Retrospektiva Maxe Ernsta je vyzkoušená klasika

Stále ještě štědře finančně státem, městem i soukromými donátory dotovaná vídeňská výstavní scéna dospěla vlastně logicky do přehledné polohy. Možná dnes jako nejvýkonnější evropské přehlídkové (rozuměj výstavní) molo se vyprofilovalo do systému, který nabízí vedle sebe  prostory pro představování směrů a trendů hledajících, představujících zejména moderní či ještě neznámá směřování a umělce, přes místa nabízející pohledy a hodnoty stvrzující a hodnotící až po místa, kde se můžeme vracet k prověřené konzervativní klasice. Souhrnem všech těchto činností a pohledů je ve svých jubilejních deseti letech po rekonstrukci rozsáhlá Albertina, která bez výjimky souběžně nabízí všechny výše uvedené polohy. Navíc se tím stal takřka výstavní zázrak – to vše v místech, jehož geniem loci byla po mnohá desetiletí práce s grafikou, nanejvýš s fotografií.

Nemůžeme pominout, že celá vídeňská výstavní scéna se při nedostatku energie, prostředků, výkonnosti a představivosti na straně české, reprezentováno takřka opuštěnými podobnými českými místy a institucemi, dáno vlastně celým pochmurným ne-konceptem zdejšího kulturního provozu, stala součástí pravidelného zájmu českého a moravského publika. Jen si vzpomeňte na Goghovu výstavu v Albertině před nedávným časem, kdy i vídeňské listy se podivovaly a otevřeně radovaly nad tím, že do Vídně denně přijíždí až 36 českých autobusů s diváky!!! Násobte si!

Právě zmíněná Albertina teď nabízí rozsáhlou výstavu, nepatřící sice do prezentací objevujících a seznamujících, ale k těm potvrzujícím a shrnujícím. Retrospektiva Maxe Ernsta, malíře, grafika, sochaře, teoretika umění či básníka má košili střiženou stejně, jako celá řada předchozích zdejších výstav. Nabízí vyzkoušené a stále ještě vzrušující jméno ve vzorné prezentaci rozsáhlého souboru děl. Divák spatří více než 160 obrazů, kreseb, koláží, plastik, fotografií a částí filmů (nepomiňme také tištěné dokumenty a ukázky časopisů, které Ernst vydával - Bulletin D a Der Ventilator) nabízených ve vzorně osvětleném prostoru, vše přesně chronologicky seřazeno a jako vždy bohatě popsáno. Pomalu se posunující davy vnímají totiž tyto výstavy nejen jako estetický harmonický zážitek, ale také jako vzdělávací a studijní prostor, jehož informační hodnotu přiřazují k původně základnímu poslání. Navíc je nutno připojit, že tato výstava je kupodivu prvním autorovým představením v Rakousku!

  • Max Ernst - Ptačí pomník zdroj: galerie Albertina
  • Max Ernst - Po čistém slově zdroj: galerie Albertina

Byť určitá posunující a revoluční role Ernsta jako spolutvůrce dvou významných výtvarně-společenských hnutí (dada a surrealismus) časem vyhasla, dostala jeho díla dnes již zcela jinou hodnotu, zejména onu dokumentární. Až na místě si však znovu divák uvědomí, že celá řada Ernstových děl se stala kultovním sdělením, možná odtržena od původních souvislostí, výkladů a úkolů a prověřena časem si žije svůj další nezávislý život a ponechala si převážně roli estetického oslovení, nestárnoucího a překvapujícího. Přesymbolování, tak nutné v určitých fázích vývoje zejména surrealismu, zde vnímáme již spíše jen jako hru, o to více vystupují zmíněná díla, kterých je – kupodivu –opravdu nemálo. Divák je tak, často i proti svému původnímu naladění, strháván a postupně propadá celému kouzlu  Ernstova díla znovu a znovu. Tematický a výrazový vývoj řazení výstavy a Ernstovy tvorby navíc nenechává usnout divákovu pozornost, takže vždy, kdy dojde k nebezpečí ztráty pozornosti a tolerance, vystrčí kurátoři další a nové Ernstovy (ďábelské a hravé) růžky.

Navíc se v celém jeho životě a tvorbě otiskuje plasticky celé to šílené evropské dvacáté století, jehož pozadí Ernst svým způsobem spolužil a spoluvytvářel. Jeho setkávání či častá spolupráce s Apollinairem, Delaunym, Arpem, Kleem, Eluardem, Miróem, Dalím, Duchampem, Chagallem či Buňuelem byla oboustranně oplodňující a posouvající. Patřil zcela jasně spolu s Matissem, Picassem, Beckmannem, Kandinským a Warholem k hlavním postavám uměleckého dění této doby. Navíc používal a vytvářel celou řadu výtvarných technik, od koláže, přes frotáž, gratáž po dekalkomanii. Ernstův nesporný vliv pokrýval celou tehdejší dynamickou moderní tvůrčí Evropu, rozkročen jsa mezi Kolín nad Rýnem a Paříž. Potrval však i mimo běžný čas a jeho tehdejší prostor – připomeňme například jasný přiznaný vliv na Jacksona Pollocka.

