Recenze: Zabijáci z maloměsta by pro černý humor vraždili

O kuřatech a lidech, Řezníci, Nerada ruším ‒ dánská komedie černější než nejtemnější zákoutí lidské duše má svou tradici, tvůrce i věrné a otrlé diváky. Filmografii tohoto žánru, který každý neskousne, tentokrát obohacuje drsná, černá, absurdní a úchylná komedie Zabijáci z maloměsta.

Vidláci Ib a Edward vypadají jako dva Bulhaři v předčasném důchodu. Lenivě melouchaří v dánském zapadákově Nibe, jezdí ve staré plečce, prachy za černoty schovávají do lednice ve sklepě, dívají se na StarDance, cpou se chlebem s paštikou a snaží se nějak procpat do manželské postele. Jenomže Gritt a Ingrid je tam zpravidla nepustí. S tímhle už musí něco udělat – a tak ruský nájemný zabiják dostává dvojitou zakázku. To si ženy ovšem nenechají líbit.

Nekorektnost vítána

Byť bizarní spirála nabírá obrátky trochu vlažněji, hned dvě úvodní, představovací sekvence (před titulkem) jasně deklarují, že režisér a scenárista Ole Bornedal – hlavně díky své skvělé, rozhlasové praxi – dialogy umí a také že se s nimi nebude moc párat a česat je po srsti.

Je jasné, co vás dál čeká, a buď vám to sedne, nebo vás to zprudí. Podobných dialogů jako v úvodu je tu spousta, protože tohle je lehkou a slušnými filmovými mravy nespoutanou rukou napsaná „těžkotonážní“ černá konverzačka, která se s ničím nemaže.

Nicolas Bro, Ulrich Thomsen
Zdroj: Film Europe

Pak Bornedal ještě zatlačí na pilu a uvede na scénu ruského nájemného zabijáka Igora, který je věčně na plech a „milosrdně“ likviduje nešťastné lidi, aby se chudáci dál netrápili, a posléze britskou travičku, po jejíchž lektvarech oběť hodiny krvácí, sleze jí kůže z těla a vypadnou oči z důlků. S touhle sestavou se už dá ledacos podniknout, nemyslíte?

Mix, kde si černá komedie tyká s thrillerem, komponuje Bornedal jako exhibici pro šest figur, jež si to rozdávají ve volném stylu mezi sebou. Nejlepší dvojku tvoří Nicolas Bro a Ulrich Thomsen, dohromady fungují bezchybně. 

V sólových partech pak boduje zabiják Igor chlapáckého Marcina Dorocińského, s tetováním za všechny panny, které miloval, a všechny muže, které zabil. Třeba talibánského hajzla, tři nadržené trpaslíky, šest Číňanů a blbce z novin, který neměl rád jeho kamaráda Putina (politické nekorektnosti jsou součástí Bornedalovy hry). Nikoli nezajímavá, ale rozhodně méně výživná je Gwen Taylorová jako vraždící mešuge.

Každému, co si zaslouží

Zabijáci jsou takový spravedlivý film, v němž každý nakonec dostane více méně to, co si zaslouží. Nabízí skvělé a téměř nepřetržité dialogy, které se sice sem tam zadrhnou nebo ocitnou za hranou, ale jedou jako dráha, šest postav, které si bohatě stačí, a vizuál respektující strohé kouzlo placatých dánských exteriérů. Jen závěrečná sekvence s rozparáděnou stařenou Hansenovou mi připadala nějak zbytečná a přilepená.

Zabijáci z maloměsta diváky zavedou do světa, kde vám mohou uříznout palici a dát jí sežrat třinácti kozám, do světa černého humoru, kde zní rytmy salsy, jež je stejná jako život, v němž se milujeme, nenávidíme, hádáme, líbáme a tančíme ji s pokud možno svými ženami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 14 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...