Retrospektiva Maxe Ernsta je vyzkoušená klasika

Stále ještě štědře finančně státem, městem i soukromými donátory dotovaná vídeňská výstavní scéna dospěla vlastně logicky do přehledné polohy. Možná dnes jako nejvýkonnější evropské přehlídkové (rozuměj výstavní) molo se vyprofilovalo do systému, který nabízí vedle sebe  prostory pro představování směrů a trendů hledajících, představujících zejména moderní či ještě neznámá směřování a umělce, přes místa nabízející pohledy a hodnoty stvrzující a hodnotící až po místa, kde se můžeme vracet k prověřené konzervativní klasice. Souhrnem všech těchto činností a pohledů je ve svých jubilejních deseti letech po rekonstrukci rozsáhlá Albertina, která bez výjimky souběžně nabízí všechny výše uvedené polohy. Navíc se tím stal takřka výstavní zázrak – to vše v místech, jehož geniem loci byla po mnohá desetiletí práce s grafikou, nanejvýš s fotografií.

Nemůžeme pominout, že celá vídeňská výstavní scéna se při nedostatku energie, prostředků, výkonnosti a představivosti na straně české, reprezentováno takřka opuštěnými podobnými českými místy a institucemi, dáno vlastně celým pochmurným ne-konceptem zdejšího kulturního provozu, stala součástí pravidelného zájmu českého a moravského publika. Jen si vzpomeňte na Goghovu výstavu v Albertině před nedávným časem, kdy i vídeňské listy se podivovaly a otevřeně radovaly nad tím, že do Vídně denně přijíždí až 36 českých autobusů s diváky!!! Násobte si!

Právě zmíněná Albertina teď nabízí rozsáhlou výstavu, nepatřící sice do prezentací objevujících a seznamujících, ale k těm potvrzujícím a shrnujícím. Retrospektiva Maxe Ernsta, malíře, grafika, sochaře, teoretika umění či básníka má košili střiženou stejně, jako celá řada předchozích zdejších výstav. Nabízí vyzkoušené a stále ještě vzrušující jméno ve vzorné prezentaci rozsáhlého souboru děl. Divák spatří více než 160 obrazů, kreseb, koláží, plastik, fotografií a částí filmů (nepomiňme také tištěné dokumenty a ukázky časopisů, které Ernst vydával - Bulletin D a Der Ventilator) nabízených ve vzorně osvětleném prostoru, vše přesně chronologicky seřazeno a jako vždy bohatě popsáno. Pomalu se posunující davy vnímají totiž tyto výstavy nejen jako estetický harmonický zážitek, ale také jako vzdělávací a studijní prostor, jehož informační hodnotu přiřazují k původně základnímu poslání. Navíc je nutno připojit, že tato výstava je kupodivu prvním autorovým představením v Rakousku!

  • Max Ernst - Ptačí pomník zdroj: galerie Albertina
  • Max Ernst - Po čistém slově zdroj: galerie Albertina

Byť určitá posunující a revoluční role Ernsta jako spolutvůrce dvou významných výtvarně-společenských hnutí (dada a surrealismus) časem vyhasla, dostala jeho díla dnes již zcela jinou hodnotu, zejména onu dokumentární. Až na místě si však znovu divák uvědomí, že celá řada Ernstových děl se stala kultovním sdělením, možná odtržena od původních souvislostí, výkladů a úkolů a prověřena časem si žije svůj další nezávislý život a ponechala si převážně roli estetického oslovení, nestárnoucího a překvapujícího. Přesymbolování, tak nutné v určitých fázích vývoje zejména surrealismu, zde vnímáme již spíše jen jako hru, o to více vystupují zmíněná díla, kterých je – kupodivu –opravdu nemálo. Divák je tak, často i proti svému původnímu naladění, strháván a postupně propadá celému kouzlu  Ernstova díla znovu a znovu. Tematický a výrazový vývoj řazení výstavy a Ernstovy tvorby navíc nenechává usnout divákovu pozornost, takže vždy, kdy dojde k nebezpečí ztráty pozornosti a tolerance, vystrčí kurátoři další a nové Ernstovy (ďábelské a hravé) růžky.

