Soukromé krajiny Mařáka a mařákovců

Ostrava - Téměř stovku obrazů Julia Mařáka a jeho slavných žáků shromáždilo Výtvarné centrum Chagall v Ostravě. Výstava Mařák a mářákovci, představující významnou českou krajinářskou školu, je mimořádná tím, že všechna díla pocházejí ze soukromých sbírek.

Některá díla uznávané skupiny krajinářů 19. a 20. století, do které patří také Antonín Slavíček nebo Antonín Hudeček, jsou vystavena vůbec poprvé. „V soukromých sbírkách jsou díla, která jsou stejně významná, mnohdy i významnější, než ve státních galeriích,“ upozornil šéf galerie Petr Pavliňák, že skryté obrazy si pozornost veřejnosti rozhodně zaslouží.

V centru Chagall jsou vystavena jen díla ze soukromých sbírek, v tom je výstava výjimečná. „V minulosti samozřejmě byly pořádány a jsou stále pořádány výstavy s tématikou krajinomalby žáků Mařákovy školy, ale obvykle to bývá ze státních sbírek, ať už z Národní galerie, nebo krajských galerií,“ vysvětlil Pavliňák.

Během svého života působil Julius Mařák ve Vídni, v Mnichově a v Praze, kde se podílel na výzdobě Národního divadla. Návštěvníci si vedle jeho typických maleb zobrazujících lesy mohou prohlédnout právě i přípravné malby pro zlatou kapličku.

Malíři nálady 

Byl úspěšný malíř, ale neméně významné bylo jeho pedagogické působení. Když nastoupil v roce 1879 na Akademii výtvarných umění v Praze, založil slavnou krajinářskou školu. Uměl rozpoznávat talenty a rozvíjet je. Žáky bral také malovat ven, do plenéru. V té době to nebylo moc zvykem, jeho kolegové pracovali většinou v ateliéru. „Mařák a jeho žáci jezdili za Prahu do okolí Okoře, kde malovali náladu. Vznikly první impresionistické obrazy v českém prostředí,“ podotkl Pavliňák.

Nahrávám video
Mařák a mařákovci v Ostravě
Zdroj: ČT24

Podle ředitele Vítkovice Machinery Group a sběratele Jana Světlíka, v jehož sbírce se nachází třetina z vystavených obrazů, položili Mařák a jeho žáci základ modernímu českému umění. „Díky nim si českého výtvarného umění 19. a 20. století všimli i v cizině. Navíc je to klíčová skupina i pro Jurečkovu sbírku a Ostravu,“ doplnil. Jeho vzácná sbírka zahrnuje mimo jiné obrazy Stanislava Lolka, který maloval také ve Vítkovicích, kde má Světlík továrnu. 

Na výstavě v centru Chagall jsou vedle Mařáka, Slavíčka, Hudečka a Lolka díla Františka Kavána, Josefa Ullmana či Jaroslava Panušky. Všechna díla pochází z let 1890-1930. Výstava Mařák a mařákovci v ostravské galerii Chagall bude k vidění ale už jen necelé dva měsíce - do 5. března.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 3 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 6 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
před 19 hhodinami

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
před 21 hhodinami

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026

Komorní scéna Aréna uvádí hru inspirovanou zakázaným románem

Dramatik a dramaturg Tomáš Vůjtek připravil pro Komorní scénu Aréna v Ostravě novou hru. Pod názvem „Klaus Mann napsal Mefista“ hledá v osudech německého spisovatele i jeho zakázaného románu zamyšlení pro současnost.
14. 4. 2026
Načítání...