Skutečná identita nevychází z národnosti, říká globální trubadúr Estas Tonne

Nahrávám video
V Praze vystoupil kytarista Estas Tonne
Zdroj: ČT24

V Praze zahrál kytarista Estas Tonne. Osobitý styl hry a charismatický projev přilákaly do pražského divadla Hybernia několik stovek diváků. Muzikant s ukrajinskými kořeny vystoupil v Česku už potřetí, tentokrát v rámci svého světového turné Integration.

Jako novodobý trubadúr objíždí Estas Tonne svět se svou kytarou. Deset let hrál v bezprostřední blízkosti diváků přímo na ulici, než se rozhodl vyzkoušet koncertní sály nebo festivaly. Jeho vystoupení dodnes nemají pevnou dramaturgii, vždy jsou zcela spontánní.

„Vnímám to jako přírodní sílu. Trochu tuším, kam se to bude ubírat, ale nikdy nevím v jaké dynamice. Každý příběh se pokaždé píše jinak. Jako nevyzrazené tajemství. Každý si v něm najde to, co zrovna potřebuje vidět nebo cítit. Včetně mě samotného,“ popisuje svůj přístup.

Identita skrytá v hudbě

Svou hudbu prý neskládá, ale žije. Tóny tvoří nejčastěji v přírodě. Inspirují ho i kulturní tradice národů, které navštívil. V dlouhých kompozicích jsou slyšet kromě klasiky techniky flamenca nebo romský folklor.

„Kam směřujeme? To je přirozené hledání každého člověka. Tak staré jako život sám. Všichni musíme najít vlastní cestu a prostor pro přirozený vývoj, který nebude rušen nadbytkem zbytečných informací. Já jsem to našel díky kytaře,“ uvažuje. Estas Tonne má kořeny na Ukrajině, žil ale také v Mexiku, Indii nebo ve Spojených státech. Šest měsíců sloužil v izraelské armádě. V žádné zemi přitom nestrávil víc než rok.

„Ukrajina je můj přístav, ale nikdy jsem tam nevyrůstal. Vyrůstal jsem v Sovětském svazu. Jsem z poslední generace, která zažila, jaké to bylo, než se země začala otvírat. Takže kdo jsem? Když jdeme hlouběji k našim kořenům, nevzpomeneme si ani na sedm generací. Jako národy jsme se stěhovali. Ve dvacátém prvním století sice máme své místo, ale skutečná identita se nevztahuje k národnosti,“ tvrdí Estas Tonne.

Cestou k vlastní identitě může být podle něj právě hudba, která osvobozuje a nabízí nekonečné možnosti k poznání sebe i okolního světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...