Revue Prostor slaví 25 let

Praha - Původně samizdatový časopis Prostor, u jehož zrodu stáli Aleš Lederer, Jan Štern, Jan Vávra a Jiří Hapala, vznikl v červnu v roce 1982 a v samizdatové podobě vycházel do roku 1989. Vyšlo tehdy celkem 12 čísel, kvůli hrozbě prozrazení a zákazu používali autoři i přispěvatelé pseudonymy. V jednotlivých tematických číslech revue se objevovaly esejistické texty zrcadlící proměnu společenské, politické, kulturní i psychologické atmosféry doby.

V rozhovoru s Evou Valjarevičovou připomněl Aleš Lederer začátky časopisu:

Jak se za komunismu dělal nezávislý časopis?
Jak to šlo. Bylo potřeba vymyslet nějakou metodu, jak tisknout. Myslím, že to byl František Stárek, který později vydával Vokno, který vymyslel, že se do rámu napnulo plátno, na blány se napsaly texty, pak se nanesla černá barva a válečkem se to kopírovalo na papíry. Takto jsme dělali první čísla. Později jsme získali dokonalejší techniku, kopírku Xerox.

První kopírku pro vás prý zprostředkoval Pavel Tigrid?
Můj otec, který byl v emigraci, v roce 1983 zemřel v Německu. Byl jsem se svou ženou puštěn na pohřeb, kde jsem se setkal i s Pavlem Tigridem, který se o nás asi tři dny staral. Když došla řeč na vydávání Prostoru, Tigrid přislíbil pomoc a opravdu, přes diplomaty propašoval kopírku do Československa.

Jaký byl obsah revue?
Prostor nebyl typický disidentský časopis. Stál někde na pomezí mezi „šedou zónou“ a disentem. Nikdo z nás nebyl chartista. Časopis jsme chtěli dělat co nejotevřeněji na všechny strany, abychom oslovili i normální společnost, aby to nebylo vyostřeno jenom pro disidenty. Obrovským vzorem pro nás bylo Tigridovo Svědectví, které jsem poprvé měl v ruce v roce 1976.

Co se změnilo s rokem 1989?
Je to možná trochu smutné, ale tehdy jsme dělali tak 200 kopií a přes soukromý odhad, podle toho, kolik lidí přečetlo jednu kopii, jsme došli k propočtu, že jsme měli něco mezi 2 až 4 tisíci čtenářů. Dnes tiskneme 800 až 1000 kopií, prodáme 600 až 800. Svoboda je krásná věc, ale okrajovým záležitostem, jako jsou intelektuální revue, nepřeje.

Redakce časopisu na internetových stránkách uvádí: "Revue Prostor si stále udržuje charakter prestižního intelektuálního časopisu s dobrou pověstí. Pěstuje esejistický styl psaní a myšlení, v jednotlivých tematizovaných číslech usiluje o nekonvenční pohled na aktuální problémy doby a je určena všem hledajícím, kteří si všímají širších souvislostí společenského života a jeho duchovního rozměru."

Poslední 75. číslo revue Prostor zpracovává téma „Legendy, mýty a bludy v českých dějinách“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: George Lucas otvírá muzeum příběhů. Spíš ješitnosti, míní někteří

Filmař George Lucas a jeho žena Mellody Hobsonová otevírají v Los Angeles nové, velkoryse pojaté muzeum. Věnováno je – jak říká názvem – narativnímu umění. Tedy na výstavní ploše devíti tisíc metrů čtverečních přibližuje vyprávění příběhů prostřednictvím obrazů. Od pravěkých maleb přes strop Sixtinské kaple a obraz Vincenta van Gogha až po komiks. A ano, nechybí ani Hvězdné války. Na roveň přitom staví „vysokou kulturu“ a popkulturu. Znalci oboru se neshodnou, jestli je tento kurátorský přístup spíš vizionářský, nebo na škodu.
včera v 09:00

Za megakoncerty stojí touha po zážitcích a velký byznys

Obrat živé hudby se od konce pandemie covidu-19 výrazně zvýšil, přibývá publika a rostou také ceny vstupenek. Redakce RTVE se hudebního průmyslu ptala, co tento trend pohání a jaké dopady má uvnitř i vně samotného odvětví.
18. 9. 2026

