Recenze: Win Win

Nový film Win Win režiséra Toma McCarthyho, který si uznání vydobyl již snímky Nezvaný host a Přednosta, opět prozkoumává hlubiny a nuance mezilidských vztahů. Příběh o poutech, která se vytvoří, aniž by o ně kdokoli stál, je vyprávěn formou balancující mezi dramatem a komedií. McCarthy vytvořil poutavý snímek na základě klasických filmových postupů, neschovává se za žádné efekty, nepřekvapuje nijakým novátorstvím, přesto jeho dílo vtáhne diváka do středu dění a nepustí ho až do konce. McCarthy velice jemně, ale jednoznačně ukazuje, že kvalitně natočený film se silným příběhem stále patří k tomu nejlepšímu, co kinematografie divákům kdy nabídla.

Základem úspěchu je vždy dobrý scénář. Tom McCarthy spolu s Joe Tibonim vytvořili dílo, podle kterého by se dalo vyučovat. Expozice, kolize, krize, peripetie a katastrofa přinášející katarzi – pěkně poskládáno do působivého celku, který se vám na konci vůbec nechce opustit. To vše podtrhnuto výbornými hereckými výkony v čele s Paulem Giamattim a jeho mladým protivníkem Alexem Shafferem a doplněno o uvolněné kreace krasavce Bobba Cannavaleho.

Expozice – zdatně, jen na pár scénách je divákovi sděleno, že hlavní hrdina, advokát Mike Flaherty (Paul Giamatti), je ve finanční tísni (kulisa chátrající kanceláře dokonale a vtipně hraje v průběhu celého příběhu). Fungující rodina, milá manželka, roztomilé holčičky – kdo by je dokázal zklamat?

Kolize – nastává ve chvíli, kdy je advokát již zahnán do kouta a ačkoli jde o celkem slušného člověka, uchýlí se k mírnému podvodu. Stane se za odměnu 1 500 dolarů opatrovníkem starého pána, ale namísto k sobě domů ho umístí do domova důchodců s odůvodněním, že tak rozhodla soudkyně. Na scéně se však objeví vnuk starého pána (dojímavě přesný Alex Shaffer) se všemi problémy dospívajícího v neutěšených rodinných podmínkách (matka v léčebně pro drogově závislé, otec neznámý).

Krize – mladík s advokátem a jeho rodinou k sobě postupně nacházejí cestu a to především díky sportu. Advokát je totiž dobrovolným trenérem zápasníků na střední škole a mladý muž je překvapivě bývalou hvězdou v této sportovní kategorii. Ovšem v ten nejnevhodnější okamžik přijíždí mladíkova matka (Melanie Lynskey) se záměrem odvézt svého syna a převzít opatrovnictví nad otcem a hlavně získat oněch 1 500 „doláčů“.

Peripetie – vše se komplikuje, neboť do popředí se dostávají lidské city, pocity a dosud nezřetelná pouta.

Katastrofa – přichází, když se mladík dozví od své matky, kterou jednoznačně odmítá, že advokátovi, jež se ho ujal a dosud se projevoval jako citlivý a chápající člověk, a tím se pro něho stal morální autoritou, kterou uznává a respektuje, jde jen a jen o peníze jeho dědečka. Postupně budovaná pyramida křehkých vztahů rázem padá jako domeček z karet.

Ano, je to příběh již tisíckrát zpracovaný, jeden z miliónů, je ovšem vyprávěn velmi zdařile. Výborné dialogy provázejí umně vystavěné situace. Kořením je pochopitelně humor i přítomnost originálních vedlejších postav, kterým kraluje rozvádějící se advokátův přítel v podání Bobba Cannavaleho.

Až osvěžujícím dojmem působí to, že motivací k jednání postav není zisk či výhra za každou cenu, že pohled na lidi není černobílý (advokát není vždy jen mazaný a feťačka bez citu, adolescent jen rebelující a manželka věčně nespokojená a nechápající). Hlavním hybatelem věcí je vlastně snaha „mít to pod kontrolou“. Mít pod kontrolou svůj život, své emoce, zloby, touhy i nezdary, to je totiž ten jediný způsob, jak docílit win-win, kdy každý něco získá a vítězem jsou všichni.

Win Win: v českých kinech od 18. srpna, distributor Aerofilms. Režie Tom McCarthy, scénář Tom McCarthy, Joe Tiboni, kamera Oliver Bokelberg, hudba Lyle Workman, střih Tom McArdle.

Hrají: Paul Giamatti, Amy Ryan, Bobby, Cannavale, Burt Young, Jeffery Tambor, Melanie Lynskey Alex Shaffer a další…

Načítání...