Jedno století se vyhýbalo české divadlo hře Sláva a pád krále Otakara od rakouského dramatika Franze Grillparzera. Dílo z roku 1985 totiž sloužilo jako habsburská propaganda a českého krále Přemysla Otakara II. líčí v nepříznivém světle. Nyní kontroverzní hru uvedlo pražské Divadlo Komedie v režii a úpravě Michala Háby.
Grillparzerova tragédie o českém králi, který padl v srpnu 1278 v bitvě na Moravském poli, je současně dramatem ctižádosti, moci, vášně a manipulace. Hlavních rolí se ujali Martin Pechlát jako král Otakar a Ivan Lupták jako jeho politický soupeř Rudolf Habsburský.
Premiéru doprovodil křest stejnojmenné knihy, která vychází poprvé v českém vydání v rámci nové edice Nápovědní kniha, ve které plánují Městská divadla pražská publikovat dosud nepřeložené tituly.
Dílo jednoho z nejvýznamnějších rakouských dramatiků 19. století Franze Grillparzera o téměř pěti tisících verších přeložil Radek Malý, který do češtiny převedl například verše G. Trakla, R. M. Rilka nebo Goethova Fausta.
Politika jako sebeprezentace
„Tohle dílo bylo a je především habsburskou propagandou. V naší interpretaci ale nedostává tolik prostoru česko-německá otázka. Nezabýváme se Grillparzerovým vědomým odkazem světu, ale tím, co jeho hra říká nechtěně. Prostor tak dostává především politika a různé způsoby vlády, včetně sebeprezentace čili propagandy,“ uvedl režisér Hába.
Přemysl Otakar v inscenaci bojuje mečem i motorovou pilou. Grilparzer ho totiž líčí jako dobyvačného válečníka. „On ho vlastně napsal jako schopného vůdce a panovníka, který má tu chybu, že chce moc, je ješitný a neví kdy přestat,“ říká Hába.
Přemyslovská říše byla ve své době v Evropě druhou největší hned po Svaté říši římské. Pád krále Otakara nastal v okamžiku, kdy se římským králem stal jeho velký soupeř Rudolf Habsburský.
„Přemysl si to způsobil sám, protože si právně neošetřil držbu těch zemí. Rudolf po Přemyslu Otakarovi požadoval, aby k němu přišel a nechal si ty země potvrdit,“ připomněl historik Josef Žemlička v pořadu Historie.cs. To však Otakar ve své pýše odmítl. Tenhle konflikt nakonec končí jeho smrtí na Moravském poli.
Horká hlava a rafinované tahy
Postavy Otakara a Rudolfa podle režiséra Háby představují dva různé způsoby vlády: Otakar jako sebestředný panovník s horkou hlavou ztělesňuje starou moc, která chce být vidět a jejíž odstrašující obraz je součástí vlastní realizace.
Naproti tomu Rudolf je představitelem moci rafinovanější. Svůj obraz navenek neprosazuje, naopak vyvolává zdání své nepřítomnosti, pozornost od sebe přesunuje jinam. „Právě jejich střet je klíčový i pro dnešek, kdy se zdá, že již neexistuje jasný nepřítel a konečně prožíváme příběh svobody,“ uvažuje Michal Hába.
Grillparzerova hra se zalíbila i režiséru Dušanu Pařízkovi, který ji v zimě uvedl v hlavní roli s Karlem Dobrým ve vídeňském Volkstheateru. Divadlo Komedie nyní českou premiérou dramatu Sláva a pád krále Otakara otevírá novou divadelní sezonu.
