Sága rodu Marxů zjišťuje, jestli máme ještě snít o lepším světě

Nahrávám video

Jednoho z nejkontroverznějších a zároveň nejvlivnějších myslitelů moderní doby Karla Marxe přivádí na jeviště brněnské Divadlo Husa na provázku. V nové inscenaci Sága rodu Marxů vycházel režisér Jan Mikulášek ze stejnojmenného románu španělského autora Juana Goytisola.

Karl Marx nepřestává ve společnosti vyvolávat rozporuplné emoce. „Nám připadá, že se i sto padesát let po smrti stává pro jedny magickou formulkou, jíž se zaklínají, pro druhé naopak se jeho jméno stává nadávkou, jíž označují ostatní,“ podotýká dramaturg a spoluautor inscenace Martin Sládeček.

Těchto momentů využilo i Divadlo Husa na Provázku a v inscenaci připomnělo kontroverzní událost, kdy v roce 2018 odhalili tomuto teoretikovi dělnického hnutí v rodném Trevíru sochu. Tu městu darovala Čína.

„To, že se k Marxovi vracíme, dává velký smysl, protože my sice tady v Evropě a v Česku se máme velmi dobře, ale polovina světového bohatství je v rukou pár lidí, tak není divu, že zrovna Marx rezonuje,“ míní představitel Karla Marxe Dalibor Buš.

Dopad jednoho člověka


Německý filozof usiloval o lepší a spravedlivější svět, a nepřímo tak zavinil spoustu křivd a utrpení. Na jeho učení komunisté vybudovali totalitní režimy dvacátého století. „Fascinuje nás, jak obrovský dopad mohou mít teoretické úvahy jednoho jediného člověka na osudy celých národů, životy stovek milionů lidí. Zajímá nás, kdo se vlastně skrývá pod obrovskými nánosy různých interpretací a dezinterpretací, zkreslených představ, mýtů a lží,“ uvedl režisér Jan Mikulášek.

Sága rodu Marxů
Zdroj: ČTK/Monika Hlaváčová

Provázek ale Karla Marxe v inscenaci nesoudí. Jen se ptá, zda lidé po tolika tragických zkušenostech ještě vůbec mají snít o lepší a spravedlivější společnosti, nebo zda je na místě skepse k idealistickým myšlenkám. „Současně se objevuje otázka, jestli člověk může domyslet následky všech svých činů, a odpověď je docela jasná: to asi nemůže,“ zamýšlí se Buš.

Tvůrci se ptali i veřejnosti v brněnských ulicích, co si v souvislosti s Karlem Marxem vybaví. V inscenaci zazní hlasy některých oslovených. V premiéře začne Divadlo Husa na provázku Ságu rodu Marxů vyprávět 17. května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
před 2 hhodinami

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 5 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
včera v 10:02

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Evropský pohled