Restaurátor: Převoz epopeje do Prahy nebyl nutný

Praha – Loni v říjnu zástupci Prahy na zámku v Moravském Krumlově srolovali pět z celkem dvaceti pláten, která tvoří Muchův cyklus Slovanská epopej. V jejich převozu ale zabránily spory mezi hlavním městem a Krumlovem, respektive částí Muchovy rodiny, a svinuté obrazy zůstaly zapečetěny v zámku. Způsob, jakým zde byly uloženy, mohl plátna poškodit, na této možnosti se shodují Krumlovští, Praha i odborné posudky. Jejich dnešní převoz do Veletržního paláce ale nebyl vůbec nutný, uvedl v Událostech, komentářích vedoucí pedagog Restaurátorské školy AVU Karel Stretti.

Převoz údajně přišel na dvě stě tisíc až čtvrt milionu korun. V budově Národní galerie se budou plátna několik dní aklimatizovat, pak budou rozvinuta a vypnuta na kovové konstrukce, aby restaurátoři mohli provést kontrolu. Ředitel Galerie hlavního města Prahy Milan Bufka prý doufá, že díla budou v dobrém stavu, i když podle všeho nebyly podmínky pro plátna v Krumlově ideální.

„Cyklus jsem revidoval v roce 2000 a pak také na podzim roku 2010, po deseti letech nedošlo k žádným změnám, plátna byla v podstatě ve výborném stavu a instalační prostředí v zámku vůbec nebylo nevhodné,“ namítá ale Karel Stretti. "Že jsou díla, jak bylo prezentováno, ohrožena, naprosto neodpovídalo realitě, protože Moravský Krumlov se o toto křídlo zámku velice pečlivě staral."

Nahrávám video
Rozhovor s Tomášem Třetinou a Karlem Strettim
Zdroj: ČT24

Pro epopej jen to nejlepší, říká Krumlov i Praha

Vnuk Alfonse Muchy John prostřednictvím advokátní kanceláře, která ho zastupuje, vyjádřil obavy, že by přesunutí do klimatizovaných prostor Národní galerie mohlo obrazům způsobit šok. Za nevhodný transport považuje i krumlovský starosta Tomáš Třetina. "Vedli jsme spoustu jednání s ministrem kultury, s hejtmanem Jihomoravského kraje, s pražským primátorem, s Galerií hlavního města Prahy, dávali jsme jim dva nezávislé posudky k posouzení, říkali jsme, že lze plátna v Moravském Krumlově rozbalit, ale nemáme žádnou zákonnou a legislativní podporu proto, abychom správci díla bránili v převozu," upozornil.

I pražský primátor Bohuslav Svoboda dnes připomněl, že epopej je právně v majetku hlavního města a hlavní město za ni nese zodpovědnost. Není proto možné, aby svinutá plátna zůstala v Krumlově nebo aby tam byla rozvinuta, jak navrhoval starosta Třetina. Bufka zdůraznil, že v Rytířském sále krumlovského zámku je nyní teplota kolem nuly, což není k rozbalení pláten vhodné.

Praha nevyužila ani nabídky Moravské galerie v Brně, která chtěla poskytnout klimatizované prostory. Podle dřívějšího vyjádření primátora Svobody by bylo přestěhování celé restaurátorské dílny z Prahy na Moravu zbytečně komplikované.

„Podle mě nebylo absolutně nutné převézt plátna do Prahy,“ říká přesto restaurátor Karel Stretti. „Vyjadřoval jsem se k tomu problému už před deseti lety, oponoval jsem tři stejně nesmyslné nebo daleko ještě nesmyslnější projekty pražského magistrátu.“ Situace podle něj eskalovala vždy před volbami, takže epopej je možná „určitou předvolební kartou“.

Stretti: Plátnům nevadí Krumlov, ale změny

Krumlovský starosta Tomáš Třetina v Událostech, komentářích uvedl, že ho od zabránění převozu kromě už zmíněné neexistence zákonné páky odrazovala i možnost poškození pláten. Na jejich možné plesnivění v souvislosti se zvýšenou vlhkostí v prostorách zámku upozorňoval Milan Bufka, Krumlov hrozbu vzniku plísní přikládá za vinu zaměstnancům Galerie hlavního města Prahy, kteří plátna navinuli na nevhodné cívky. "Vzhledem k tomu, že jsme se o plátna starali vzorně po šedesát roků, nechci dopustit, aby došlo k poškození během čtyř měsíců tím, že jsou smotána nevhodným způsobem na špatných cívkách," vysvětlil.

