Sledované vlaky jsou už zase ostré. Menzel vybrousí i Postřižiny

Karlovy Vary – Na festivalu v Karlových Varech měly premiéru oscarové Ostře sledované vlaky, režijní celovečerní debut Jiřího Menzela. Filmová adaptace Bohumila Hrabala z roku 1966 se vrací do českých kin – v digitálně zrestaurované kvalitě. Je čtvrtým titulem ze zlatého fondu československé kinematografie, který festival spolu s Nadací české bijáky a Národním filmovým archivem zrestauroval. Příští rok by se premiéry ve Varech měl dočkat další Menzlův snímek podle Hrabala – Postřižiny.

Jiří Menzel si premiéru Ostře sledovaných vlaků nenechal ujít, na festival s ním dorazil i kameraman Jaromír Šofr, herečky Jitka Zelenohorská, Květa Fialová a Naďa Urbánková a představitel plachého Miloše Hrmy Václav Neckář. Ostře sledované vlaky byly jeho první filmovou hereckou příležitostí. „Když jsem poprvé spatřil jeho soucit vzbuzující tvář, měl jsem chuť mu dát do ruky pětikorunu,“ popsal první dojem z hlavního hrdiny svého filmu Menzel.

Prý okamžitě věděl, že Neckář je správná volba. „I pan Hrabal řekl: To je on, už nikoho nehledejte,“ souhlasil podle režiséra s výběrem i autor předlohy. Spisovatel spolupracoval na scénáři a nenamítal nic proti řadě úprav, které jeho stejnojmennou nechronologickou novelu pro filmové vyprávění zpřehlednily. 

Vznikla mistrovská adaptace, která patří ke klíčovým dílům československé nové vlny. „Jsem rád, že jsou. Že vznikly, že jsem je mohl udělat, že jsem dostal tu krásnou nabídku a výborné podmínky. A že jsem s nimi měl štěstí, protože v době, kdy jsem je dělal, už byly slavné filmy Miloše Formana, Honzy Němce, Věry Chytilové, takže jsem měl díky svým kolegům vyšlapanou cestu do Evropy a později i do Ameriky,“ říká o Ostře sledovaných vlacích Menzel.

Příběh o lidském dozrávání nesmělého železničářského eléva na sklonku druhé světové války získal v roce 1968 Oscara pro nejlepší zahraniční film. Prvního ocenění od americké akademie se o třináct let dříva dostalo Obchodu na korze, na třetího Oscara si Česko(slovensko) počkalo do roku 1996, kdy Jan Svěrák uvedl Kolju.

Těžko si dnes v hlavní roli představit někoho jiného než Václava Neckáře, ale původně měl Menzel o obsazení nejen jeho role docela jiné představy. Miloše Hrmu měl hrát Vladimír Pucholt, jenže zrovna točil Svatbu jako řemen. Nevyšla ani domluva s Rudolfem Hrušínským, kterého si Menzel přál jako výpravčího Hubičku, to vedlo k filmovému objevení tehdy nijak známého Josefa Somra. A Zdeničku Svatou, jejíž něžně orazítkované pozadí vstoupilo do dějin československé kinematografie, viděl režisér nejprve v Ivě Janžurové. Té ale vadily právě choulostivé scény a roli získala tehdy populární Jitka Zelenohorská.

Restaurované Ostře sledované vlaky vstoupí po uvedení na Letní filmové škole 31. července do českých kin jako součást Projektu 100. Na digitalizaci celkem čeká dvě stě snímků, zatím restaurování pokračuje tempem jeden filmový klenot za rok. Vyčistit se podařilo tři: Marketu Lazarovou, Hoří, má panenko a Všechny dobré rodáky, ovšem rozhodně ne zásluhou ministerstva kultury. Jiří Menzel na státní přispění čekat nechce, rozhodl se, že k digitalizaci dalšího titulu dopomůže sám. Příští rok se diváci mohou těšit na premiéru Postřižin.

"Protože se česká vláda k financování nemá, domluvil jsem se s Nadací české bijáky, že do toho půjdu sám a přispěju zároveň s podnikateli. Uděláme novou verzi Postřižin, protože pan Šofr si zaslouží, aby se uchovaly pro budoucnost, je to vzácný kameramanský čin," uvedl ve Varech Menzel.

