Richard Biegel: Je obrovským štěstím, že hasiči zachránili střední část paláce

Praha - Dominanta holešovického Výstaviště, Průmyslový palác z roku 1891, přišla během nočního požáru o své levé křídlo. Škoda byla vyčíslena na miliardu korun, odborníci se shodují, že je třeba zničenou část nahradit.

Polozapomenutý novátor 

Palác byl vybudován při příležitosti konání Jubilejní zemské výstavy. Jeho autory jsou architekt Bedřich Münzberger a inženýr František Prášil. Polozapomenutý Münzberger dále v Praze navrhl například Náprstkovo muzeum, interiér Španělské synagogy, most Františka Palackého a řadu neorenesančních domů na Palackého náměstí. Při stavbě Průmyslového paláce poprvé použil ocelových konstrukcí.
 
„V naší rodině se traduje, že po návštěvě Paříže, kde viděl Eiffelovku, se nadchl pro tento moderní styl,“ říká architektova pravnučka, historička Jiřina Chrastilová.
 
Stavbu provázely od počátku problémy - roku 1890 postihla Prahu povodeň a následně velký mráz. Přesto byla stavba během pěti měsíců, tedy 15. května 1891, dokončena. Během následujících více než sta let se dočkala několika úprav. „Jeho úplně intaktní podoba se nedochovala, protože prošel dalšími úpravami architektů Fanty, Krohy a Smetany,“ připomíná architektka Eva Dvořáková.
 
Koruna, hvězda a co dál…

Na nejvyšší, 51 metrů vysoké věži byla původně Svatováclavská koruna, která svítila do všech stran - na Výstavišti se totiž tehdy prezentoval i František Křižík, který zde experimentoval s elektřinou. V polovině 20. století se na věži objevila rudá hvězda; v té době se celé Výstaviště jmenovalo Park kultury a oddechu Julia Fučíka. 

„Nejde jen o ten dům, ale o celek Výstaviště. Realizace byla pražským splněním pařížského snu. Praha tehdy ožila výstavním ruchem a toto jsou jeho stopy,“ říká historik architektury Richard Biegel. Progresivní konstrukce vycházela z toho, co se dělo ve světě. Historizující, v podstatě novobarokní, elegantní vzhled připomíná například Fantovo Hlavní nádraží. 

Podobné stavby vznikaly ve všech evropských centrech, u nás představuje velmi důležitý stupeň v dějinách architektury. Podle Biegela je velkým štěstím, že se zachovala střední, jedinečná část paláce. „Stavba je symetrická, můžeme udělat přesnou kopii pravého křídla. Musí se doplnit zrcadlový obraz,“ říká. Jinak by ale podle něj na Výstavišti měla přijít ke slovu současná architektura, tak, jak tomu bylo v průběhu minulých let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 16 mminutami

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 1 hhodinou

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 5 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 5 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 7 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
včera v 16:55

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
včera v 11:56

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...