Rumunské rapsodie pro orchestr zaplní Rudolfinum

Praha - Jeden z významných dirigentů současné hudební scény Ion Marin provede s Českou filharmonií 25. a 26. března v Dvořákově síni Rudolfina Rumunské rapsodie pro orchestr od rumunského skladatele George Enesca. Rumunský skladatel, houslista, dirigent a pedagog George Enescu (1881-1955) se od počátku své umělecké kariéry zajímal o rumunský folklor. Tímto tématem jsou ovlivněny i dvě Rumunské rapsodie pro orchestr z let 1901 a 1902. Dále je na programu ukázka z baletu Romeo a Julie Sergeje Prokofjeva a Lisztův Klavírní koncert Es dur.

„V Praze jsem už za poslední rok a půl počtvrté. Českou filharmonii jsem dirigoval již třikrát. Myslím si, že ČF je jedno z největších bohatství české kultury, je to nejenom instituce dnešní doby, ale má také významnou tradici, nese v sobě hodně z české hudby a kultury. Má skutečně světovou úroveň. Stačí deset minut a jste na stejné vlně,“ řekl v rozhovoru pro ČT24 Ion Marin.

„Najít společnou řeč je širší záležitost. Hlavní jsou zkoušky, ale fungují zde i instinkty, tak jako při tanci. Čistě psychologicky vzato, trvá to tak tři, čtyři minuty, než se naladíme na stejnou frekvenci, a nebo nenaladíme. Když nastane tato situace, tak si musíme dát pozor, abychom si nešlapali na paty. Jednoduše řečeno, buď se jedná o lásku na první pohled, nebo ne. S ČF to byla láska na první pohled,“ doplnil dirigent.

Nahrávám video
Ion Marin hostem Studia6
Zdroj: ČT24

„Co se Georga Enesca týká, jeho Rumunská rapsodie je dílo z počátku 20. století, které napsal, když mu bylo 17 let. Česká filharmonie se už léta věnuje tzv. národní škole, tedy hudbě střední Evropy, která se opírá o folklor. Takže je to svého druhu rozšíření tohoto repertoáru,“ uvedl dále v rozhovoru Marin.

Dílo Franze Liszta, jednoho z hlavních představitelů romantismu, přednese portugalský klavírista Artur Pizarro, který poprvé vystoupil na veřejnosti ve věku tří let a o rok později debutoval v portugalské televizi.

Ion Marin

se narodil v Rumunsku, je občanem Rakouska a v současnosti žije ve Švýcarsku. Hudební vzdělání získal na Akademii George Enesca v Bukurešti, v Salzburg Mozarteum a na Accademia Chigiana v Sieně. Studoval dirigování, hru na klavír a skladbu. V současné době vede přední světové orchestry, získal renomé v operním i symfonickém repertoáru a jeho nahrávky byly oceněny několika prestižními cenami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel herec Jan Potměšil

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek večer ve spánku po delší nemoci divadelní a filmový herec Jan Potměšil, sdělila ČTK jeho manželka Radka Potměšilová. Herec byl již od začátku 90. let upoután na invalidní vozík. Aktivně se zapojil do sametové revoluce. V posledních třech letech měl Potměšil vážné zdravotní problémy.
07:13Aktualizovánopřed 9 mminutami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 21 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 22 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026
Načítání...