V kutnohorské kostnici začali restaurátoři rozebírat první ze čtyř velkých pyramid složených z lidských kostí. Práce jsou součástí velké rekonstrukce, která začala v roce 2014 a má trvat až deset let. Podle ředitelky organizační složky farnosti Radky Krejčí jde o nejrozsáhlejší obnovu kostnice od počátku 18. století, kdy kapli původně ze 14. století upravoval architekt Jan Blažej Santini-Aichel.
Při rozebírání se restaurátoři neobejdou kvůli spórům plísní bez ochranného obleku a respirátoru. Demontované kosti někdejších obětí moru a husitských válek musí následně zbavit nečistot a dezinfikovat.
„Konzervátorská práce bude spíš lehčího charakteru. Nebudeme ty kosti čistit tak důkladně, jako jsme je čistili u závěsné výzdoby,“ připomněl restaurátor Tomáš Král nedávné práce na záchraně kostelního lustru, který je také sestaven z lidských kostí.
Obnova odkryje některá tajemství
Jak dlouho rozebírání potrvá, nelze podle Krále s určitostí říct. „Neznáme množství kostí, je to experiment,“ připustil. Podle odhadů je v kostnici uloženo až 60 tisíc lebek a až 450 tisíc dlouhých kostí. „Nevíme, jak jsou kosti spojené, jestli jsou vůbec spojené,“ doplnila Radka Krejčí další tajemství, jež pyramidy uchovávají. Dosud se totiž nikdy nerozebíraly.
„Kostnice je spjatá s cisterciáckým řádem, který sem přišel v roce 1142 na pozvání Miroslava z Markvartic. Cisterciáci vybudovali blízkou katedrálu a také toto místo, kde byl hřbitov o velikosti 3,5 hektaru. Později se zmenšil, a tak vznikla kostnice. Čtyři pyramidy z kostí zde podle legendy složil poloslepý mnich, jemuž se poté vrátil zrak. S výzdobou později pokračoval Santini a následně František Rint,“ připomněla Krejčí historii kostnice. Řezbář Rint, který je mimo jiné autorem kostěného lustru, poslední úpravy provedl v 19. století.
Aby mohly být pyramidy sestaveny do stejné podoby jako před rozebráním, pomáhají restaurátorům geodeti. Ti v počítači vytvoří trojrozměrný model věží z kostí.
Po celou dobu opravy zůstane kostnice přístupná návštěvníkům, rekonstrukční práce mohou zájemci sledovat díky okénkům v prachostěnné zábraně.
Jedna pyramida za rok
Podle hlavního projektanta Víta Mlázovského jsou pyramidy poškozeny a deformovány hlavně ve spodní části. Co je příčinou, se odborníci mohou jen dohadovat. Otázkou je, zda věže nejsou příliš velké a kosti jsou schopné zvládnout takové zatížení. Nepříznivý vliv mají i plísně a nadměrná vlhkost.
„Nechceme pyramidy rozebírat kvůli ostatkům, ale nutí nás k tomu havarijní stav stavby, tedy omítek či dřevěných konstrukcí. Navíc se kostnice naklání, náklon se měří už několik let a naštěstí nedochází k dalším posunům. K náklonu nejspíše došlo už při stavbě kostnice a od té doby nepokračuje. Ale stejně se bude muset staticky zajistit,“ upřesnil Petr Cicvárek, vedoucí údržby památek Římskokatolické farnosti Kutná Hora – Sedlec.
Potřebné stavební a restaurátorské práce obnovu všech čtyř pyramid prodlužují. „Náš optimistický předpoklad je jedna pyramida za rok,“ pokusil se upřesnit odhad trvání prací.
Náklady byly už dříve odhadnuty na 55 milionů korun, podle faráře Pavla Tobka si rekonstrukce dosud vyžádala 37 milionů korun a je hrazena ze vstupného.
