Film Šarlatán režisérky Agnieszky Hollandové, který Česko vyslalo ucházet se o Oscara, se dostal do užšího výběru prestižního filmového ocenění americké Akademie filmového umění a věd. Úspěch u akademiků nicméně nezaznamenal slovenský kandidát, tedy Zpráva Petera Bebjaka. Obě dramata opírající se o skutečné osudy vznikla s přispěním České televize. Oscara za cizojazyčný film si naposledy odnesl Kolja.
Do užšího seznamu cizojazyčných snímků vybrali akademici v třiadevadesátém ročníku patnáct titulů. Kromě Šarlatána se na seznamu ocitlo například bosenské válečné drama Quo Vadis, Aida? nebo rumunský film Kolektiv (Collective). Akademici v něm zmínili i dánské drama Chlast (Another round), francouzský dramatický film Taková láska (Two of Us) či norský snímek Naděje (Hope). Rusko v seznamu reprezentuje historické drama Dear Comrades!.
Co se týče filmů ze zemí Latinské Ameriky, na seznam se umístil třeba guatemalský snímek La Llorona nebo chilský dokument Tajný agent (The Mole Agent) a mexické drama Už tady nejsem (I'm No Longer Here). Do užšího výběru se dostalo také hongkongské drama Better Days, íránský film Sun Children nebo tchajwanský krimi snímek A Sun. Akademici na seznam zařadili i film Night of the Kings z Pobřeží slonoviny či tuniský dramatický snímek The Man Who Sold His Skin.
Dvě dramata o skutečných osudech
Polská filmařka Agnieszka Hollandová je s česko-slovenským prostorem spojena jak někdejšími studiemi na pražské FAMU, tak i námětem některých svých předchozích počinů, ať už to byl filmem odvyprávěný příběh Jánošíka, nebo drama Hořící keř vracející se k fatálnímu činu Jana Palacha.
Šarlatána natočila podle scénáře Marka Epsteina a inspirací se stal léčitel Jan Mikolášek, do jehož osudu zasáhly obě světové války i komunistická totalita. Do hlavních rolí obsadila Ivana Trojana, jeho syna Josefa a slovenského herce Juraje Loje.
Ze skutečného příběhu vychází i novinka Lojova krajana Petera Bebjaka. Slovenský kandidát na Oscara pod názvem Zpráva, který se nakonec do užšího výběru nedostal, připomíná neuvěřitelný čin Aldréda Wetzlera a Rudolfa Vrby, jimž se podařilo utéct z koncentračního tábora z Osvětimi a informovali svět o hrůzách, které se za ostnatými dráty dějou. Bebjak ke Zprávě napsal také scénář, spolu s Jozefem Paštékou.
Zatímco Šarlatána už lidé mohli, navzdory pandemii, v kinech vidět, Zpráva na českou a slovenskou premiéru teprve čeká. Zatím je uvedení do biografů přesunuto na jaro tohoto roku.
Šarlatána si všímají české filmové ceny
Jaký titul si nakonec nejen sošku Oscara pro nejlepší cizojazyčný film za rok 2020 odnese, naznačí nejprve 15. března nominace a poté rozhodne 25. dubna vyhlášení vítězů.
Snímek Agnieszky Hollandové zatím uspěl v českých filmových oceněních. Už si odnesl dvě Ceny české filmové kritiky (za režii a pro nejlepšího herce), zároveň patří k favoritům Českého lva. Výroční Ceny české filmové a televizní akademie, která mimo jiné rozhoduje i o oscarových „velvyslancích“ za českou kinematografii, se udělují 6. března.
- Mezi pět nominovaných se český film naposledy probojoval v roce 2004 díky snímku Želary.
- Do finálového výběru se podařilo dostat ještě dalším pěti snímkům: komediím Lásky jedné plavovlásky (1965), Hoří, má panenko (1967) a Vesničko má středisková (1985) a také dramatům Obecná škola (1991) a Musíme si pomáhat (2002).
- Soška Oscara za nejlepší cizojazyčný snímek putovala do Česka naposledy v roce 1997 za film Kolja režiséra Jana Svěráka.
- Další dva Oscary si Česko (Slovensko) připsalo v 60. letech – za Obchod na korze a za Ostře sledované vlaky.
