Restaurátor: Převoz epopeje do Prahy nebyl nutný

Praha – Loni v říjnu zástupci Prahy na zámku v Moravském Krumlově srolovali pět z celkem dvaceti pláten, která tvoří Muchův cyklus Slovanská epopej. V jejich převozu ale zabránily spory mezi hlavním městem a Krumlovem, respektive částí Muchovy rodiny, a svinuté obrazy zůstaly zapečetěny v zámku. Způsob, jakým zde byly uloženy, mohl plátna poškodit, na této možnosti se shodují Krumlovští, Praha i odborné posudky. Jejich dnešní převoz do Veletržního paláce ale nebyl vůbec nutný, uvedl v Událostech, komentářích vedoucí pedagog Restaurátorské školy AVU Karel Stretti.

Převoz údajně přišel na dvě stě tisíc až čtvrt milionu korun. V budově Národní galerie se budou plátna několik dní aklimatizovat, pak budou rozvinuta a vypnuta na kovové konstrukce, aby restaurátoři mohli provést kontrolu. Ředitel Galerie hlavního města Prahy Milan Bufka prý doufá, že díla budou v dobrém stavu, i když podle všeho nebyly podmínky pro plátna v Krumlově ideální.

„Cyklus jsem revidoval v roce 2000 a pak také na podzim roku 2010, po deseti letech nedošlo k žádným změnám, plátna byla v podstatě ve výborném stavu a instalační prostředí v zámku vůbec nebylo nevhodné,“ namítá ale Karel Stretti. "Že jsou díla, jak bylo prezentováno, ohrožena, naprosto neodpovídalo realitě, protože Moravský Krumlov se o toto křídlo zámku velice pečlivě staral."

8 minut
Rozhovor s Tomášem Třetinou a Karlem Strettim
Zdroj: ČT24

Pro epopej jen to nejlepší, říká Krumlov i Praha

Vnuk Alfonse Muchy John prostřednictvím advokátní kanceláře, která ho zastupuje, vyjádřil obavy, že by přesunutí do klimatizovaných prostor Národní galerie mohlo obrazům způsobit šok. Za nevhodný transport považuje i krumlovský starosta Tomáš Třetina. "Vedli jsme spoustu jednání s ministrem kultury, s hejtmanem Jihomoravského kraje, s pražským primátorem, s Galerií hlavního města Prahy, dávali jsme jim dva nezávislé posudky k posouzení, říkali jsme, že lze plátna v Moravském Krumlově rozbalit, ale nemáme žádnou zákonnou a legislativní podporu proto, abychom správci díla bránili v převozu," upozornil.

I pražský primátor Bohuslav Svoboda dnes připomněl, že epopej je právně v majetku hlavního města a hlavní město za ni nese zodpovědnost. Není proto možné, aby svinutá plátna zůstala v Krumlově nebo aby tam byla rozvinuta, jak navrhoval starosta Třetina. Bufka zdůraznil, že v Rytířském sále krumlovského zámku je nyní teplota kolem nuly, což není k rozbalení pláten vhodné.

Praha nevyužila ani nabídky Moravské galerie v Brně, která chtěla poskytnout klimatizované prostory. Podle dřívějšího vyjádření primátora Svobody by bylo přestěhování celé restaurátorské dílny z Prahy na Moravu zbytečně komplikované.

„Podle mě nebylo absolutně nutné převézt plátna do Prahy,“ říká přesto restaurátor Karel Stretti. „Vyjadřoval jsem se k tomu problému už před deseti lety, oponoval jsem tři stejně nesmyslné nebo daleko ještě nesmyslnější projekty pražského magistrátu.“ Situace podle něj eskalovala vždy před volbami, takže epopej je možná „určitou předvolební kartou“.

Stretti: Plátnům nevadí Krumlov, ale změny

Krumlovský starosta Tomáš Třetina v Událostech, komentářích uvedl, že ho od zabránění převozu kromě už zmíněné neexistence zákonné páky odrazovala i možnost poškození pláten. Na jejich možné plesnivění v souvislosti se zvýšenou vlhkostí v prostorách zámku upozorňoval Milan Bufka, Krumlov hrozbu vzniku plísní přikládá za vinu zaměstnancům Galerie hlavního města Prahy, kteří plátna navinuli na nevhodné cívky. "Vzhledem k tomu, že jsme se o plátna starali vzorně po šedesát roků, nechci dopustit, aby došlo k poškození během čtyř měsíců tím, že jsou smotána nevhodným způsobem na špatných cívkách," vysvětlil.

Právě to, že se obrazy vůbec začaly svěšovat a balit, považuje restaurátor Karel Stretti za zásadní problém. V posledním posudku prý upozorňoval, že opakovaný transfer a balení jsou pro plátna naprosto nevhodné. „Nejsou ohrožena jen změnou klimatických křivek, ale hrozí i mechanické poškození, neboť jsou vypínána provazy do rámů. Jsou to v podstatě lodní plachty s kovovými průvlaky, takže při vrstvení a navíjení, nota bene na takto malý válec, je riziko značné,“ upozornil.

Škody by mohlo způsobit především to, že plátna zůstala zabalena v neprodyšném obalu po tak dlouhou dobu. "Nízké teploty, ke kterým klesá klima v Krumlově, malby nikterak neohrožuje. Ohrožují je výrazné teplotní změny. V momentě, kdy z de facto chladného prostředí převezou válce do Veletržního paláce, kde je teplota řádově kolem 20 stupňů, tak jsou ohroženy kondenzací vlhkosti," obává se Stretti.

Ať se plátna aklimatizují, na Prahu ať si ale nezvyknou

Nicméně doufá, že plátna budou v pořádku, důležité je podle něho dát jim dostatečný čas na aklimatizaci, aby plísně nezačaly bujet. Obrazy je podle jeho názoru třeba aklimatizovat déle než do čtvrtka, kdy by se měl krumlovský starosta sejít se zástupci Prahy. Projednávat budou i nejbližší budoucnost epopeje: Praha by chtěla pět pláten od března vystavit ve Veletržním paláci a na podzim k nim připojit zbývajících patnáct obrazů, které zůstaly na zámku v Krumlově.

Třetina se ale odvolává na dřívější dohodu, že během letošní turistické sezony bude celý cyklus k vidění v krumlovském zámku. „Chtěli jsme, aby obrazy zůstaly vystaveny v Krumlově do doby, než pro ně Praha vystaví pavilon, to opakuji pořád dokola a trvám na tom. Udělám vše pro to, aby expozice byla na sezonu kompletní,“ prohlásil s nadějí, že se s Prahou domluví. „Pražský primátor je podle mě gentleman, který když něco řekne, tak to splní,“ doufá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 6 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 16 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...