Rodina a přátelé se rozloučili se Zitou Kabátovou

Praha - „Loučíme se s mimořádnou ženou, matkou, babičkou, dámou, s českou herečkou, která byla při tolika dějinných událostech a převratech. Až se zdá neuvěřitelné, kolik se toho může vejít do jednoho lidského života,“ poznamenala ve smutečním projevu herečka Valérie Zawadská při posledním rozloučení se Zitou Kabátovou.

Poslední rozloučení s herečkou, která zemřela 27. května ve věku 99 let, se konalo ve strašnickém krematoriu v Praze. Pohřbu předcházela zádušní mše v kostele sv. Tomáše. Urna s popelem Zity Kabátové bude uložena na Vyšehradě na pietním místě nadace Život umělce.

S herečkou, která byla jednou z posledních hvězd meziválečné éry československé kinematografie, se přišli rozloučit vedle rodiny i Stanislav Zindulka, Lubomír Lipský, Dalimil Klapka, Gabriela Vránová, Miloš Nesvadba, Petr Hapka, prezident Herecké asociace Jiří Hromada a také publicistka Marie Formáčková, která s ní napsala osm vzpomínkových knížek.

Valérie Zawadská ve smuteční řeči mimo jiné upozornila, že Kabátové nebylo dopřáno, aby se prošla jako filmová hvězda po červeném koberci. „A tak po něm aspoň odchází,“ dodala. „Ona nikdy neměla hlavní role. Byla vždycky ta druhá. Měl jsem ji rád právě proto,“ přiznal skladatel Petr Hapka.

Mnozí za ní přicházeli i do léčebny dlouhodobě nemocných v motolské nemocnici, kde trávila po zranění posledních sedm let. Ještě v dubnu tam oslavila v dobré náladě své devětadevadesátiny a těšila se na oslavu stovky. Herečce tehdy k narozeninám přišly zahrát čtyři žákyně Základní umělecké školy Ilji Hurníka v Praze. Dnes doprovodily pietní akt melodií z filmu Muži nestárnou či písní Nespím, nespím, která v podání Kabátové kdysi zněla z filmového plátna.

Poslední rozloučení se Zitou Kabátovou
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Čestnou stráž stáli členové Klubu policejní historie z Brna v četnických uniformách - Kabátová byla čestnou členkou a jako pamětnice jim prý přispěla nejednou radou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
před 10 hhodinami

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
před 14 hhodinami

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
včera v 06:29

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
5. 3. 2026

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
4. 3. 2026

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
4. 3. 2026
Načítání...