Nebylo by od věci připomenout, že celá řada postojů a tvůrčích nápadů, ať již v jakémkoliv směru, určitě vznikala i na pozadí spolužití Ernsta s řadou výjimečných žen (Luise Strausovou, Marie-Berthe Aurenche, Leonorou Carringtonovou, Peggy Guggenheimovou, Dorotheou Tanningovou).

Výstavu vytvořili spolu s Nadací Beyeler hostující kurátoři Werner Spies a Julia Drost. Vy si ji však uložte jako setkání s dávným přítelem, jehož kvality můžete možná lehce přehodnotit a některé nečekaně svěží znovu přijmout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Svět letos nejvíc poslouchal Bad Bunnyho či Bruna Marse, v Česku se líbí Calin

Hudební platformy zveřejňují žebříčky nejposlouchanějších skladeb a umělců za letošní rok. Nejstreamovanějším umělcem byl na Spotify vyhlášen Bad Bunny, který „sesbíral“ téměř dvacet miliard přehrání. Ze skladeb se na špici často opakují písničkové spolupráce Bruna Marse. V tuzemsku nedají posluchači dopustit na Calina či Viktora Sheena.
před 45 mminutami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nemáme ambici být v rádiu, říkají The Ecstasy Of Saint Theresa k písni po 19 letech

Hudební skupina The Ecstasy Of Saint Theresa stvrdila svůj návrat novou skladbou po devatenácti letech. Vznikl k ní i videoklip. Uskupení patří k hlavním zástupcům české elektronické hudby. Stojí za ním hudební producent a skladatel Jan P. Muchow a zpěvačka a herečka Kateřina Winterová.
před 2 hhodinami

Čtyři země odstupují z Eurovize kvůli účasti Izraele

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.
před 8 hhodinami

Zemřel Theodor Pištěk. Držitel Oscara, jehož uniformy nosí Hradní stráž

Ve věku 93 let zemřel malíř a výtvarník Theodor Pištěk, informovala o tom rodina. Za kostýmy k filmu Amadeus Miloše Formana získal v roce 1985 Oscara. Spolupráce s ním mu vynesla i Césara za Valmonta. S Formanem natočil i film Lid versus Larry Flynt. Jako malíř proslul fotorealistickou malbou hlavně automobilů, letadel a strojů.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Pohádky tisíce a jedné noci se vrací do kin, je na ně zase vidět

Po více než půlstoletí se na filmová plátna vrací Pohádky tisíce a jedné noci. Animovaný snímek Karla Zemana prošel u příležitosti sto patnáctého výročí narození tohoto tvůrce digitálním restaurováním. Podílela se na něm i režisérova dcera Ludmila, která je spoluautorkou výtvarné podoby původního dobrodružství námořníka Sindibáda.
včera v 11:00

Soud v USA poslal do vězení lékaře, který poskytl herci Perrymu ketamin

Soud v americkém Los Angeles poslal na 2,5 roku do vězení kalifornského lékaře za nelegální poskytnutí ketaminu Matthewovi Perrymu. Herec zemřel v roce 2023 kvůli předávkování touto látkou. Doktor Salvador Plasencia se už dříve přiznal k prodeji ketaminu Perrymu v týdnech před jeho smrtí, napsala agentura AP. Lékař je prvním odsouzeným v případu, v němž figuruje celkem pět obžalovaných, informují tiskové agentury.
3. 12. 2025

Záhada strašidelného zámku i Anděl Páně. ČT o Vánocích nabídne přes 120 pohádek

Letošní štědrovečerní pohádka České televize Záhada strašidelného zámku je hotová. Tvůrci na ní v těchto dnech dokončili poslední práce. Premiérový příběh pro nejsledovanější večer roku natočil režisér Ivo Macharáček, který je mimo jiné autorem Tajemství staré bambitky. Princeznu hraje Sofie Anna Švehlíková, prince Oskar Hes. ČT, která tradici premiérových příběhů na Štědrý den udržuje od roku 1993, nasazuje celkem do programu o letošních Vánocích více než 120 pohádek. Patří mezi ně také Anděl Páně. První díl tohoto filmu měl v kinech premiéru přesně před dvaceti lety. Letos ho ČT odvysílá 23. prosince. Kromě Vánoc se navíc letos Anděl Páně objeví na obrazovkách i v rámci silvestrovského speciálu Výborné show.
3. 12. 2025
Načítání...