Rekord mladého českého umění: 1,1 milionu korun za igelitku peněz

Při nedělní aukci v pražském Obecním domě padla rekordní částka, za niž se dosud vydražilo dílo českého umělce mladé generace. Za tvorbu výtvarníka a performera Epose 257 zaplatil kupec 1,1 milionu korun, s aukční přirážkou suma činí téměř 1,4 milionu korun. Dílo nazvané 3080 transakcí má podobu opotřebované igelitové tašky s platnými českými bankovkami v celkové hodně 878 tisíc korun.

Epos 257, jehož pseudonym odkazuje k bývalému paragrafu trestního zákona o poškozování cizí věci, vychází z pražské graffiti scény. Věnuje se zásahům do veřejného prostoru, které propojuje i s galerijní prezentací své tvorby. Svými pracemi podněcuje k diskusi o aktuálních společenských tématech a hranicích svobody.

Známým se stal instalací Seno z roku 2009. Tehdy po Praze rozmístil třicet balíků sena bez vysvětlujícího komentáře, což vedlo k různým spekulacím, kdo za akcí stojí: od zemědělského aktivismu po teroristický útok. Upozorněním na lhostejnost pak bylo o rok později oplocení části jednoho z pražských náměstí, kde plot navzdory jeho nesmyslnosti stál bez povšimnutí kolemjdoucích i radnice téměř dva měsíce.

Epos si také dlouhodobě bere na mušku billboardy, střílí na ně paintballovou puškou, rozřezává je, vystavuje i prodává. Vyjadřuje se tak k reklamě a vizuálnímu smogu nebo k vyprázdněným sloganům politických kampaní. 

Jeden takový billboard je součástí sbírek Národní galerie v Praze. V ní také loni uspořádal výstavu ke svému dlouhodobějšímu projektu Retroreflexe. Je opět intervencí do veřejného prostoru – Epos 257 v pražských ulicích vyměnil reflexní šipky dopravního značení za věrné kopie. Z odcizených originálů značek vytvořil obraz, který je zavěšen na fasádě jednoho z domů na pražském Smíchově.

Epos 257/ Retroreflexe (výstava v Národní galerii)
Zdroj: Národní galerie v Praze

Na výstavu Retroreflexe Národní galerie nevybírala vstupné, návštěvníkům místo toho nabídla možnost „praní peněz“. Jakoukoli bankovku jim směnila za nedávno vydanou bankovku stejné nominální hodnoty. Takových transakcí se uskutečnilo 3080 a ze získaných peněz Epos vytvořil vydražené dílo. 

Projekt Retroreflexe zakončí umělec během letošního podzimu výstavou v galerii European Arts.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...