Rudolfinum: Warholova videa, „o nichž všichni četli, ale nikdo je neviděl“

Praha - Tři a půl roku připravovala Galerie Rudolfinum výstavu experimentálních němých filmů, která Andy Warhol točil v New Yorku v polovině 60. let. Výsledkem je 20 děl, oživlých obrazů, ze kterých v galerii shlížejí ikony své doby i neznámí lidé, kteří toužili ve Warholově Factory po slávě. Do 5. dubna si mohou lidé v galerii prohlédnout kolekci čtyřminutových "screen testů", ve kterých Warhol zachytil například Susan Sontagovou, Lou Reeda nebo Dennise Hoppera, a také jeho legendární nenarativní filmy Eat, Sleep, Kiss, Empire nebo Haircut.

„Všichni jsme o nich četli, ale nikdo je neviděl, jen hrstka vyvolených a ta potom podávala zavádějící informace,“ řekl dnes o kolekci ředitel Galerie Rudolfinum Petr Nedoma. Dodal, že snímky z let 1963 až 1966 se Warhol zapsal do dějin jak výtvarného, tak filmového umění.

Fascinován časem

V roce 1963 byl již Andy Warhol proslavený řadou obrazů (plechovka Cambellovy instantní polévky, Marilyn Monroe), když zakoupil 16mm kameru a následujících pět let se věnoval natáčení filmů. Natočil sérii němých filmů Haircut (No. 1), Sleep, Eat, Kiss, Blow Job i některé zvukové filmy.

Řada lidí slyšela o Warholových filmech, ale nikdo je neviděl. Nemůžete je nechat běžet tři měsíce osm hodin denně. Na výstavě v Rudolfinu ty nejdelší - Empire, který normálně trvá přes osm hodin, a Spánek, který trvá přes pět hodin - prezentujeme v komprimované podobě, jdou zhruba čtyřicetiminutové. Krátké, čtyřminutové němé záběry jsou prezentovány formou závěsných obrazů.

/ředitel Galerie Rudolfinum Petr Nedoma/

Zároveň v letech 1964 až 1966 experimentoval s filmovým portrétem a vytvořil asi pět set černobílých čtyřminutových filmů, nazvaných Screen Tests, ve kterých zachytil protagonisty života ve své Factory bez jakýchkoli režijních zásahů. „Někdy si čistí zuby, jindy se pouze dívají nebo si nasazují brýle a opájí se svou vlastní krásou, ale v zásadě jsou to vytržené banální záběry, jednoduché situace, které Warhol naaranžoval,“ popisuje Nedoma.

V roce 1968, kdy byl na Warhola spáchán atentát, opustil režii a nadále se věnoval produkci filmů Paula Morrisseyho. Před svou smrtí v roce 1987 rozhodl, že jeho filmová pozůstalost má být uchována v Museum of Modern Art. Jeho poslední vůli naplnila v roce 1997 The Andy Warhol Foundation for the Visual Arts darem všech čtyř tisíc kotoučů původních snímků a tiskovin muzeu. 

K výstavě je připraven doprovodný program, který zahájí 10. února přednáška kurátora výstavy Klause Biesenbacha. Více informací zde.

16 místo 24 

Pro výstavu byly vybrané Warholovy filmy z let 1963-1966 v Muzeu moderního umění přepsány z 16mm filmu na DVD při zachování rychlosti 16 obrázků za sekundu - přestože zkušební záběry byly podobně jako další Warholovy černobílé filmy původně točeny rychlostí zvukového filmu, tedy 24 rámečků za sekundu, požadoval Warhol nižší projekční rychlost 16 rámečků za sekundu, jaká se používala u němých filmů v počátcích kinematografie do 20. let 20. století. Výsledkem je vláčné plynutí, rytmus, který jako by nebyl v souladu s ostrým osvětlením a výraznými detailními záběry tváře a vlasů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Film o Jacksonovi postrádá skandály, diváci se ale hrnou

Hraný film o králi popu Michael vynesli diváci k návštěvnickému rekordu. Za převyprávění začátku příběhu Michaela Jacksona utratili první víkend jen v severoamerických kinech 97 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Zato kritici nadšením šetří, mimo jiné tepají do povrchnosti snímku, který ignoruje, že zpěvácká superhvězda čelila obvinění ze sexuálně nevhodného chování. Tvůrci tyto pasáže přetočili, aby se vyhnuli právním problémům.
včera v 16:51

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
včera v 13:00

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
včera v 11:36

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
28. 4. 2026

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
28. 4. 2026

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026
Načítání...