Sága rodu Marxů zjišťuje, jestli máme ještě snít o lepším světě

Nahrávám video

Jednoho z nejkontroverznějších a zároveň nejvlivnějších myslitelů moderní doby Karla Marxe přivádí na jeviště brněnské Divadlo Husa na provázku. V nové inscenaci Sága rodu Marxů vycházel režisér Jan Mikulášek ze stejnojmenného románu španělského autora Juana Goytisola.

Karl Marx nepřestává ve společnosti vyvolávat rozporuplné emoce. „Nám připadá, že se i sto padesát let po smrti stává pro jedny magickou formulkou, jíž se zaklínají, pro druhé naopak se jeho jméno stává nadávkou, jíž označují ostatní,“ podotýká dramaturg a spoluautor inscenace Martin Sládeček.

Těchto momentů využilo i Divadlo Husa na Provázku a v inscenaci připomnělo kontroverzní událost, kdy v roce 2018 odhalili tomuto teoretikovi dělnického hnutí v rodném Trevíru sochu. Tu městu darovala Čína.

„To, že se k Marxovi vracíme, dává velký smysl, protože my sice tady v Evropě a v Česku se máme velmi dobře, ale polovina světového bohatství je v rukou pár lidí, tak není divu, že zrovna Marx rezonuje,“ míní představitel Karla Marxe Dalibor Buš.

Dopad jednoho člověka


Německý filozof usiloval o lepší a spravedlivější svět, a nepřímo tak zavinil spoustu křivd a utrpení. Na jeho učení komunisté vybudovali totalitní režimy dvacátého století. „Fascinuje nás, jak obrovský dopad mohou mít teoretické úvahy jednoho jediného člověka na osudy celých národů, životy stovek milionů lidí. Zajímá nás, kdo se vlastně skrývá pod obrovskými nánosy různých interpretací a dezinterpretací, zkreslených představ, mýtů a lží,“ uvedl režisér Jan Mikulášek.

Sága rodu Marxů
Zdroj: ČTK/Monika Hlaváčová

Provázek ale Karla Marxe v inscenaci nesoudí. Jen se ptá, zda lidé po tolika tragických zkušenostech ještě vůbec mají snít o lepší a spravedlivější společnosti, nebo zda je na místě skepse k idealistickým myšlenkám. „Současně se objevuje otázka, jestli člověk může domyslet následky všech svých činů, a odpověď je docela jasná: to asi nemůže,“ zamýšlí se Buš.

Tvůrci se ptali i veřejnosti v brněnských ulicích, co si v souvislosti s Karlem Marxem vybaví. V inscenaci zazní hlasy některých oslovených. V premiéře začne Divadlo Husa na provázku Ságu rodu Marxů vyprávět 17. května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 4 hhodinami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 9 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 13 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
včera v 16:50

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...