Sochy z Orloje na výletě za lepším lakem

Sochy na pražském Staroměstském orloji si protahují záda a na čas se stěhují do Středokluk. Dřevěné skulptury na fasádě jsou totiž vystaveny negativním vlivům počasí (zejména slunečnímu záření) a potřebují ošetřit. Odborníci očistí jejich povrch, odstraní degradované vrstvy laků, opraví polychromii, obnoví lakové vrstvy a opraví zlacení a stříbření. Restaurátorské práce budou probíhat až do října.

Původní barokní sochy pocházely z roku 1659, ty současné jsou však pouze kopie z poválečné doby. Jsou vyrobeny ze dřeva a pokryty lakem. Restaurátoři snímají sochy vždy po dvojicích, tudíž bude Orloj strážit vždy alespoň šest plastik. V pondělí byl sejmut Kronikář a Hvězdář, a jakmile se vrátí budou následovat další dvě. Periodická údržba probíhá zpravidla každé dva roky, letos se tak děje až po třech letech. Jejich stav ohrožuje počasí, ale nepomáhají mu ani turisté - např. před pěti lety se někomu podařilo urazit ruku hvězdáři.

I význam soch se změnil. Ten původní odkazoval na alegorii tří nejlepších a nejhorších lidských vlastností. Restaurátor Vojtěch Sucharda jejich význam ve 20. století ale nepochopil a upravil si je podle sebe. Např. někdejší alegorii soucitu přetavil na Písaře, neboli Filozofa, aby měl údajně nějaký vztah k radnici.

Legendy a pověry

Vzhledem k tomu, že byl Orloj důležitý ve všech českých historických obdobích, v každém z nich se k němu pojí určitá legenda.

Jedna z nich se váže k pověře, podle níž má každý, kdo do hodin jakkoliv zasáhne, upraví jejich vzhled nebo změní jejich chod, zešílet a zemřít. A právě i to se podle lidových povídaček stalo Josefu Mánesovi, který v roce 1866 dokončil kresbu kalendářní desky. Jeho přítel mu radil, aby tak nečinil, protože už i to znamenalo nějakou úpravu. Výtvarník ho však neposlechl a za rok zemřel na syfilis napadající jeho mozek nebo na tuberkulózu mozkových blan.

Další legenda ze 17. století vypráví o vězni odsouzeném na smrt. Na popravu čekal ve vězení v Orloji, avšak v průzoru měl výhled přímo na sochu smrtky, do jejíž čelisti vletěl vrabec zrovna v momentě, kdy se zavírala. Po hodině se čelist zase otevřela a pták odlétl nezraněn. Vězeň tak získal naději, že ho propustí a jeho život bude ušetřen. A měl pravdu.

2 minuty
Záběry GoPro: Stěhování soch pražského Orloje
Zdroj: ČT24

Nejslavnější hodiny v Praze čeká příští rok velká oprava; tedy pokud to památkáři dovolí. Podle orlojníka Petra Skály je potřeba přemalovat Mánesovu desku, upravit kamenickou výzdobu a dohlédnout na celkový chod stroje.

Orloj přitom není jediný, koho čekají renovace. Správa Pražského hradu počítá na příští rok s opravami a investicemi za 228 milionů korun. Kompletně zrekonstruovat by se mohla třeba Hrobka českých králů nebo Nejvyšší purkrabství či Ústav šlechtičen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 8 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 18 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...