VideoJazz Sabath se nenechá svázat originálem, říká Wakeman

Klávesista Adam Wakeman přivezl do Prahy svůj projekt Jazz Sabbath, který propojuje skladby skupiny Black Sabbath s jazzovou estetikou. Wakeman s muzikanty z britské heavymetalové kapely mnoho let vystupoval coby koncertní hráč. „Nechtěl jsem se nechat svazovat původní strukturou. Právě o tom jazz je – o rozvíjení, improvizaci,“ vysvětluje svůj přístup.
18. 9. 2026

Třeštíková točila třicet let Basikovou. Jsem vyrovnaná se vším, říká zpěvačka

Tuzemská kina začala promítat dokument Bára Basiková. Zpěvačka v něm mluví o svém životě i kariéře. Dokumentaristka Helena Třeštíková se za protagonistkou vracela přes tři dekády, díky archivům ale pokryla i její mládí. „Lidi překvapilo, co všechno mám za sebou a jak jsem se s tím vyrovnala. Je to film hodně pro holky, ženy, protože se v tom poznávají,“ zmiňuje Basiková první divácké ohlasy.
18. 9. 2026

Lewandowska už má Thálii. Další mohou získat Majer, Margita či Beretová

Divadelní ceny Thálie oznámily nominace za rok 2026. Vítězové ocenění za nejlepší jevištní výkony v oboru činohra, balet, opera či loutkové a alternativní divadlo si vítězové převezmou 3. října v Národním divadle. Za celoživotní mistrovství budou oceněni Petr Nárožný či Zdena Herfortová. Thálii pro umělce do 33 let už převzala Simona Lewandovská.
17. 9. 2026

Sheeran zůstal na turné bez předskokanů. Kvůli politice, kterou řešit nechce

Začalo to vyřazením rappera Macklemorea a následně odešli už sami i další umělci. Britský písničkář Ed Sheeran tak během svého turné Loop přišel o několik kolegů, kteří s ním měli vystupovat. A irská rozhlasová stanice přestala pouštět Sheeranovy skladby. Důvodem jsou rozdílné názory na Macklemoreovy propalestinské komentáře a písničkářův postoj k nim.
17. 9. 2026Aktualizováno17. 9. 2026

VideoFilmové premiéry: Historická Rose, dokument o Basikové a animovaný kojot

Steven Soderbergh posílá do kin krimikomedii Christopherové, v níž je už nemalující slavný výtvarník v podání Iana McKellena vystaven nátlaku svých vypočítavých potomků. Rakouské historické drama Rose se odehrává po třicetileté válce a pojednává o ženě, která se vydává za vojáka a nárokuje si opuštěné pozemky. Animovanou rodinnou komedii Kojot vrací úder nechtělo studio Warner Bros. v očekávání propadáku původně vůbec promítat, nakonec se ale do kin dostává. Českou kinematografii zastupuje dokument Bára Basiková, časosběrný snímek o ní točila Helena Třeštíková. A na plátna se ještě vrací Krátký film o lásce Krzysztofa Kieslowského z osmdesátých let.
17. 9. 2026

Jára Cimrman slaví šedesát let

Uplynulo přesně šedesát let od chvíle, kdy do české společnosti vstoupila asi nejznámější fiktivní postava tuzemských dějin – Jára Cimrman. Jeho jméno poprvé padlo v rozhlasovém pořadu Nealkoholická vinárna u pavouka z úst Zdeňka Svěráka. Tehdy ale Jára Cimrman ještě nebyl univerzální vynálezce, světoběžník ani spisovatel. Fenomén se dále rozvíjel. Tři měsíce poté v rozhlasovém pořadu oznámili tvůrci nález Cimrmanovy pozůstalosti a v nadcházejícím roce pak uvedli první dvě hry. Letos tak Divadlo Járy Cimrmana vstoupilo do šedesáté sezony.
16. 9. 2026Aktualizováno16. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.