Scéna Borise Kudličky dýchá s představením

Praha – Hlavní město se v červnu promění v centrum současného umění. Blíží se totiž Pražské Quadriennale, svátek scénografů. Cílem Pražského Quadriennale scénografie a divadelního prostoru je přiblížit aktuální práci divadelních výtvarníků, designérů a architektů z celého světa co nejširší veřejnosti. Současné trendy světové scénografie představí i hlavní komisař letošního ročníku Boris Kudlička, jenž je mimo jiné autorem polského pavilonu na výstavě EXPO v Šanghaji. Na klasické kulisy v jeho podání však můžete zapomenout – Boris Kudlička vytváří scény k operám, které uvádí největší evropská divadla.

Mottem letošního quadriennale je „expandující scénografie“ – do všech možných žánrů současného umění. Jak uvádí Boris Kudlička, scénografie se v posledních letech díky velmi odvážným divadelním inscenacím stává mnohem otevřenější, svobodnější. „Ta forma ne vždy musí být dopovězená, ne vždy ilustrovaná. To znamená, že když děláme operní představení Turandot, nemusíme mít v pozadí dekoraci, která je napsaná v libretu. Myslím si, že dnešní divák od nás, od kreativního týmu, očekává originální, autonomní a hodně silnou interpretaci,“ upřesňuje Kudlička.

„V dnešní době se video a multimédia staly důležitým elementem nejen z výtvarného hlediska. Video ovlivňuje celou podobu představení. Otázkou je, zda video či kino nedominuje nad divadlem, zda ten rozhýbaný obrázek v podstatě nezabíjí herce. Kde je taková pravá proporce mezi jedním a druhým.“

5 minut
Svobodná scénografie
Zdroj: ČT24

Současná scéna se podle scénografa a hlavního komisaře letošního quadriennale se stává velmi složitým mechanismem. Dekorace se už nestaví z tradičních materiálů, ale spíš z umělých, jako jsou plasty nebo kovy. „Snažím se najít materiál, který překročí svoji fyzickou hranici. Stane se vlastně takovou vrstvou, která dýchá s představením, která mu slouží, která může doříct věci, jež nemusíme vyjádřit slovem nebo hudbou,“ říká Kudlička. Dnešní scénografie je tak v podstatě spojením všech přístupů ze všech oblastí výtvarného umění - světla, sochy, architektury, pohybu, kinetiky.

Boris Kudlička se při každém svém představení snaží o jeho individuální charakter. „Jsou samozřejmě lidé, kteří tvrdí, že se moje realizace dají snadno rozpoznat, že v nich vidí můj výrazný rukopis… Já se snažím každé představení vždycky začínat od prázdné plochy. Snažím se zapomenout na nějaké divadelní triky nebo recepty, jak vyřešit konkrétní úkol,“ dodává.

Scénograf a výtvarník Boris Kudlička se narodil 5. prosince 1972 v Ružomberoku na Slovensku. Studoval scénografii na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Bratislavě a na Minerva Akademii výtvarných umění v Groningenu. V roce 1995 nastoupil do Národní Opery v Polsku jako asistent Andrzeje Kreutz Majewského. Od roku 1996 tvořil soubory většinou pro operní inscenace. Boris Kudlička pravidelně spolupracuje s uznávanými evropskými režiséry, jako je Mariusz Treliński. Od roku 1999 se podílel na mnoha inscenacích, většinu z nich vytvořili pro Národní operu ve Varšavě a další významné operní domy. Kromě toho navrhuje scény také pro film, divadlo a koncerty; spolu s Andrzejem Kreutz-Majewským navrhl podobu polského pavilonu na Expu 2000 v Hannoveru. Získal několik významných ocenění, vyhrál také zlatou medaili na Pražském Quadriennale 2007, pro letošní ročník byl jmenován jeho generálním komisařem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 2 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 2 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 4 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 7 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 13 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 23 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...