Šarmantní Henry Fonda záporáky hrát nechtěl

Pro mnohé jeden z nejlepších herců všech dob Henry Fonda za svůj život natočil více jak 80 filmů, z nichž se nejeden zapsal do filmové historie. Filmový svět tento charismatický herec však obohatil i svými potomky a potomky svých potomků. Je otcem dalšího slavného herce Petera Fondy a neméně slavné herečky Jane Fondové a dědečkem Bridget Fondové, dcery Petera.

Henry Fonda se narodil 16. května 1905 v městě Grand Island v Nebrasce. Fondova rodina pocházela z italského Janova, odkud se dostala už v 17. století do Ameriky. Zde se usadila na východním pobřeží v místě blízko New Yorku, které se dnes nazývá Fonda. Odtud však v 19. století odešli do Nebrasky. Zde byl mladý Henry členem skautů. Posléze navštěvoval Univerzitu v Minnesotě, kde studoval novinařinu, ovšem herectví ho přitahovalo více než psací stroj. 

Ve dvaceti letech, přes protesty otce, začal hrát v místní herecké společnosti, kde Dodie Brandová (matka Marlona Branda) potřebovala mladého muže pro hlavní roli ve hře You and I. Henry uspěl. Odešel na východ hrát s herci ze Summer stock Theatre. Zde se seznámil se svou budoucí ženou Margaret Sullavanovou a spřátelil se s pozdějším slavným hercem Jamesem Stewartem.

Na základě účinkování na Broadwayi získal první filmovou nabídku, film The Farmer Takes a Wife (1935) byl filmovou adaptací hry, ve které na Broadwayi hrál. Následovaly Jezabel (1938) a hlavně Hrozny hněvu (1940), adaptace románu Johna Steinbecka. Za tuto roli byl také poprvé nominován na Oscara. 

Po válce slavil úspěch v adaptaci románu Lva Tolstého Vojna a mír (1956) a v Hitchcockově filmu Nepravý muž (1956). V roce 1957 se na filmu Dvanáct rozhněvaných mužů podílel kromě hlavní role i jako producent. V průběhu 60. let účinkoval především ve válečných a westernových filmech, z nichž nejslavnější byl zcela jistě Tenkrát na západě (1968), kde si poprvé a naposledy zahrál padoucha. Původně však nabídku odmítl. Přesvědčil ho až Eli Wallach a i sám Sergio Leone, který kvůli němu letěl z Itálie do USA. 

S Jamesem Stewartem pak hrál ve westernové komedii Cheyennský klub (1970) a opět pod taktovkou Sergia Leoneho si zahrál ještě v roce 1973 v italském westernu Mé jméno je nikdo. S Charltonem Hestonem hrál admirála Nimitze ve válečném dramatu Bitva o Midway (1976). 

Naposledy jako stárnoucí elegán po boku Katharine Hepburnové v roce 1981 zazářil v dramatu Na Zlatém jezeře. Oba za svoje role dostali Oscara. Za nedlouho však Henry Fonda umírá - 12. srpna 1982 ve svém domě v Los Angeles.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 58 mminutami

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 2 hhodinami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 6 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 8 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
včera v 16:55

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
včera v 11:56

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...