Právě to, že se obrazy vůbec začaly svěšovat a balit, považuje restaurátor Karel Stretti za zásadní problém. V posledním posudku prý upozorňoval, že opakovaný transfer a balení jsou pro plátna naprosto nevhodné. „Nejsou ohrožena jen změnou klimatických křivek, ale hrozí i mechanické poškození, neboť jsou vypínána provazy do rámů. Jsou to v podstatě lodní plachty s kovovými průvlaky, takže při vrstvení a navíjení, nota bene na takto malý válec, je riziko značné,“ upozornil.

Škody by mohlo způsobit především to, že plátna zůstala zabalena v neprodyšném obalu po tak dlouhou dobu. "Nízké teploty, ke kterým klesá klima v Krumlově, malby nikterak neohrožuje. Ohrožují je výrazné teplotní změny. V momentě, kdy z de facto chladného prostředí převezou válce do Veletržního paláce, kde je teplota řádově kolem 20 stupňů, tak jsou ohroženy kondenzací vlhkosti," obává se Stretti.

Ať se plátna aklimatizují, na Prahu ať si ale nezvyknou

Nicméně doufá, že plátna budou v pořádku, důležité je podle něho dát jim dostatečný čas na aklimatizaci, aby plísně nezačaly bujet. Obrazy je podle jeho názoru třeba aklimatizovat déle než do čtvrtka, kdy by se měl krumlovský starosta sejít se zástupci Prahy. Projednávat budou i nejbližší budoucnost epopeje: Praha by chtěla pět pláten od března vystavit ve Veletržním paláci a na podzim k nim připojit zbývajících patnáct obrazů, které zůstaly na zámku v Krumlově.

Třetina se ale odvolává na dřívější dohodu, že během letošní turistické sezony bude celý cyklus k vidění v krumlovském zámku. „Chtěli jsme, aby obrazy zůstaly vystaveny v Krumlově do doby, než pro ně Praha vystaví pavilon, to opakuji pořád dokola a trvám na tom. Udělám vše pro to, aby expozice byla na sezonu kompletní,“ prohlásil s nadějí, že se s Prahou domluví. „Pražský primátor je podle mě gentleman, který když něco řekne, tak to splní,“ doufá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Novináři tvrdí, že odhalili identitu Banksyho. Všichni ji ale znát nechtějí

Agentura Reuters tvrdí, že ví, kdo je Banksy. Pečlivé pátrání její redaktory dovedlo k streetartovému umělci, jemuž se už několik desetiletí daří svou identitu skrývat. Díla tohoto fantoma, komentující břitce sociální či politickou situaci, se „zničehonic“ objevila na řadě míst světa a v aukcích se prodávají za miliony liber. Odhalení Banksyho zní jako senzace, někteří si ale myslí, že by v anonymitě měl dál zůstat.
před 4 hhodinami

Soud předběžným opatřením zakázal televizní vysílání Sbormistra

Obvodní soud pro Prahu 4 předběžným opatřením zakázal televizní vysílání filmu Sbormistr v Česku, sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti. Producenty snímku jsou Česká televize, společnost endorfilm, innogy Česká republika a Barrandov Studio.
08:08Aktualizovánopřed 8 hhodinami

V Irsku našli relikviáře ukradené před dekádami z českého kostela

Irská policie zajistila dva pozlacené dřevěné relikviáře z 18. století, které byly podle expertů ukradeny před téměř třiceti lety z českého kostela. S odvoláním na policii o tom informoval server irské veřejnoprávní stanice RTÉ. Ten připomíná, že kostely v některých oblastech Česka byly v 90. letech častým terčem zlodějů a až nyní, po desítkách let, se některé z těchto vzácných předmětů vracejí zpět.
před 8 hhodinami

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
včera v 20:17

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
včera v 17:24

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
včera v 12:31

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
16. 3. 2026

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
16. 3. 2026
Načítání...