Spolek Jedl vyvolal Ibsenovy Přízraky jako současnou operu

Nahrávám video

Divadelní spolek Jedl, podle Cen divadelní kritiky nejlepší scéna roku 2021, se vrací k Přízrakům Henrika Ibsena. Režisér Jan Nebeský hru o rodinných dramatech a tajemstvích připravil už před lety, nově Přízraky nastudoval jako současnou operu. Po pražských reprízách čeká novinku uvedení i v Ostravě.

Jan Nebeský se Ibsenovi věnuje celý život, dosud režíroval už osm dramat slavného norského autora. Nikdy ale žádné nedělal dvakrát. Poprvé se tak rozhodl v případě Přízraků, s podmínkou, že se předloha posune k jinému žánru.

„Říkal tehdy, že si dovede představit buď balet, nebo operu. Zvolili jsme operu, protože Ibsen je přece jen dost postavený na slovech,“ vysvětlila autorka libreta a také představitelka jedné z hlavních rolí Lucie Trmíková. Hudební nastudování je prací Matouše Hejla.

Jak celý život prožít ve lži

Nebeský na Ibsenovi oceňuje, že norský dramatik rád „kousal do měšťáků“. Přízraky napsal v roce 1881. „Uvedení hry kritika označila za skandální, za napadení instituce manželství,“ připomíná režisér. Náznak incestu mezi sourozenci a téma eutanázie působí kontroverzně i dnes.

Hlavní téma hry ale Lucie Trmíková nespatřuje v ničem šokujícím. „Jak lze celý život prožít ve lži a ve chvíli, kdy si řeknu, že už chci jenom pravdu a svobodu, tak si neuvědomuji, že jen začínám další kolo lží a sebeobelhávání,“ upřesňuje.

Její Helena je silnou ženskou hrdinkou, jaké v Ibsenových hrách nechybí. Ani pro Lucii Trmíkovou nejsou Přízraky prvním setkáním s Ibsenem. Ženy, které v jeho dramatech ztvárnila, mají podle ní jedno společné: Jsou urputné, někdy nesnesitelné, nedávají návody ani rady, ale ptají se. A často na nepříjemné věci.

Na velké plátno

Spolek Jedl inscenaci uvádí v komplexu Gabriel Loci, tedy v prostorách bývalého kláštera svatého Gabriela na pražském Smíchově. V zastřešené rajské zahradě tu vznikla scéna připomínající komiksový svět.

Přízraky tu Jedl hraje „na velké plátno“, tedy s živou hudbou, náročnější technikou a početnějším obsazením. To doplňuje Igor Chmela, Petr Jeništa, Magdalena Malá a Miloslav König, jemuž se role Osvalda do hereckého života dostala už potřetí. „Hudba je těžká, ale harmonie opravdu pěkné, dráždivé,“ připouští. Herci střídají zpěv a mluvené slovo.

Operní Přízraky chystá spolek také v orchestrální úpravě. V té novinku odehraje v červnu na festivalu Dny nové opery v Ostravě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
před 13 hhodinami

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
před 16 hhodinami

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
30. 6. 2026

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

Evropský pohled