Soukromé krajiny Mařáka a mařákovců

Ostrava - Téměř stovku obrazů Julia Mařáka a jeho slavných žáků shromáždilo Výtvarné centrum Chagall v Ostravě. Výstava Mařák a mářákovci, představující významnou českou krajinářskou školu, je mimořádná tím, že všechna díla pocházejí ze soukromých sbírek.

Některá díla uznávané skupiny krajinářů 19. a 20. století, do které patří také Antonín Slavíček nebo Antonín Hudeček, jsou vystavena vůbec poprvé. „V soukromých sbírkách jsou díla, která jsou stejně významná, mnohdy i významnější, než ve státních galeriích,“ upozornil šéf galerie Petr Pavliňák, že skryté obrazy si pozornost veřejnosti rozhodně zaslouží.

V centru Chagall jsou vystavena jen díla ze soukromých sbírek, v tom je výstava výjimečná. „V minulosti samozřejmě byly pořádány a jsou stále pořádány výstavy s tématikou krajinomalby žáků Mařákovy školy, ale obvykle to bývá ze státních sbírek, ať už z Národní galerie, nebo krajských galerií,“ vysvětlil Pavliňák.

Během svého života působil Julius Mařák ve Vídni, v Mnichově a v Praze, kde se podílel na výzdobě Národního divadla. Návštěvníci si vedle jeho typických maleb zobrazujících lesy mohou prohlédnout právě i přípravné malby pro zlatou kapličku.

Malíři nálady 

Byl úspěšný malíř, ale neméně významné bylo jeho pedagogické působení. Když nastoupil v roce 1879 na Akademii výtvarných umění v Praze, založil slavnou krajinářskou školu. Uměl rozpoznávat talenty a rozvíjet je. Žáky bral také malovat ven, do plenéru. V té době to nebylo moc zvykem, jeho kolegové pracovali většinou v ateliéru. „Mařák a jeho žáci jezdili za Prahu do okolí Okoře, kde malovali náladu. Vznikly první impresionistické obrazy v českém prostředí,“ podotkl Pavliňák.

Nahrávám video
Mařák a mařákovci v Ostravě
Zdroj: ČT24

Podle ředitele Vítkovice Machinery Group a sběratele Jana Světlíka, v jehož sbírce se nachází třetina z vystavených obrazů, položili Mařák a jeho žáci základ modernímu českému umění. „Díky nim si českého výtvarného umění 19. a 20. století všimli i v cizině. Navíc je to klíčová skupina i pro Jurečkovu sbírku a Ostravu,“ doplnil. Jeho vzácná sbírka zahrnuje mimo jiné obrazy Stanislava Lolka, který maloval také ve Vítkovicích, kde má Světlík továrnu. 

Na výstavě v centru Chagall jsou vedle Mařáka, Slavíčka, Hudečka a Lolka díla Františka Kavána, Josefa Ullmana či Jaroslava Panušky. Všechna díla pochází z let 1890-1930. Výstava Mařák a mařákovci v ostravské galerii Chagall bude k vidění ale už jen necelé dva měsíce - do 5. března.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Film o Jacksonovi postrádá skandály, diváci se ale hrnou

Hraný film o králi popu Michael vynesli diváci k návštěvnickému rekordu. Za převyprávění začátku příběhu Michaela Jacksona utratili první víkend jen v severoamerických kinech 97 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Zato kritici nadšením šetří, mimo jiné tepají do povrchnosti snímku, který ignoruje, že zpěvácká superhvězda čelila obvinění ze sexuálně nevhodného chování. Tvůrci tyto pasáže přetočili, aby se vyhnuli právním problémům.
před 13 hhodinami

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
před 16 hhodinami

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
před 18 hhodinami

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
28. 4. 2026

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
28. 4. 2026

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026
Načítání...