Roman Týc blbne, až to bolí

Praha - Galerie „dvorak sec contemporary“ představuje sólo show českého umělce Romana Týce, výtvarníka, který rád provokuje, protože do důsledků sleduje své vize. Výstava s názvem …jen blbni, zkazíš to všem! je Týcův již druhý sólový projekt v této galerii. V roce 2011 výstava Grave Robber s funerální tematikou překračovala hranice společenského vnímání a otevřela nepřítomné téma smrti a piety.

Umělecké projekty Romana Týce často nesou hlubokou myšlenku s přesahem do autorova osobního života. Roman Týc výstavu …jen blbni, zkazíš to všem! koncipuje přímo pro prostory galerie a inspiraci pro ni nalezl ve svém dětství a dospívání.

Jednotlivé instalace na sebe navazují a umožňují divákovi vnímat autorův osobní emotivní prožitek vložený do tohoto projektu. Odhaluje zde své dětské úzkosti i prchavé radosti. Týc nepracuje s tradičními výtvarnými materiály, jak už v předešlých projektech ukázal, bere si materiál z konkrétních míst. Pro současnou výstavu např. použil ukradené pletivo z tunelu Blanka či nainstaloval do výstavních prostor autodrom.

„Roman pracuje s realitou, vychází z ní a komentuje ji. Takže mu není proti mysli přinést do galerijního prostoru autodrom, který tady není samoúčelný, představuje totiž modely chování, které přetrvávají. Týc letos slaví čtyřicátiny, což s sebou nese určité bilancování, ovšem na obsah k této výstavě přišel před dvěma lety ve vězení, kdy měl dostatek času k přemýšlení. Vystavené lineární obrazy jsou do značné míry ilustrativní, i když to na první pohled nemusí být zřejmé. Všechny se vztahují k nějaké konkrétní události, jako např. vztah rodiče a dítěte, přítomnost smrti nebo i připomenutí sestry, které vždy vše procházelo,“ přibližuje výstavu její kurátor Radek Wohlmuth.

Roman Týc (1974), vlastním jménem David Hons, je současný český umělec, který se snaží najít hranice veřejného prostoru, ohledává meze systému a zasahuje tam, kde mu příležitost umožní prezentovat své myšlenky, čímž se velmi často dostává do konfliktu se zákonem. V roce 2012 si kvůli pozměněným panáčkům na semaforech odseděl měsíc ve vězení. Týc svojí tvorbou komentuje společnost a svět okolo sebe, kritizuje a provokuje a vyvolává tím silné zpětné reakce a debaty. Je jedním z mála českých umělců, kteří rezonují i na mezinárodním poli vizuálního umění a reprezentují české současné umění. Jeho projekty byly recenzovány v nejprestižnějších světových médiích, například v The New York Times.

Týc byl zařazen jako součást kontextu mezinárodního aktivistického umění do prestižní publikace německého vydavatelství Gestalten s názvem Art & Agenda – Political Art and Activism. Roman Týc se také dostal do podvědomí prostřednictvím akcí diverzní skupiny Ztohoven, jíž je spoluzakladatelem a která byla v roce 2013 pozvána na mezinárodní symposium do londýnské Tate Modern.ROMAN TÝC …jen blbni, zkazíš to všem! Galerie „dvorak sec contemporary“ Dlouhá 5, Praha 1. Výstava potrvá od 30. 1. 2014 do 13. 3. 2014, pondělí–pátek 10.00 – 18.00 hod., sobota 11.00 – 18.00 hod.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
20:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
17:59Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
včera v 10:00

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025

Chrám Hagia Sofia čeká velká rekonstrukce, má odolat i zemětřesení

Jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa, istanbulská Hagia Sofia, má před sebou jednu z nejrozsáhlejších renovací ve své dlouhé historii. Turečtí experti chtějí opravit a zpevnit její kupole tak, aby lépe odolaly případnému zemětřesení. Patnáct set let starý kostel přeměněný na mešitu patří k nejnavštěvovanějším památkám. Otevřená veřejnosti má zůstat i během stavebních prací.
16. 4. 2025
Načítání...