je silnou ženskou hrdinkou, jaké v Ibsenových hrách nechybí. Ani pro Lucii Trmíkovou nejsou Přízraky prvním setkáním s Ibsenem. Ženy, které v jeho dramatech ztvárnila, mají podle ní jedno společné: Jsou urputné, někdy nesnesitelné, nedávají návody ani rady, ale ptají se. A často na nepříjemné věci.
Na velké plátno
Spolek Jedl inscenaci uvádí v komplexu Gabriel Loci, tedy v prostorách bývalého kláštera svatého Gabriela na pražském Smíchově. V zastřešené rajské zahradě tu vznikla scéna připomínající komiksový svět.
Přízraky tu Jedl hraje „na velké plátno“, tedy s živou hudbou, náročnější technikou a početnějším obsazením. To doplňuje Igor Chmela, Petr Jeništa, Magdalena Malá a Miloslav König, jemuž se role Osvalda do hereckého života dostala už potřetí. „Hudba je těžká, ale harmonie opravdu pěkné, dráždivé,“ připouští. Herci střídají zpěv a mluvené slovo.
Operní Přízraky chystá spolek také v orchestrální úpravě. V té novinku odehraje v červnu na festivalu Dny nové opery v Ostravě.
