Skutečná identita nevychází z národnosti, říká globální trubadúr Estas Tonne

Nahrávám video
V Praze vystoupil kytarista Estas Tonne
Zdroj: ČT24

V Praze zahrál kytarista Estas Tonne. Osobitý styl hry a charismatický projev přilákaly do pražského divadla Hybernia několik stovek diváků. Muzikant s ukrajinskými kořeny vystoupil v Česku už potřetí, tentokrát v rámci svého světového turné Integration.

Jako novodobý trubadúr objíždí Estas Tonne svět se svou kytarou. Deset let hrál v bezprostřední blízkosti diváků přímo na ulici, než se rozhodl vyzkoušet koncertní sály nebo festivaly. Jeho vystoupení dodnes nemají pevnou dramaturgii, vždy jsou zcela spontánní.

„Vnímám to jako přírodní sílu. Trochu tuším, kam se to bude ubírat, ale nikdy nevím v jaké dynamice. Každý příběh se pokaždé píše jinak. Jako nevyzrazené tajemství. Každý si v něm najde to, co zrovna potřebuje vidět nebo cítit. Včetně mě samotného,“ popisuje svůj přístup.

Identita skrytá v hudbě

Svou hudbu prý neskládá, ale žije. Tóny tvoří nejčastěji v přírodě. Inspirují ho i kulturní tradice národů, které navštívil. V dlouhých kompozicích jsou slyšet kromě klasiky techniky flamenca nebo romský folklor.

„Kam směřujeme? To je přirozené hledání každého člověka. Tak staré jako život sám. Všichni musíme najít vlastní cestu a prostor pro přirozený vývoj, který nebude rušen nadbytkem zbytečných informací. Já jsem to našel díky kytaře,“ uvažuje. Estas Tonne má kořeny na Ukrajině, žil ale také v Mexiku, Indii nebo ve Spojených státech. Šest měsíců sloužil v izraelské armádě. V žádné zemi přitom nestrávil víc než rok.

„Ukrajina je můj přístav, ale nikdy jsem tam nevyrůstal. Vyrůstal jsem v Sovětském svazu. Jsem z poslední generace, která zažila, jaké to bylo, než se země začala otvírat. Takže kdo jsem? Když jdeme hlouběji k našim kořenům, nevzpomeneme si ani na sedm generací. Jako národy jsme se stěhovali. Ve dvacátém prvním století sice máme své místo, ale skutečná identita se nevztahuje k národnosti,“ tvrdí Estas Tonne.

Cestou k vlastní identitě může být podle něj právě hudba, která osvobozuje a nabízí nekonečné možnosti k poznání sebe i okolního světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
před 1 hhodinou

VideoPlzeňský festival světel Blik Blik nabízí nejsložitější projekci v dějinách akce

V Plzni ve čtvrtek začal festival světla s názvem Blik Blik. Letos je pro velký zájem poprvé třídenní a nabídne sedmnáct světelných instalací od českých i světových umělců. Ty jsou rozprostřené po celém městě, třeba i v jindy nepřístupném dvoře renesanční radnice. Návštěvníky tam čeká dílo českého autora Jana Hladila. Jde o nejsložitější projekci v jedenáctileté historii festivalu.
před 14 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Producenti „Pana Nikoho“ odmítají stížnost Ruska. Vidí v ní další propagandu

Moskva poprvé oficiálně zareagovala na dánsko-český dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Čerstvý držitel Oscara ukazuje ideologickou indoktrinaci ruských školáků. Podle Moskvy ale bez souhlasu jejich rodičů, a žádá proto reakci po organizátorech cen. Čeští producenti uvedli, že snímek vznikl podle nejvyšších standardů. Bez výhrad nebyl dokument ale přijat ani Ukrajinci, některým vadí, že z Rusů příliš dělá oběti putinovského režimu.
před 18 hhodinami

Filmové premiéry: Spasitel, Tajný agent či Při zemi

Co nového promítají kina? Ve sci-fi Spasitel závisí záchrana Země na učiteli přírodopisu v podání Ryana Goslinga. Na Oscara nominovaný snímek Tajný agent se vrací do doby, kdy v Brazílii vládla vojenská diktatura. Šanci na Oscara mělo i komorní drama Hlas Hind Radžab o záchraně šestileté dívky uvázlé uprostřed bojů v Gaze. Ve filmu Tanec s medvědem stojí manželský pár, ztvárněný Pavlou Gajdošíkovou a Kryštofem Hádkem, před rozhodnutím týkajícím se ještě nenarozeného dítěte. Poeticky natočený český dokument Při zemi přibližuje přírodu a jednotlivce, kteří se jí snaží pomáhat. Dokument je v premiérách zastoupen i maďarským snímkem 80 rozlícených novinářů. Investigativně sleduje tým žurnalistů soupeřících s autoritářským režimem.
včera v 12:07

Kauza Sbormistr otvírá debatu o zfilmování reálných osudů, říká šéf producentů

Natáčení podle reálného osudu má rozměr legislativní i etický, uvádí předseda Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer. V pořadu 90’ ČT24 mluvil obecně, podnětem k tématu bylo předběžné rozhodnutí soudu ohledně snímku Sbormistr. Šlajer považuje za pozitivní, že budí diskusi o zpracování reálných osudů.
včera v 11:31

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
včera v 06:30

Novináři tvrdí, že odhalili identitu Banksyho. Všichni ji ale znát nechtějí

Agentura Reuters tvrdí, že ví, kdo je Banksy. Pečlivé pátrání její redaktory dovedlo k streetartovému umělci, jemuž se už několik desetiletí daří svou identitu skrývat. Díla tohoto fantoma, komentující břitce sociální či politickou situaci, se „zničehonic“ objevila na řadě míst světa a v aukcích se prodávají za miliony liber. Odhalení Banksyho zní jako senzace, někteří si ale myslí, že by v anonymitě měl dál zůstat.
18. 3. 2026
Načítání...