V neděli se ve vysílání České televize uzavřel v seriálu Smysl pro tumor fiktivní příběh studenta medicíny, který se stane onkologickým pacientem. Jeho osudy se po osm večerů držely na špici divácké sledovanosti. Popularita seriálu zároveň zvýšila zájem o dárcovství kostní dřeně. „Cítím se vděčný, že mohu být součástí něčeho takového, že můžu být nositelem toho příběhu,“ řekl v Interview ČT24 představitel hlavního hrdiny Filip Březina, který se sám také jako dárce zaregistroval.
Smysl pro tumor zvýšil zájem o dárcovství kostní dřeně. Zaregistroval se i seriálový protagonista Filip Březina
27 minut
Interview ČT24 s Filipem Březinou
Smysl pro tumor je verzí belgického originálu Gevoel voor tumor, který je zpracováním skutečného příběhu. Název seriálu si Filip Březina vykládá jako pobídku k empatii vůči onkologickým pacientům. „Má to působit jako šestý smysl, kdy je důležité nemocného člověka ‚nacítit‘,“ upřesnil.
Zájem o dárcovství vzrostl, každý ale neuspěje
Tomu chtěli napomoci i tvůrci seriálu. Součástí každého dílu na ČT byly rozhovory se skutečnými onkologickými pacienty ze sdružení Fuck Cancer. Celou sérii doprovodila osvětová kampaň.
„Spousta lidí se o tuto problematiku začala zajímat a hlásí se do registru, mají zájem stát se dárci,“ informovala vedoucí Českého registru dárců krvetvorných buněk Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Marie Kuříková. Pražský IKEM i Český národní registr dárců dřeně se sídlem v Plzni stále hledá nové zájemce, podmínky po přijetí jsou ale velmi přísné. Uspěje jen zhruba třetina.
8 minut
Zájem o dárcovství kostní dřeně
„Pro registraci je potřeba, aby člověku bylo osmnáct až čtyřicet let s tím, že by měl být zdravý, neměl by brát dlouhodobě žádné léky. Ideální dárce je pro nás mladý muž kolem pětadvaceti až třiceti let, což Filip Březina splňuje,“ podotkla Kuříková. Herec se přidal ke zhruba sto šedesáti tisícům lidí, kteří jsou v Česku jako možní dárci evidováni. Ideální počet by byl podle lékařky z IKEMu dvě stě tisíc dárců.
Je totiž nutné mezi dárcem a příjemcem najít shodu. „Nejznámější jsou pacienti s leukémií, ale vyhledáváme i pro pacienty, kteří trpí jinou poruchou krvetvorby, jako je těžká forma anémie, případně metabolické poruchy. U malých dětí jsou to poruchy imunity,“ vysvětlila Kuříková, komu všemu může transplantace kostní dřeně pomoci.
Seriál jako terapie pro onkologické pacienty
Reakce na Smysl pro tumor dostává Filip Březina i od bývalých onkologických pacientů. „Píšou mi, že jim seriál pomáhá, že má terapeutický účinek. Sice jim připomíná ty zlé časy, ale už jsou schopni se tomu zasmát. To je přece krásné,“ říká.
Pro něj samotného prý bylo natáčení příběhu o rakovině „neuvěřitelnou cestou sebepoznání“. Za nejsilnější označuje natáčení na radiačním oddělení, kam jeho postava docházela na radiační terapii. Stejně jako skutečným pacientům s nádorem mozku byla herci na míru odlita maska, která zajišťuje přesné zacílení při ozařování. „Byla tam obrovská skříň s maskami, za nimiž jsou reální lidé. A nebylo jich málo. Takové tísnivé,“ popisuje.
Za skvělé označuje setkání s režisérkou Terezou Kopáčovou, kameramanem Pavlem Berkovičem a hereckými kolegy Radkou Malou, Terezou Brodskou či Jiřím Bartoškou, který si osobně onkologickou léčbou prošel.