Navíc se v celém jeho životě a tvorbě otiskuje plasticky celé to šílené evropské dvacáté století, jehož pozadí Ernst svým způsobem spolužil a spoluvytvářel. Jeho setkávání či častá spolupráce s Apollinairem, Delaunym, Arpem, Kleem, Eluardem, Miróem, Dalím, Duchampem, Chagallem či Buňuelem byla oboustranně oplodňující a posouvající. Patřil zcela jasně spolu s Matissem, Picassem, Beckmannem, Kandinským a Warholem k hlavním postavám uměleckého dění této doby. Navíc používal a vytvářel celou řadu výtvarných technik, od koláže, přes frotáž, gratáž po dekalkomanii. Ernstův nesporný vliv pokrýval celou tehdejší dynamickou moderní tvůrčí Evropu, rozkročen jsa mezi Kolín nad Rýnem a Paříž. Potrval však i mimo běžný čas a jeho tehdejší prostor – připomeňme například jasný přiznaný vliv na Jacksona Pollocka.

Nebylo by od věci připomenout, že celá řada postojů a tvůrčích nápadů, ať již v jakémkoliv směru, určitě vznikala i na pozadí spolužití Ernsta s řadou výjimečných žen (Luise Strausovou, Marie-Berthe Aurenche, Leonorou Carringtonovou, Peggy Guggenheimovou, Dorotheou Tanningovou).

Výstavu vytvořili spolu s Nadací Beyeler hostující kurátoři Werner Spies a Julia Drost. Vy si ji však uložte jako setkání s dávným přítelem, jehož kvality můžete možná lehce přehodnotit a některé nečekaně svěží znovu přijmout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoO Oscara usilují i tvůrci česko-dánského dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi

Dvojice českých producentů v úterý odlétá do Los Angeles, kde se budou udílet ceny Oscar. Nominaci na zlatou sošku totiž získal česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Od premiéry na festivalu Sundance už posbíral po světě řadu trofejí, naposledy ho ocenila britská filmová akademie. Oscarovou kampaň vedou Češi s Dány intenzivně už od září. Podpořili ji i oba státní filmové fondy. Tvůrci jsou tak už půl roku stále na cestách, aby film dostali k co nejvíce členům americké akademie. V polovině února se účastnili oběda pro nominované na Oscara, který se konal v Beverly Hills. Film tak mohli představit i hollywoodské elitě. Na akci se potkali a mluvili třeba s hercem Leonardem DiCapriem nebo Ethanem Hawkem. Nominovaný dokument představili také režisérovi Stevenu Spielbergovi. O tom, zda film cenu získá, se rozhodne v noci z 15. na 16. března.
před 45 mminutami

Český film je v dobré kondici, stačí jen trochu přidat, říká Bezděk Fraňková

Bývalá šéfka Státního fondu audiovize Helena Bezděk Fraňková získá letošního Českého lva za mimořádný přínos kinematografii. Cenu uděluje prezidium České filmové a televizní akademie. Odbornice na filmovou politiku, veřejné financování a mezinárodní audiovizi ji převezme 14. března na slavnostním večeru Českých lvů. Bezděk Fraňková v průběhu dvou dekád ve státní správě prosadila mimo jiné zavedení filmových pobídek, které do tuzemska lákají zahraniční štáby. Ty tu v posledních letech utrácejí miliardy korun.
před 18 hhodinami

Česko na Eurovizi bude reprezentovat Daniel Žižka

Česko zná svého zástupce pro letošní ročník Eurovision Song Contest. Na jedné z nejsledovanějších hudebních soutěží světa bude se skladbou CROSSROADS Českou republiku reprezentovat Daniel Žižka, který patří k nejvýraznějším talentům nastupující hudební generace. Česká televize odvysílá přímé přenosy květnových semifinále na ČT2, finále pak na ČT1.
8. 3. 2026

Kniha o mediální češtině luští oříšek, jaké exemplární příklady jsou na vině

Lingvistka Lucie Jílková v knize Jak moc nás to posunulo? nabízí odpověď, jak jsou na tom s čistotou češtiny média. A nezní příliš lichotivě.
7. 3. 2026

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
6. 3. 2026

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
6. 3. 2026

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
6. 3. 2026

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026
Načítání...