Revue Prostor slaví 25 let

Praha - Původně samizdatový časopis Prostor, u jehož zrodu stáli Aleš Lederer, Jan Štern, Jan Vávra a Jiří Hapala, vznikl v červnu v roce 1982 a v samizdatové podobě vycházel do roku 1989. Vyšlo tehdy celkem 12 čísel, kvůli hrozbě prozrazení a zákazu používali autoři i přispěvatelé pseudonymy. V jednotlivých tematických číslech revue se objevovaly esejistické texty zrcadlící proměnu společenské, politické, kulturní i psychologické atmosféry doby.

V rozhovoru s Evou Valjarevičovou připomněl Aleš Lederer začátky časopisu:

Jak se za komunismu dělal nezávislý časopis?
Jak to šlo. Bylo potřeba vymyslet nějakou metodu, jak tisknout. Myslím, že to byl František Stárek, který později vydával Vokno, který vymyslel, že se do rámu napnulo plátno, na blány se napsaly texty, pak se nanesla černá barva a válečkem se to kopírovalo na papíry. Takto jsme dělali první čísla. Později jsme získali dokonalejší techniku, kopírku Xerox.

První kopírku pro vás prý zprostředkoval Pavel Tigrid?
Můj otec, který byl v emigraci, v roce 1983 zemřel v Německu. Byl jsem se svou ženou puštěn na pohřeb, kde jsem se setkal i s Pavlem Tigridem, který se o nás asi tři dny staral. Když došla řeč na vydávání Prostoru, Tigrid přislíbil pomoc a opravdu, přes diplomaty propašoval kopírku do Československa.

Jaký byl obsah revue?
Prostor nebyl typický disidentský časopis. Stál někde na pomezí mezi „šedou zónou“ a disentem. Nikdo z nás nebyl chartista. Časopis jsme chtěli dělat co nejotevřeněji na všechny strany, abychom oslovili i normální společnost, aby to nebylo vyostřeno jenom pro disidenty. Obrovským vzorem pro nás bylo Tigridovo Svědectví, které jsem poprvé měl v ruce v roce 1976.

Co se změnilo s rokem 1989?
Je to možná trochu smutné, ale tehdy jsme dělali tak 200 kopií a přes soukromý odhad, podle toho, kolik lidí přečetlo jednu kopii, jsme došli k propočtu, že jsme měli něco mezi 2 až 4 tisíci čtenářů. Dnes tiskneme 800 až 1000 kopií, prodáme 600 až 800. Svoboda je krásná věc, ale okrajovým záležitostem, jako jsou intelektuální revue, nepřeje.

Redakce časopisu na internetových stránkách uvádí: "Revue Prostor si stále udržuje charakter prestižního intelektuálního časopisu s dobrou pověstí. Pěstuje esejistický styl psaní a myšlení, v jednotlivých tematizovaných číslech usiluje o nekonvenční pohled na aktuální problémy doby a je určena všem hledajícím, kteří si všímají širších souvislostí společenského života a jeho duchovního rozměru."

Poslední 75. číslo revue Prostor zpracovává téma „Legendy, mýty a bludy v českých dějinách“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Český film je v dobré kondici, stačí jen trochu přidat, říká Bezděk Fraňková

Bývalá šéfka Státního fondu audiovize Helena Bezděk Fraňková získá letošního Českého lva za mimořádný přínos kinematografii. Cenu uděluje prezidium České filmové a televizní akademie. Odbornice na filmovou politiku, veřejné financování a mezinárodní audiovizi ji převezme 14. března na slavnostním večeru Českých lvů. Bezděk Fraňková v průběhu dvou dekád ve státní správě prosadila mimo jiné zavedení filmových pobídek, které do tuzemska lákají zahraniční štáby. Ty tu v posledních letech utrácejí miliardy korun.
před 16 hhodinami

Česko na Eurovizi bude reprezentovat Daniel Žižka

Česko zná svého zástupce pro letošní ročník Eurovision Song Contest. Na jedné z nejsledovanějších hudebních soutěží světa bude se skladbou CROSSROADS Českou republiku reprezentovat Daniel Žižka, který patří k nejvýraznějším talentům nastupující hudební generace. Česká televize odvysílá přímé přenosy květnových semifinále na ČT2, finále pak na ČT1.
8. 3. 2026

Kniha o mediální češtině luští oříšek, jaké exemplární příklady jsou na vině

Lingvistka Lucie Jílková v knize Jak moc nás to posunulo? nabízí odpověď, jak jsou na tom s čistotou češtiny média. A nezní příliš lichotivě.
7. 3. 2026

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
6. 3. 2026

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
6. 3. 2026

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
6. 3. 2026

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
5. 3. 2026
Načítání...