Sochám, sochám člověčinu

Hořice - Pět sochařů letos přijelo do Hořic na Jičínsku na sympozium, které svou tradicí patří k nejstarším na světě. V lomu U svatého Josefa od začátku července tvoří pískovcové plastiky, jejichž vernisáž bude 29. července na labském nábřeží v Hradci Králové. Dva sochaři jsou Češi, zbývající tří umělci jsou z Bulharska, Indie a Velké Británie.

Sochaři v Hořicích nejsou omezeni žádným předem daným tématem, tvoří pouze podle vlastního nápadu. „Někteří si přivezou model či skicu. Někteří si předem zadají rozměr kamene, který se jim snažíme nachystat. Výsledné dílo je pak pro nás překvapením,“ řekl Pospíšil. O účast na sympoziu, jehož počátky sahají do roku 1966, je mezi sochaři ve světě velký zájem. Letos odborná porota vybírala asi ze 130 zájemců.

Na hradeckém nábřeží sochy z každého sympozia zůstávají jeden rok a pak se vracejí do Hořic, kde jsou natrvalo usazeny v přírodním sochařském parku u cesty k lomu U svatého Josefa. V tomto parku a v přírodní galerii na blízkém vrchu Gothard je již ze všech dosavadních 26 sympozií ojedinělá kolekce více než 120 plastik.

Z letošního sympozia svá díla v Hořicích zanechají Bulhar Krasamir Mitov, Ind Bhúpat Rám, Velšan Peter Yarwood a Češi Zuzana Kačerová a Štěpán Málek. S tesáním jim pomáhají pomocníci, protože necelý měsíc je na vysekání sochy z mnohatunového kusu kamene poměrně krátká doba. Lom, kde sochaři pracují, je veřejnosti volně přístupný. Lidé mohou umělce sledovat přímo při práci.

Rozpočet sympozia činí necelých 800 000 korun. Z nich asi tři pětiny hradí město Hradec Králové, další významné sumy dávají hradecký kraj, město Hořice a sponzoři, uvedl organizátor akce Martin Samohrd.

Hořice jsou vyhlášené kvalitním pískovcem, který se od druhé poloviny 19. století těžil v téměř 150 lomech v okolí. V lomu U svatého Josefa se již pískovec netěží, pro sympozium jej letos dodali kameníci z nedalekého Dubence a z Podhorního Újezda. V Hořicích také od roku 1884 působí sochařská a kamenická škola, které je jedinou svého druhu v Česku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

První Ceny literární kritiky obdržely Emma Kausc a Iryna Zahladko

Laureátkami prvního ročníku Ceny literární kritiky za rok 2024 v kategorii próza se stala Emma Kausc a v kategorii poezie Iryna Zahladko. Kausc zaujala příběhem Narušení děje, Zahladko sbírkou Jak se líčit v nemoci. Ocenění, které založili zástupci českých literárních časopisů, se udělovalo ve středu v pražském Centru DOX.
před 3 hhodinami

Nová Sněhurka kousla do otráveného jablka ještě před premiérou

Remake Sněhurky od Disneyho dorazí na hollywoodskou premiéru po skromnějším červeném koberci, než se předpokládalo. Studio se rozhodlo omezit při slavnostním uvedení přítomnost médií. Důvodem je zřejmě příliš rozdělujících témat spojených s filmem. Pohádkový příběh se zapletl do kulturních válek i konfliktu na Blízkém východě.
před 21 hhodinami

Jeden svět začne v Sýrii, probere i Slovensko či mužskou existenci

Mezinárodní filmový festival o lidských právech se letos uskuteční v téměř šedesáti místech po celé republice, hlavní část přehlídky začíná v Praze 12. března. Program zahájí Vzpomínky plné přízraků, meditativní esej o kdysi prosperujícím syrském městě, které válka proměnila v ruiny.
včera v 11:22

Film Mnichov 1972 nastoluje otázky, jak v přímém přenosu informovat o teroru

Sportovní výkony na letní olympiádě v Mnichově zastínila tragická událost. Palestinští teroristé zabili jedenáct izraelských sportovců. Německý film Mnichov 1972 dramatický den rekonstruuje z pohledu televizního štábu, díky němuž mohl svět sledovat dění takřka v přímém přenosu. Drama nominované na Oscara i v českých kinech nastoluje otázku o zodpovědnosti médií.
včera v 06:00

Národní muzeum hostí novou výstavu o Čingischánovi

Více než 260 exponátů přibližuje nejen osobnost dobyvatele a zakladatele Velké Mongolské říše, ale také jeho předchůdce a následovníky, umění i každodenní život dávných Mongolů. Slavnostního zahájení výstavy v Národním muzeu se zúčastnil český prezident Petr Pavel a jeho mongolský protějšek Uchnágín Chürelsüch. Expozice, která potrvá do 22. června, zahrnuje předměty světového kulturního dědictví, které jsou k vidění jen výjimečně. Pocházejí ze sbírek Národního muzea Čingischán v Ulánbátaru a z Archeologického ústavu Mongolské akademie věd.
11. 3. 2025

Filip Topol jel nadoraz ve všem, ukazuje výbor Zubama po skle

Kniha Zubama po skle může být pro mnohé z fanoušků Psích vojáků jistě velkým překvapením – nepřibližuje totiž hudební tvorbu této kapely, ale literární a výtvarnou tvorbu jejího vedoucího, skladatele, klavíristy, zpěváka a herce Filipa Topola.
11. 3. 2025

Louis Armstrong v Československu budil senzaci, zazpíval mu jeho imitátor

Americký jazzový trumpetista Louis Armstrong byl první západní hvězdou takového formátu, která koncertovala v Československu po převzetí moci komunisty v roce 1948. Návštěva legendárního jazzmana vzbudila pochopitelnou senzaci. Do Prahy přiletěl před šedesáti lety, 10. března 1965, a zdržel se na devět koncertů. Jeden si také soukromě vyslechl v divadle Semafor.
10. 3. 2025

Přístroje s klikou i bez přibližují v Ostravě historii kinematografie

Vilu Hanse Ulricha v Ostravě zaplnily historické promítačky, filmové plakáty a loutky z animovaných filmů a večerníčků. Centrum kultury a vzdělávání tam společně s filmovými sběrateli připravilo výstavu s názvem Kinematograf s klikou i bez.
10. 3. 2025
Načítání...