Přehrajte si anglický trailer k Ostře sledovaným vlakům

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Od Draculy po lidové příšery. Pestrost hororu ukazuje nová kniha

Upíři, ďáblové, mrtvoly, krev, ale třeba i ekologie mohou být ústředními tématy hororových děl. Rozmanitost a významné autory tohoto literárního a filmového žánru rozebírá publicista Antonín Tesař v nové knize V domě je příšera. Strach je podle něj pro horor důležitý, ale ne nutně nezbytný. „Může reagovat na aktuální dění,“ poznamenává dramaturg Festivalu otrlého diváka Jiří Flígl.
před 9 hhodinami

Iniciativa chce v Kladně kulturní autonomii, primátor se ohradil vůči kampani

Iniciativa podporující kladenské Divadlo Lampion chce kulturní autonomii. Její zástupci vystoupili na zastupitelstvu. Reagují na nedávnou kauzu spojenou s představením MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž vedení města na necelé dva dny pozastavilo přípravu představení. Primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) se ohradil vůči kampani a odmítl tvrzení, že město nepodporuje kladenská divadla. Uvedl, že si váží umělecké tvorby a rozmanitosti, ale zároveň pro něj není umělecká svoboda synonymem pro neodpovědnost nebo zjevnou ignoraci pravidel.
před 14 hhodinami

Vltavská filharmonie i s okolními investicemi má stát 16,5 miliardy

Plánovaná stavba Vltavské filharmonie u stanice metra C Vltavská i se souvisejícími úpravami okolí vyjde Prahu podle aktuálních odhadů na 16,53 miliardy korun bez DPH. Vyplývá to z dokumentu, kterým městští radní schválili založení příslušných investičních akcí. Odsouhlasili také vznik nadačního fondu pro výběr příspěvků na samotnou stavbu filharmonie, která má vyjít na 11,65 miliardy korun. Její budování by podle harmonogramu mělo začít v roce 2027 a skončit o pět let později.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Cenu divadelní kritiky získala inscenace Wernisch

Inscenací roku 2024 je podle Cen divadelní kritiky představení Wernisch v režii Jana Nebeského. Uvedlo ho Národní divadlo ve spolupráci s divadelním spolkem JEDL na Nové scéně. Nejlepší ženský herecký výkon předvedla Denisa Barešová v Paní Bovaryové, v mužské kategorii cenu převzal Mark Kristián Hochman za představení Vojcek_jednorozměrný člověk. Divadlem roku se stalo ostravské Divadlo Petra Bezruče.
16. 3. 2025

Uměleckou svobodu divadla v Kladně podpořil happening

Shromáždění na kladenském náměstí Starosty Pavla podpořilo uměleckou svobodu Divadla Lampion. Akce souvisela s kauzou spojenou s inscenací MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž na necelé dva dny vedení města pozastavilo přípravu představení. Po skončení happeningu se asi dvacet účastníků přesunulo k historické radnici a někteří se na ni podle policie snažili vylézt. Organizátoři to popírají.
15. 3. 2025Aktualizováno15. 3. 2025

Herečka Jana Plodková zažije se skupinou studentů stav beztíže

Herečka Jana Plodková se chystá na výcvik v rámci projektu Česká cesta do vesmíru. Společně s dvacítkou vybraných studentů si vyzkouší parabolický let, kde bude vystavena stavu beztíže. S rolí kapitánky, která se připravuje na vesmírnou misi, má už zkušenosti ze satirického seriálu Kosmo.
15. 3. 2025

Cena literární kritiky Magnesii Liteře nekonkuruje, doplňuje ji, míní šéfka spolku

Česká knižní scéna má novou odbornou anketu. Tento týden se konal první ročník předávání Ceny literární kritiky, která se tak zařadila vedle tradičních ocenění Magnesia Litera. O jejich rivalitě v Událostech, komentářích diskutovali předsedové spolků a publicisté Blanka Činátlová a Pavel Mandys. Podle nich je prestižní Magnesia Litera nenahraditelná a Cena literární kritiky ji tak pouze doplňuje. Rozdíl vidí i v tom, že novinka cílí na menší okruh čtenářů.
15. 3. 2025

Vztahem komunistického režimu a kuchyně se zabývají dvě nové knihy

Vlivu komunistického režimu na české kuchyně se věnují dvě nové knihy. Historik Martin Franc popsal stravování od druhé světové války do konce šedesátých let. Tehdejší režim měl podle něho vždycky vůli prosadit co nejvíc masa. Problém ale byl, že ho nedokázal zabezpečit tolik, aby uspokojil stále rostoucí poptávku. Bohemistka Lenka Pořízková se zase zabývala kuchařskými příručkami. V padesátých letech podle ní nesloužily pouze k propagaci potravin, ale často i průmyslových výrobků jako mixérů nebo kuchyňských robotů.
15. 3. 2025
Načítání...